4 Tdo 1054/2025 — Nejvyšší soud

4 Tdo 1054/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:14. 1. 2026 Spisová značka:4 Tdo 1054/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:4.TDO.1054.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Nebezpečné pronásledování Nebezpečné vyhrožování Vydírání Ublížení na zdraví Výtržnictví Poškození cizí věci Dotčené předpisy:§ 175 odst. 1, odst. 2 písm. f) tr. zákoníku § 146 odst. 1 tr. zákoníku § 353 odst. 1 tr. zákoníku § 354 odst. 1 písm. a), b), c) a d) tr. zákoníku § 358 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku § 228 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:CD Zveřejněno na webu:11. 2. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 1054/2025-462 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. 1. 2026 o dovolání, které podal obviněný V. A., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Kuřim, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. 7. 2025, sp. zn. 9 To 158/2025, jenž rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 5 T 91/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. O d ů v o d n ě n í : I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 14. 4. 2025, sp. zn. 5 T 91/2024, byl obviněný V. A. uznán vinným přečinem nebezpečného pronásledování podle § 354 odst. 1 písm. a), b), c) a d) tr. zákoníku, přečinem nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1 tr. zákoníku, zločinem vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. f) tr. zákoníku, přečinem ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku. Za tyto trestné činy a za sbíhající se zločin vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku a přečin nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1 tr. zákoníku, kterými byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 18. 6. 2024, č. j. 5 T 91/2023-323, ve znění opravného usnesení ze dne 15. 7. 2024, č. j. 5 T 91/2023-329, byl odsouzen podle § 175 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody na 3 roky, jehož výkon byl podle § 84 a § 85 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu 5 let a nad obviněným byl vysloven dohled. Soud prvního stupně současně podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku zrušil výrok o trestu z výše citovaného rozsudku Okresního soudu Jihlavě, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, která vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu. 2. Pokud jde o jednání, kterým obviněný shora uvedené trestné činy spáchal, lze v podrobnostech odkázat na popis skutku ve výrokové části rozsudku soudu prvního stupně, který se shoduje s obžalobou. Skutek ve stručnosti spočívá v tom, že obviněný od května 2023 do 29. 4. 2024 na různých místech okresu Jihlava, nejčastěji v XY, neustále telefonicky i osobně vyhledával bývalou družku V. F., telefonicky nebo osobně kontaktoval také její rodinné příslušníky, známé a sousedy, ve snaze docílit toho, aby se k němu vrátila. Postupem času poškozenou začal na veřejnosti přístupných místech pronásledovat, slovně s použitím četných vulgarismů ji napadal, a to pravidelně v přítomnosti jejich nezletilých dětí. Opakovaně ji také napadl fyzicky údery otevřenou dlaní do různých částí těla i do hlavy, mačkáním prstů apod., čímž poškozené způsobil různá zranění, která jí byla lékařsky ošetřena a v jejichž důsledku byla dvakrát po dobu přesahující jeden týden omezena v obvyklém způsobu života bolestivostí, nutností dodržovat klidový režim a nosit krční límec a z toho vyplývající pracovní neschopností. Nejméně ve dvou případech pak obviněný poškozenou bez jejího svolení osahával na prsou. Také jí odmítl z předchozího společného bydliště vydat její osobní věci, dobýval se do zavřených vchodových dveří jejího bytu, najížděl svým vozidlem do bezprostřední blízkosti jejího vozidla, bránil jí v odjezdu a přesvědčoval ji, aby změnila svoji výpověď ohledně fyzického napadení, přičemž jí nejrůznějšími způsoby vyhrožoval, mimo jiné i smrtí. Své útoky vůči poškozené v průběhu času stupňoval, což v ní vyvolalo obavu o její život a zdraví, v důsledku čehož jí byla poskytnuta 3. 5. 2024 krátkodobá ochrana Policií ČR. Uvedeného jednání se obviněný dopustil ve zkušební době, která mu byla ve výměře 14 měsíců stanovena usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelstvím v Jihlavě ze dne 31. 