33 Cdo 884/2020 — Nejvyšší soud

33 Cdo 884/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 6. 2022 Spisová značka:33 Cdo 884/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:33.CDO.884.2020.3 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Odstoupení od smlouvy Zneužívání výkonu práv a povinností Přípustnost dovolání Právní jednání (o. z.) Dotčené předpisy:§ 2001 o. z. § 8 odst. 1 o. z. § 553 o. z. § 554 o. z. § 588 o. z. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:10. 7. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 884/2020-170 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobců a) Ž. F., bytem v XY, zastoupené Mgr. Petrou Faldynovou, advokátkou se sídlem v Lichnově u Nového Jičína 549, a b) J. F., bytem XY (právních nástupců původního žalobce V. F., r. č. XY, zemřelého 30. 3. 2021), proti žalované PD Finance a reality s. r. o., se sídlem v Ostravě-Moravské Ostravě, Křižíkova 1705/15, identifikační číslo osoby 285 89 688, zastoupené JUDr. Vítem Rybářem, advokátem se sídlem v Ostravě, 28. října 1610/95, o určení vlastnického práva k nemovitým věcem, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 23 C 183/2018, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 11. 2019, č. j. 11 Co 248/2019-108, t a k t o: I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni Ž. F. na náhradě nákladů dovolacího řízení 13.310,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Petry Faldynové, advokátky. III. Ve vztahu mezi žalobcem J. F. žalovanou nemá žádný z těchto účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í: Okresní soud v Ostravě (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 16. 5. 2019, č. j. 23 C 183/2018-72, zamítl žalobu o určení, že (původní) žalobce V. F. je vlastníkem nemovitostí zapsaných na LV č. XY v k. ú. XY, v obci XY, u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště XY, a to pozemku parc. č. XY – zahrada, a pozemku parc. č. XY– zahrada, a rozhodl o nákladech řízení. Krajský soud v Ostravě (odvolací soud) rozsudkem ze dne 20. 11. 2019, č. j. 11 Co 248/2019-108, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že určil, že (původní) žalobce je vlastníkem nemovitých věcí v k. ú. XY, v obci XY zapsaných u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště XY, konkrétně pozemků parc. č. XY – zahrada a parc. č. XY – zahrada; současně rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud vyšel ze zjištění, že původní žalobce v postavení prodávajícího a žalovaná v postavení kupující uzavřeli dne 13. 7. 2015 kupní smlouvu, na jejímž základě došlo k převodu vlastnického práva k označeným nemovitostem za dohodnutou kupní cenu 600.000,- Kč. V článku II. odst. 2. kupní smlouvy si smluvní strany sjednaly, že kupní cena bude uhrazena tak, že částku 282.166,- Kč složí kupující v hotovosti k rukám soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány (v exekuční věci vedené pod sp. zn. 103 Ex 43605/2012) před podpisem kupní smlouvy (bod a/), částky 19.239,- Kč, 44.891,- Kč, 843,- Kč a 969,- Kč uhradí kupující do 60-ti dnů po provedení vkladu vlastnického práva k předmětným nemovitostem na nákladech řízení Okresnímu soudu v Ostravě na tam uvedený účet pod tam specifikovanými variabilními symboly (body b/, c/, d/, e/) a zbývajících 251.892,- Kč kupující do 60-ti dnů po provedení vkladu vlastnického práva k předmětným nemovitostem složí na účet, který jí prodávající před úhradou sdělí, nebo zaplatí v hotovosti k rukám prodávajícího (bod f/). V článku V. bodu 3 smlouvy bylo sjednáno, že prodávající je oprávněn odstoupit od smlouvy, jestliže kupující poruší povinnosti vyplývající z článků II. a IV. smlouvy, nebo se jakékoliv její prohlášení učiněné ve smlouvě ukáže jako nepravdivé, neúplné nebo zkreslující. Podle článku V. bodu 4 smlouvy je prodávající oprávněn, nikoliv však povinen, od smlouvy odstoupit, pokud kupující neuhradí jakoukoliv část kupní ceny do výše 600.000,- Kč ve lhůtě a způsobem sjednaným v článku II. odst. 2 smlouvy; v případě porušení platební povinnosti je kupující povinna zaplatit prodávajícímu smluvní pokutu ve výši 5 % z kupní ceny. V listině ze dne 7. 6. 2018 označené jako „Odstoupení od kupní smlouvy ze dne 13. 7. 