4 Tdo 1072/2025 – Nejvyšší soud

4 Tdo 1072/2025-209 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 10. 12. 2025 o dovolání, které podala obviněná P. H., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Nové Sedlo, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 8. 2025, sp. zn. 6 To 188/2025, jenž rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň-jih pod sp. zn. 24 T 125/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné odmítá. O d ů v o d n ě n í : I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 26. 5. 2025 sp. zn. 24 T 125/2024 byla obviněná P. H. uznána vinnou přečinem krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku a byla za něj podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku a za sbíhající se přečiny krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku, kterými byla uznána vinnou rozsudky Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 18. 11. 2024, sp. zn. 24 T 78/2024, a Okresního soudu v Domažlicích ze dne 6. 8. 2024, sp. zn. 1 T 70/2024, odsouzena k souhrnnému trestu odnětí svobody na 22 měsíců. Pro výkon tohoto trestu byla podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazena do věznice s ostrahou. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku soud prvního stupně současně zrušil výrok o souhrnném trestu z rozsudku Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 18. 11. 2024, sp. zn. 24 T 78/2024, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 15. 1. 2025, sp. zn. 6 To 361/2024, jakož i všechna další rozhodnutí na výrok o trestu obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. 2. Přečinu krádeže se obviněná ve stručnosti dopustila tím, že dne 16. 7. 2024 v době cca od 7:45 do 7:53 hod. v prodejně COOP na ulici XY v obci XY odcizila 9 kusů pečiva různého druhu, 1 balení kávy nezjištěné značky a 2 kusy tvarohu Mlsni si Pikao, vše v celkové hodnotě 270,50 Kč. A to tím způsobem, že se po obchodě pohybovala s nákupním košíkem, avšak uvedené zboží, které odebrala z regálů, vložila přímo do tašky, kterou měla zavěšenou na levém rameni a průběžně ji zakrývala černou šálou, aby nebyl vidět její obsah, a bez zaplacení zboží, které do tašky vložila, odešla ven z prodejny. Při odchodu ignorovala výzvu pokladní, která, protože byla spoluzaměstnankyní upozorněna na podezřelé počínání obviněné v obchodě, po ní chtěla, aby jí umožnila do tašky nahlédnout, čemuž obviněná nevyhověla. Odcizením zboží družstvu COOP Plzeň škodu ve výši 270,50 Kč. Uvedeného jednání se dopustila poté, co byla rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 21. 4. 2021, sp. zn. 2 T 33/2021, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 6. 2021, sp. zn. 7 To 126/2021, odsouzena mimo jiné pro přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody na 1 rok, který vykonala dne 21. 3. 2022, a rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 12. 1. 2023, sp. zn. 1 T 107/2022, který nabyl právní moci dne 25. 4. 2023, byla odsouzena pro pokračující přečin krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku ke společnému trestu odnětí svobody na 1 rok, který vykonala dne 13. 10. 2023. 3. V adhezním řízení soud prvního stupně obviněnou zavázal podle § 228 odst. 1 tr. ř. zaplatit poškozenému družstvu COOP Plzeň na náhradě škody 270,50 Kč a podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázal poškozené družstvo se zbytkem jeho nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 4. Rozsudek soudu prvního stupně napadla obviněná odvoláním, ve kterém namítala, že se jednání, které jí bylo soudem prvního stupně kladeno za vinu, nedopustila a že není tou osobou, která je zachycena na kamerovém záznamu z prodejny. Krajský soud v Plzni odvolání obviněné poté, co sám důkaz kamerovým záznamem ve veřejném zasedání provedl, zamítl podle § 256 tr. ř. usnesením ze dne 27. 8. 2025, sp. zn. 6 To 188/2025. II. Dovolání obviněné 5. Proti usnesení odvolacího soudu podala obviněná prostřednictvím svého obhájce JUDr. Jaroslava Svejkovského dovolání, které výslovně opřela o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h) a m) tr. ř. Neuvedla sice, proti kterým konkrétním výrokům dovolání směřuje, nicméně z obsahu dovolacích výhrad lze spolehlivě usuzovat na to, že napadá nejen zamítavý výrok z usnesení odvolacího soudu, ale i všechny výroky odsuzujícího rozsudku soudu prvního stupně. 6. Naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. obviněná spatřovala v nepřezkoumatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu. Poukázala na to, že odvolací soud provedl ve veřejném zasedání podle § 263 odst. 6 tr. ř. znovu důkaz kamerovým záznamem, avšak v rozporu s § 134 odst. 2 tr. ř. v odůvodnění usnesení, kterým zamítl odvolání, ho řádně nezhodnotil a neuvedl, které konkrétní vizuální znaky považoval za určující pro ztotožnění obviněné. Obviněná dále s odkazem na tento důvod namítla nesprávnou protokolaci průběhu veřejného zasedání, protože v rozporu s § 55 a 55a tr. ř. neobsahuje údaje o rozsahu přehrání předmětného videozáznamu (časové úseky, stopáž, zda byl přehrán záznam celý či jen jeho část), ani podstatný obsah provedeného důkazu. 7. Uplatnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněná opřela o námitku, že nebyl vyslechnut policista, který provedl její ztotožnění v přípravném řízení a sepsal o tom úřední záznam. Správnost rozpoznávacího úsudku policisty tak nebylo možné kontradiktorně ověřit, čímž došlo k porušení povinností soudu zjistit skutkový stav bez důvodných pochybností a hodnotit důkazy v jejich souhrnu (§ 2 odst. 5, 6 tr. ř). 8. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. obviněná doslovně uvedla „právní kvalifikace podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku předpokládá, že pachatel byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. Tato podmínka byla v této věci sice naplněna, zásadní však je aplikace zásad podle § 39 tr. zákoníku při volbě a výměře trestu a dohled nad kumulací v rámci souhrnného trestu podle § 43 tr. zákoníku, která musí odpovídat zásadám úhrnného tresu a přiměřenosti. Podrobné odůvodnění přísné výměry 22 měsíců s odkazem na recidivu postrádá vyváženou úvahu o bagatelní výši škody, dosavadní účinnosti trestů a o přiměřenosti zásahu do práv pachatele ve světle § 39 odst. 1, 3 tr. zákoníku a zásady subsidiarity trestní represe podle § 12 odst. 2 tr. zákoníku. Odvolací soud sice reflektuje možnost souhrnného trestu, avšak bez korekce výměry ponechává úvahu nalézacího soudu“. 9. Závěrem dovolání obviněná navrhla, aby „Krajský soud v Plzni usnesením podle § 258 odst. 1 písm. b), c) tr. ř. a § 259 odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Okresního soudu Plzeň – jih ze dne 26. 5. 2025 sp. zn. 24 T 125/2024 a věc podle § 259 odst. 1 tr. ř. tomuto soudu vrátil k novému projednání a rozhodnutí“. III. Vyjádření státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství 10. K dovolání obviněné se vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. Konstatoval, že obviněná v zásadě opakuje argumentaci uplatněnou v předchozím řízení, se kterou se úplně a správně vypořádaly soudy obou stupňů (viz body 7 a 8 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně a body 10 a 12 odůvodnění usnesení dovolacího soudu). Nově poškozená namítla pouze to, že nebyl vyslechnut policista, který ji ztotožnil jako pachatelku krádeže a sepsal o tom úřední záznam, a že nebyla respektována zásada subsidiarity trestní represe podle § 12 odst. 2 tr. zákoníku. 11. Výhrady obviněnou podřazené dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. státní zástupce označil za ryze procesní a neodpovídající žádnému ze zákonem vymezených dovolacích důvodů, neboť obviněná své tvrzení o údajném nedostatečném „přezkumném standardu“ nerozvedla do úvah o porušení zásad spravedlivého procesu a ani například neuvedla, v čem by měl být skutkový závěr soudů, že právě ona byla pachatelkou krádeže zboží v prodejně družstva COOP, v rozporu s obsahem kamerového záznamu z této prodejny, což by podle státního zástupce hypoteticky obsahově mohlo odpovídat dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. 12. K námitce týkající se neprovedení výslechu policisty státní zástupce uvedl, že by obsahově odpovídala uplatněnému dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v jeho alternativě tzv. opomenutých důkazů, ale pouze za situace, kdy by tento důkaz byl obhajobou navržen a bez odůvodnění zamítnut některým ze soudů nižších stupňů, což se v této trestní věci nestalo. Podle jeho zjištění jediným důkazním návrhem obhajoby, kterým obhajoba navrhla doplnit dokazování, byl výslech bývalého přítele obviněné R. V., jenž jí měl dosvědčit „alibi“ na dobu, kdy se měla dopustit inkriminovaného jednání. Tento návrh soud prvního stupně s řádným vysvětlením zamítl jako nadbytečný. 13. K výtkám hmotněprávního posouzení a přísnosti trestu státní zástupce uvedl, že zásada subsidiarity trestní represe se vztahuje k posouzení viny, nikoli trestu. V ostatním podle něj lze námitky obviněné chápat pouze tak, že trest považuje za nepřiměřeně přísný. Z odůvodnění rozhodnutí soudů nižších stupňů přitom plyne, že se otáz