8. 2023, sp. zn. ZK 312/2023, které nabylo právní moci dne 19. 9. 2023, jímž bylo podle § 179g odst. 1, 2 tr. ř. rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání mimo jiné i pro přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku. 3. Obviněný v hlavním líčení před zahájením dokazování prohlásil, že je vinný ze spáchání skutku uvedeného v obžalobě, a to v celém jeho rozsahu, a akceptoval jeho právního posouzení. Soud prvního stupně přijal jeho prohlášení viny a dokazování následně vedl jen k trestu a k adheznímu nároku poškozené V. F., o kterém rozhodl tak, že obviněnému podle § 228 odst. 1 tr. ř. uložil, aby poškozené zaplatil za nemajetkovou újmu 80 000 Kč, a poškozenou se zbytkem jejího nároku podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních. 4. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali odvolání státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Jihlavě a poškozená V. F. Státní zástupce napadl výlučně výrok o trestu, a to v neprospěch obviněného, poškozená brojila proti adheznímu výroku, kterým byla odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Krajský soud v Brně jako soud odvolací rozsudkem ze dne 3. 7. 2025, sp. zn. 9 To 158/2025, podle § 258 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř. z podnětu odvolání státního zástupce zrušil napadený rozsudek ve výroku o trestu a podle § 259 odst. 3 písm. a), odst. 4 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněnému V. A. podle § 175 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku uložil souhrnný trest odnětí svobody na 2 roky. Pro jeho výkon obviněného podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku zrušil výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Jihlavě ze dne 18. 6. 2024, sp. zn. 5 T 91/2023, jakož i všechna na něj navazující rozhodnutí, která tím pozbyla podkladu. Odvolání poškozené podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítnul. II. Dovolání obviněného 5. Rozsudek odvolacího soudu obviněný napadl prostřednictvím svého obhájce JUDr. Milana Zápotočného v zákonné lhůtě dovoláním. Odkázal na dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř., a to ve všech jejich variantách, s tím, že dovolání směřuje proti všem výrokům napadeného rozhodnutí, které navrhuje zrušit. 6. Odvolacímu soudu dovolatel primárně vytknul, že ačkoli v odvolacím řízení neprovedl nové důkazy nad rámec těch, ze kterých vycházel soud prvního stupně, změnil mu trest odnětí svobody na nepodmíněný a vycházel přitom jen z nepodložené argumentace v odvolání státního zástupce, tj. že obviněný páchá trestnou činnost dlouhodobě, opakovaně a stupňovitě. 7. V další části dovolací argumentace obviněný poněkud překvapivě poté, co nejprve konstatoval, že v hlavním líčení se vší rozvahou prohlásil, že je vinen ze spáchání skutku uvedeného v obžalobě, v důsledku čehož nebylo ke skutkovým tvrzením obžaloby prováděno dokazování, a v jiné části dovolání v souvislosti s trestem poukázal na polehčující okolnost spočívající právě v prohlášení viny, uvedl, že řízení je zatíženo vadou spočívající v extrémním nesouladu mezi provedeným dokazováním a skutkovými zjištěními soudů obou stupňů a namítl, že nebyla dodržena zásada materiální pravdy, která podle judikatury Ústavního soudu platí i při konsenzuálních způsobech řešení trestních věcí (viz nález Ústavního soudu ze dne 9. 5. 2023, sp. zn. III. ÚS 236/23). V návaznosti na to pak obviněný detailně rozebral svoji výpověď a selektivně i některé důkazy obstarané v přípravném řízení a přednesl jinou verzi skutkového děje, než jak je popsána v obžalobě a v rozsudku soudu prvního stupně. Zásadně v ní popřel, že by poškozenou V. F. ve dnech 7. 4. a 29. 4. 2024 fyzicky napadl, a vysvětlil, že zranění, která poškozená v těchto dnech utrpěla, si přivodila nechtěně sama a cíleně zveličila jejich charakter, aby mu přitížila a vyvolala jeho trestní stíhání. 8. Vyjma toho obviněný s vysvětlením, že tak činí z procesní opatrnosti, poukázal na nesrovnalosti, které spatřuje ve výpovědích L. F., otce poškozené, a dalších svědků vypovídajících ke skutku, který byl projednáván v trestní věci vedené před Okresním soudem v Jihlavě pod sp. zn.