2015 o prodeji nemovitosti v k. ú. XY“ původní žalobce žalované vytkl, že dosud neuhradila zbylou část kupní ceny, a proto jí oznamuje, že využívá svého práva a odstupuje od smlouvy podle jejího článku V. odst. 4; současně žádá žalovanou o sdělení, kdy a kde, případně na jaký účet chce poukázat (vrátit) část kupní ceny, kterou mu dosud uhradila. Žalovaná s odstoupením od kupní smlouvy nesouhlasila se zdůvodněním, že celou kupní cenu uhradila podle kupní smlouvy; vytkla, že z textu odstoupení nevyplývá, jaká část kupní ceny dosud nebyla uhrazena. Považuje za podezřelé, že prodávající odstoupil od kupní smlouvy po více jak dvou letech od jejího uzavření. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná dne 13. 7. 2015 vybrala ze svého účtu 300.000,- Kč a osobně v hotovosti uhradila na Exekutorském úřadu Přerov za původního žalobce jeho dluh ve výši 277.266,- Kč; tvrzení, že na místě předala původnímu žalobci dalších 4.900,- Kč, žalovaná neprokázala. Účastníci řízení učinili nesporným, že části kupní ceny uvedené v článku II. odst 2. bodech b/, c/, d/, e/ kupní smlouvy byly zaplaceny. Výdajový pokladní doklad z 13. 7. 2015, z něhož se podává, že žalovaná vydala původnímu žalobci 251.282,- Kč, původní žalobce podepsal; tvrzení, že tuto částku ve skutečnosti neobdržel a pokladní doklad podepsal pouze pro účely vedení účetnictví žalované, nebylo prokázáno (předání 251.282,- Kč nebyl nikdo další přítomen). Žalobkyně v řízení neprokázala, že by na kupní cenu doplatila 5.510 Kč, což je rozdíl mezi sjednanou kupní cenou ve výši 600.000,- Kč a částkami 277.266,- Kč, 251.282,- Kč, 19.239,- Kč, 44.891,- Kč, 843,- Kč a 969,- Kč. Zatímco soud prvního stupně na podkladě uvedených zjištění dovodil, že žalovaná sice podstatně porušila smluvní povinnosti prodlením ve smyslu § 1977 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“), avšak s odkazem na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2013, sp. zn. 32 Cdo 2484/2012, uzavřel, že původní žalobce od smlouvy neodstoupil bez zbytečného odkladu, odvolací soud - vycházeje z článku V. bodu 3 a článku V. bodu 4 kupní smlouvy - považoval za bezpředmětné zabývat se tím, zda žalovaná porušila smlouvu podstatným způsobem (bylo by to významné pouze v případě odstoupení ze zákona) a dospěl k závěru, že původnímu žalobci svědčilo podle smluvního ujednání právo odstoupit od kupní smlouvy v obecné tříleté promlčecí lhůtě (§ 619 a § 629 odst. 1 o. z.) s účinky odstoupení podle § 2004 odst. 1 o. z., pakliže kupující neuhradí jakoukoliv část kupní ceny do výše 600.000,- Kč ve lhůtě a způsobem sjednaným podle článku II. odst. 2 smlouvy; doplnil, že údaj o tom, pro jaký nedoplatek kupní ceny její účastník od smlouvy odstupuje, není podstatnou náležitostí právního jednání podle § 2001 a násl. o. z. Další důvod pro odstoupení od smlouvy (v souladu s článkem V. bod 3 kupní smlouvy) odvolací soud shledal v nepravdivém, resp. zkreslujícím prohlášení žalované v článku II. odst. 2 písm. a/ smlouvy, že před podpisem smlouvy zaplatila k rukám soudního exekutora část kupní ceny ve výši 282.166,- Kč, resp. 283.000,- Kč (prokazatelně zaplatila jen 277.266,- Kč). Vzhledem k tomu, že žalovaná vystupovala v právním vztahu jako profesionál, přičetl jí odvolací soud k tíži formulační nedostatky kupní smlouvy i nedostatky při její realizaci (§ 5 odst. 1 o. z.). Další dokazování ke zjištění, zda byla uhrazena část kupní ceny ve výši 251.252,- Kč (což žalovaná tvrdila a žalobce popíral), shledal nadbytečným. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost dovozuje z toho, že napadené rozhodnutí závisí na otázce hmotného práva, konkrétně posouzení včasnosti odstoupení od kupní smlouvy, kterou odvolací soud podle jejího názoru vyřešil v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu reprezentovanou rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2013, sp. zn. 32 Cdo 2484/2012. Vytýká odvolacímu soudu, že nepřihlédl k tomu, že (původní) žalobce od kupní smlouvy neodstoupil „bez zbytečného odkladu“ a neposoudil proto odstoupení jako neplatné a neúčinné. Právní otázku náležitostí právního jednání – odstoupení od kupní smlouvy má za v rozhodovací praxí dovolacího soudu dosud neřešenou. Prosazuje, že v případě odstoupení od kupní smlouvy pro nezaplacení části kupní ceny musí odstoupení obsahovat konkretizaci povinnosti, pro jejíž nesplnění oprávněný od smlouvy