4 Tdo 1055/2017 — Nejvyšší soud

4 Tdo 1055/2017 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:19. 10. 2017 Spisová značka:4 Tdo 1055/2017 ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:4.TDO.1055.2017.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Vydírání Dotčené předpisy:§ 265k odst. 1, 2 tr. ř. § 265l odst. 1 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:3. 1. 2018 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 1055/2017-37 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. 10. 2017 o dovolání obviněného I. J., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 3. 2017 sp. zn. 8 To 57/2017, v trestní věci vedené Okresním soudem Brno-venkov pod sp. zn. 30 T 10/2015, takto: Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušují usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 3. 2017 sp. zn. 8 To 57/2017 a rozsudek Okresního soudu Brno-venkov ze dne 9. 11. 2016 sp. zn. 30 T 10/2015. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu Brno-venkov přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění:Okresní soud Brno-venkov rozsudkem ze dne 9. 11. 2016 sp. zn. 30 T 10/2015 uznal obviněného I. J. vinným zločinem vydírání podle § 175 odst. 1, 2 písm. d) tr. zákoníku, jehož se dopustil tím, že v době kolem 11:00 hodin dne 13. 1. 2014 v obci S., okres B. –v., na ul. A. S., v areálu společnosti J. - autodoprava s. r. o. (nyní J. - transport s. r. o.), v altánu ve dvoře slovně vyhrožoval své hlavní ekonomce, poškozené M. T., a to tak, že křičel na poškozenou, aby se přiznala, že zpronevěřila peníze, dále jí sděloval, že zná její slabá místa, že pokud se nepřizná, že to dopadne hrozně, že pokud se nedomluví, tak pochopí, že to nejde jinak, než násilím, že spadla klec, dále jí sděloval, že na tom pracoval týden, že si najal „ne H. ”, ale někoho na úrovni, zjišťoval její slabá místa, zjišťoval, jak to udělat, a vyhrožoval poté, co chtěla zavolat policajty, že do dvanácti nezavolá a poté je mu to už jedno, protože už nikoho nezavolá, už si ji odvezou a dále, že až si odvezou R., dceru poškozené, tak o tom nechce vědět, dále přinutil poškozenou k tomu, že následně dne 13. 1. 2014 v městě B., na ul. J., v pobočce Československé obchodní banky (ČSOB) převedla z jejího účtu na účet vedený u ČSOB částku 1.100.000 Kč, dále k tomu, že dne 13. 1. 2014 v B., na ul. H., v kanceláři notářky V. K. podepsala notářský zápis o půjčce, která měla být uzavřena dne 13. 1. 2014 ve S. mezi věřitelem I. J., a dlužníkem M. T., s předmětem finančního plnění ve výši 1.250.000 Kč včetně svolení k přímé exekuční vykonatelnosti pro případ jejího nesplacení, dále k tomu, že dne 13. 1. 2014 v B., na přesně neurčeném místě, uzavřela jako prodávající s obviněným jako kupující kupní smlouvu o prodeji osobního motorového vozidla tov. zn. BMW X5, za částku 550.000 Kč, kdy tímto svým jednáním tak způsobil poškozené M. T. celkovou škodu ve výši 2.900.000 Kč. Za to byl obviněnému podle § 175 odst. 2 tr. zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání třiceti měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání pěti let. Podle § 82 odst. 2 tr. zákoníku byla obviněnému uložena povinnost podle svých sil nahradit škodu, kterou trestnou činností způsobil. V souladu s § 228 odst. tr. zákoníku (správně má být uvedeno tr. ř.) byla obviněnému dále uložena povinnost nahradit poškozené M. T., bytem M., N. r., škodu ve výši 1.100.000 Kč. Podle § 228 odst. 2 tr. zákoníku (správně má být uvedeno tr. ř.) byla tato poškozená se zbytkem svého nároku na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Odvolání obviněného, které proti tomuto rozsudku podal, Krajský soud v Brně usnesením ze dne 21. 3. 