4 Tdo 1096/2025 — Nejvyšší soud

4 Tdo 1096/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:14. 1. 2026 Spisová značka:4 Tdo 1096/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:4.TDO.1096.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Ohrožení pod vlivem návykové látky Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání Dokazování Skutkové vady a vady dokazování Doznání obviněného Subjektivní stránka In dubio pro reo Zavinění Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. § 274 odst. 1 tr. zákoníku § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku § 302 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:CD Zveřejněno na webu:18. 2. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 1096/2025-247 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. 1. 2026 o dovolání obviněného V. S., t. č. neznámého pobytu, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 8. 2025, sp. zn. 9 To 252/2025, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 3 T 171/2023, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 (dále jen „soud prvního stupně“, popř. „nalézací soud“) ze dne 11. 6. 2025, sp. zn. 3 T 171/2023, byl obviněný V. S. (dále jen „obviněný“, popř. „dovolatel“), stíhaný jako uprchlý podle § 302 tr. ř., uznán vinným pokračujícím přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku a pokračujícím přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Uvedených trestných činů se dopustil tím, že: „ 1. dne 11.8.2023 kolem 17:55 hodin v XY, ulici XY, po předchozím vědomém požití látky metamfetamin, zvané pervitin, řídil osobní motorové vozidlo tovární značky Ford Focus, registrační značky XY, když test na návykové látky provedený testerem DrugWipe 5S byl pozitivní na látku amfetamin/metamfetamin, následným rozborem krve odebrané dne 11.8. 2023 v 18:37 hodin byla zjištěna hladina látky metamfetamin v krvi ve výši 183,9 ng/ml a jeho metabolitu amfetaminu o koncentraci 38,3 ng/ml, přičemž látka metamfetamin je zařazena do Seznamu č. 5 "Psychotropní látky", přílohy č. 5 podle Nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek k zákonu č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění pozdější novelizace, kdy toto množství návykové látky již vylučovalo bezpečnou jízdu, 2. dne 20.8.2023 kolem 15:55 hodin v Praze XY, na silniční komunikaci XY, ve směru Praha XY — XY, poblíž benzínové stanice ÖMV, v ulici XY, kde byl kontrolován policejní hlídkou, řídil motorové vozidlo tovární značky Ford Focus, mezinárodní poznávací značky XY (UA), ačkoli věděl, že se předchozí aplikací pervitinu přivedl do stavu vylučujícího bezpečné řízení motorového vozidla, přičemž v 17:30 hodin byl v jeho krvi zjištěn obsah metamfetaminu v koncentraci 229 ng/ml a dále obsah amfetaminu v koncentraci 57,5 ng/ml, 3. dne 9.9.2023 kolem 20:25 hodin v XY, ulici XY, po předchozím vědomém požití látky metamfetamin, zvané pervitin, řídil osobní motorové vozidlo tovární značky Ford Focus, registrační značky XY, když test na návykové látky provedený testerem DrugWipe 5S byl pozitivní na látku amfetamin/metamfetamin, následným rozborem krve odebrané dne 9.9.2023 ve 21:15 hodin byla zjištěna hladina látky metamfetamin v krvi ve výši 216,3 ng/ml a jeho metabolitu amfetaminu o koncentraci 37,7 ng/ml, přičemž látka metamfetamin je zařazena do Seznamu č. 5 "Psychotropní látky", přílohy č. 5 podle Nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek k zákonu č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění pozdější novelizace, kdy toto množství návykové látky již vylučovalo bezpečnou jízdu, 4. dne 20.9.2023 kolem 13:10 hodin v XY, ulici XY, po předchozím vědomém požití látky metamfetamin, zvané pervitin, řídil osobní motorové vozidlo tovární značky Ford Focus, registrační značky XY, když test na návykové látky provedený testerem DrugWipe 5S byl pozitivní na látku amfetamin/metamfetamin, následným rozborem krve odebrané dne 20.9.2023 ve 14:15 hodin byla zjištěna hladina látky metamfetamin v krvi ve výši 259,2 ng/ml a jeho metabolitu amfetaminu o koncentraci 80,8 ng/ml, přičemž látka metamfetamin je zařazena do Seznamu č. 5 "Psychotropní látky", přílohy č. 5 podle Nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek k zákonu č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění pozdější novelizace, kdy toto množství návykové látky již vylučovalo bezpečnou jízdu, a uvedené vozidlo řídil, ačkoliv věděl, že mu byl rozhodnutím Městského úřadu v Příbrami ze dne 14.8.2023, sp.zn. DÚ/1276/81832/2023/Nep, které nabylo právní moci dne 6.9.2023, uložen zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 8 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, 5. dne 10.11.2023 kolem 17:15 hodin na silniční komunikaci v Praze XY, ulici XY, řídil osobní motorové vozidlo značky Ford Focus, registrační značky XY, ačkoliv věděl, že mu byl příkazem Městského úřadu Příbram, č.j. DÚ/1276/81832/2023/NEP ze dne 14.8.2023, který nabyl právní dne 6.9.2023, uložen mimo jiné zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu 8 měsíců“. 2. Pokud jde o dílčí útoky popsané pod body 1–4, soud prvního stupně byl vázán skutkovými zjištěními z rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 28. 4. 2025, sp. zn. 15 T 136/2023, resp. z jím zrušených rozhodnutí. 3. Za uvedené přečiny uložil soud prvního stupně obviněnému podle § 337 odst. 1 tr. zákoníku, za použití § 43 odst. 1 a § 45 odst. 1 tr. zákoníku, úhrnný společný trest odnětí svobody v trvání 12 měsíců. Podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku obviněnému výkon trestu odnětí svobody podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 36 měsíců. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku, za použití § 43 odst. 1 a § 45 odst. 1 tr. zákoníku, obviněnému dále uložil úhrnný společný trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu v trvání 36 měsíců. 4. Současně soud prvního stupně podle § 45 odst. 1 tr. zákoníku zrušil výrok o vině a celý výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Příbrami ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 15 T 125/2023, z trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 10. 10. 2023, sp. zn. 3 T 148/2023, a z rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 28. 4. 2025, sp. zn. 15 T 136/2023, jakož i další výroky, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad. 5. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný prostřednictvím obhájce odvolání směřující do všech výroků napadeného rozsudku. O podaném odvolání rozhodl Městský soud v Praze (dále jen „soud druhého stupně“, popř. „odvolací soud“) usnesením ze dne 12. 8. 2025, sp. zn. 9 To 252/2025, tak, že odvolání podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 6. Proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 8. 2025, sp. zn. 9 To 252/2025, podal obviněný prostřednictvím obhájce dne 17. 10. 2025 dovolání, a to z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. (rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy) a v § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. (rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení). 7. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný spatřuje v tom, že existují významné pochybnosti o skutkovém stavu a jeho vyjádření v tomto případě není hodnověrným důkazem. Namítá, že soudy nižších stupňů dospěly k závěru, že došlo k naplnění všech znaků skutkové podstaty přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, zejména pak subjektivní stránky tohoto přečinu, a to především na základě jeho vlastního vyjádření a údajného doznání. Akcentuje, že soudy nižších stupňů vycházely zejména z jeho doznání. Takový postup ovšem podle něj není dostatečným podkladem pro naplnění zásady materiální pravdy zakotvené v § 2 odst. 5 tr. ř. Současně namítá i porušení zásady in dubio pro reo, která je součástí principu presumpce neviny zakotveného jak v § 2 odst. 2 tr. ř., tak v čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Tvrdí, že závěry orgánů činných v trestním řízení podávají neucelený obraz o skutkovém ději, a v takové situaci nelze rozhodnout v jeho neprospěch. Na podporu svých námitek cituje usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. 11. 1998, sp. zn. 1 To 202/98, nález Ústavního soudu ze dne 5. 9. 2017, sp. zn. II. ÚS 3307/14, a usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 12. 2015