2017 sp. zn. 8 To 57/2017 podle § 256 tr. ř. zamítl. Citované usnesení napadl obviněný prostřednictvím svého obhájce dovoláním, v němž uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř., neboť rozhodnutí spočívají na nesprávném právním posouzení skutku či jiném nesprávném hmotněprávním posouzení a je dán extrémní nesoulad mezi skutkovými zjištěními a provedeným dokazováním, přičemž nebyly splněny zákonné podmínky pro zamítnutí odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. jako nedůvodného. Z popisu skutku není patrné, jakým způsobem měl obviněný donutit poškozenou k finančním transakcím, jimiž měl obviněný způsobit škodu ve výši 2.900.000 Kč, jelikož přinucení není vztaženo k domnělým slovním výhrůžkám proneseným obviněným vůči poškozené, které nejsou konkrétně specifikovány a uvedeny v přímé řeči. Skutková věta musí obsahovat všechny znaky stíhaného trestného činu, které musí být v souladu s čl. 39 Listiny základních práv a svobod dostatečně určité. Její nedostatky nelze zhojit cestou odůvodnění rozsudku (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 1383/2005). Vágní neurčitost lze chápat jako relikt starých vrchnostenských režimů, které si v určitých otázkách zpravidla ponechávaly k volné dispozici mlhavé formulace, jež umožňovaly podle potřeb interpretaci dle libosti (srov. nález Pl. ÚS 43/93). Nekonkrétní slovní výhrůžky nedosahovaly intenzity trestného činu vydírání a nebyly s to vyvolat u poškozené důvodnou obavu ze způsobení případné újmy na zdraví, což podporuje i výpověď svědka O. S., že u obviněného zažil komunikaci se zaměstnanci se zvýšeným hlasem, ale výslovně vyloučil, že by někomu ve společnosti J. - autodoprava s. r. o. vyhrožoval. Obviněný poukázal na judikaturu Nejvyššího soudu (konkrétně rozhodnutí sp. zn. 8 Tdo 308/2013, 8 Tdo 558/2014, 4 Tdo 1004/2014) zabývající se opakovanými a agresivními případy vydírání, popřípadě nebezpečného vyhrožování ve formě slovních výhrůžek s tím, že je třeba odlišit nebezpečné vyhrožování od projevů s použitím silných slov, u nichž ve skutečnosti o nic závažnějšího nešlo. Konkrétní výroky pachatele je nutno hodnotit ve spojení s jeho dalším konáním a projevy. Teprve po komplexním posouzení situace je možné uzavřít, zda se jedná o výhrůžky způsobilé vzbudit důvodnou obavu z jejich uskutečnění. Výrok určité osoby s hrozbou podání trestního oznámení za účelem donucení pravděpodobného pachatele majetkového trestného činu, aby jí nahradil škodu plynoucí z existujícího právního závazkového vztahu, lze chápat i tak, že tato osoba alternativně naznačila dotyčnému pachateli, že nedohodnou-li se, bude věc řešena prostředky trestního práva. Jedná se o postup v zásadě dovolený. Poškozená se snažila svou nevěrohodnou výpovědí vzbudit dojem, že z jednání obviněného při jejich rozhovoru měla strach, který ji měl paralyzovat, což záměrně podpořila nepravdivými skutečnostmi, že obviněný zamkl dveře od altánu a měl u sebe baseballovou pálku. Výpověď poškozené obsahuje značné množství logických nejasností a rozporů, kupříkladu ohledně přítomnosti svědka J. v altánu. Poškozená nelogicky aktivně zajistila, aby její milenec nebyl této schůzce přítomen, aby se nedozvěděl o zpronevěře, které se dopustila, místo toho, aby chtěla, že by jí na místě ochránil. Nikoli proto, že by z obviněného pociťovala strach (což potvrdil sám svědek J., když vypověděl, že měl pocit, že jej chce poškozená v době rozhovoru s obviněným z altánu rychle vyprovodit ven. Měla mu říct, ať nic neřeší, že je vše v pořádku). Naopak by mělo být v zájmu obviněného, aby jej sám vyprovodil, pokud by měl v úmyslu vyhrožovat poškozené, tím spíše za situace, kdy již tento svědek nebyl zaměstnancem společnosti J. - autodoprava s. r. o. Obviněný upozornil, že proti poškozené je vedeno trestní řízení u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 12 T 176/2015 pro trestný čin zpronevěry finančních prostředků ze společnosti J. - transport s. r. o. Poškozená následující den přišla sama za obviněným s návrhem na snížení jí zpronevěřené částky, tedy nejednala pod nátlakem obviněného, stejně jako dobrovolně na něj převedla vozidlo objednané u společnosti RENOCAR, a. s. Trestní oznámení učinila až poté, co s ní obviněný jako její zaměstnavatel ukončil pracovní poměr a odebral jí vozidlo, což sama potvrdila jako důvod jeho podání. Nezmínila se o strachu z obviněného či nedobrovolné majetkové dispozici učiněné pod nátlakem obviněného. Poškozená mu rovněž dává za vinu rozpad svého manželství, jelikož měl obviněný se svou manželkou údajně zasílat jejímu bývalému exmanželovi textové zprávy o milostném poměru poškozené se svědkem J. Poškozená tak k obviněnému chovala zášť a snažila se obviněnému uškodit, což se projevilo i v její výpovědi. Extrémní nesoulad mezi učiněnými skutkovými zjištěními o údajném p