4 Tdo 1144/2017 — Nejvyšší soud

4 Tdo 1144/2017 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. b) tr.ř. § 265b odst.1 písm. d) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:13. 12. 2017 Spisová značka:4 Tdo 1144/2017 ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:4.TDO.1144.2017.3 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Organizátorství Pojistný podvod Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:6. 3. 2018 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 22.2.2018I.ÚS 687/18JUDr. David Uhlířodmítnuto23.10.2018 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 1144/2017-78 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 13. 12. 2017 o dovolání obviněného V. V., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 2. 2017 sp. zn. 5 To 69/2016, a o dovolání obviněného P. P., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 4. 2017 sp. zn. 5 To 14/2017, v obou případech jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře pod sp. zn. 9 T 2/2015, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného V. V. odmítá. Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného P. P. odmítá. Odůvodnění: Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 26. 5. 2016 č. j. 9 T 2/2015-2925 byl obviněný V. V. uznán vinným účastenstvím na zvlášť závažném zločinu pojistného podvodu podle § 210 odst. 2, odst. 5 písm. a), odst. 6 písm. a) tr. zákoníku, jako organizátor podle § 24 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, a obviněný P. P. zvlášť závažným zločinem pojistného podvodu podle § 210 odst. 2, odst. 5 písm. a), odst. 6 písm. a) tr. zákoníku, jako spolupachatel podle § 23 tr. zákoníku, na skutkovém základě, že „obžalovaný V. V. jako předseda představenstva spol. I.B.C., a. s., IČ 61673234, se sídlem Lidická čp. 626, Vlašim, nyní Nová výrobní, a. s., a jako jednatel ATLANTA - V.O.V. - CORPORATION, spol. s r. o., IČ 63997878, se sídlem Praha 8, Konšelská 12, ve snaze řešit zhoršené hospodářské výsledky společnosti I.B.C., a. s., s cílem dosáhnout vyplacení plnění z pojistných smluv uzavřených mezi Českou pojišťovnou, a. s., IČ: 27108562, se sídlem Praha 1, Spálená 75/16, a společností ATLANTA - V.O.V. - CORPORATION, s r. o., č. 77393336-14, ze dne 28. 1. 2006 a mezi Českou pojišťovnou, a. s., IČ: 27108562, se sídlem Praha 1, Spálená 75/16, a společností I.B.C., a. s., č. 77422719-28, ze dne 28. 1. 2011, v blíže nezjištěném dnu února 2011 v P., okr. P., v přesvědčení, že se jedná o jeho majetek, provedl obžalovaného P. P. po výrobním areálu a výrobní hale a požádal ho, aby založil požár ve výrobní hale společnosti I.B.C., a. s., provozovny v P., ulice Ž., okr. P., nacházející se v objektu a na pozemcích společnosti ATLANTA - V.O.V. - CORPORATION, s r. o., na opakovaných schůzkách konaných v P., okr. P., i jinde s ním dojednal způsob provedení činu včetně odměny ve výši 100.000 Kč, a když obžalovaný P. P. odmítl opatřit hořlaviny, za tím účelem získal další dva dosud neustanovené muže, kteří v místě bydliště obžalovaného P. P. ve S., okr. P., převzali pro účely přepravy hořlavin a založení požáru čtyři plastové nádoby o objemu po 1.000 litrů, barely od prostředku Roundup a pět krabic zábavní pyrotechniky, které obžalovaný P. P. podle předchozí dohody obstaral, poté se dne 20. 3. 2011 okolo 21:12 hodin obžalovaný P. P. na výzvu obžalovaného V. V. dostavil na obžalovaným V. předem označené místo u oplocení areálu a společně se dvěma dosud neztotožněnými muži, kteří v době od 15:00 hodin dne 19. 3. 2011 do doby příchodu obžalovaného P. na místo činu do objektu navezli nejméně 2 plastové nádoby o objemu 1.000 litrů a 6 ks plastových kanystrů o objemu 25 litrů (shodných s barely od prostředku Roundup) s obsahem požárních akcelerantů v podobě přesně neurčené směsi automobilového benzínu a motorové nafty, tyto látky dílem za pomoci vysokozdvižného vozíku, dílem ručně, v objektu výrobní haly ve skladech, chodbách a dílnách rozlili po podlaze, zařízení, skladových zásobách a hotových výrobcích připravených k expedici, s úmyslem způsobit ve výrobní hale výbuch přestřihli celkem 4 plynové přípojky umístěné ve vnitřních prostorách výrobní haly, poté obžalovaný P. P. natáhl zápalnou šňůru, kterou ten den na místo činu za tím účelem přinesl, připojil ji k připravené zábavní pyrotechnice, ale pro selhání zápalné šňůry pyrotechniku odpálil jeden z dosud neustanovených mužů, přičemž k výbuchu v hale nedošlo, protože bezpečnostní ventil zabránil úniku plynu do objektu, ale byl takto založen požár, který se díky včasnému zásahu Hasičského záchranného sboru ČR nerozšířil na celou výrobní halu společnosti I.B.C., a. s., s tím, že obžalovaný P. P. si tak počínal byv přesvědčen obžalovaným V., že se jedná pouze o jeho majetek a požár výrobní haly organizuje jen kvůli pojišťovně, a v důsledku tohoto jednání vznikla škoda na majetku společnosti I.B.C., a. s., ve výši nejméně 29.431.390 Kč a na majetku společnosti ATLANTA - V.O.V. - CORPORATION, s r. o., ve výši nejméně 7.336.832 Kč, přičemž jde o částky, které byly vyplaceny jako pojistné plnění Českou pojišťovnou, a. s., za škodu vzniklou požárem a rozlitými ropnými látkami na nemovitostech, výrobním zařízení a skladových zásobách ke dni 31. 10. 2013 společnosti I.B.C., a. s., a ke dni 23. 12. 2013 společnosti ATLANTA - V.O.V. - CORPORATION, s r. o., čímž poškozené České pojišťovně, a. s., IČ: 27108562, se sídlem Praha 1, Spálená 75/16, vznikla též v souvislosti s vynaložením nákladů na řešení pojistné události škoda v celkové výši nejméně 36.871.215 Kč“. Obviněný V. V. byl za tuto trestnou činnost podle § 210 odst. 6 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání šesti let a šesti měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Zároveň mu byl podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku uložen peněžitý trest ve výměře 500 denních sazeb po 20.000 Kč. Pro případ, že by peněžitý trest nebyl obviněným ve stanovené lhůtě vykonán, soud mu podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku stanovil náhradní trest odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců. Obviněný P. P. byl za shora uvedený zvlášť závažný zločin a dále za sbíhající se zločin zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, kterým byl uznán vinným rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 12. 2013 č. j. 2 T 3/2013-1049, podle § 210 odst. 6 tr. zákoníku, za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku, odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let a devíti měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Soud zároveň podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku zrušil výrok o trestu z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 12. 2013 č. j. 2 T 3/2013-1049, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Výrokem podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému V. V. uložena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozené České pojišťovně, a. s., IČ: 27108562, se sídlem Praha 1, Spálená 75/16, částku ve výši 36.871.215 Kč. S nárokem na náhradu škody uplatněném vůči obviněnému P. P. byla poškozená pojišťovna podle § 229 odst. 1 tr. ř. odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. O odvolání obviněného V. V. a státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře, který je podal v neprospěch obviněného do všech výroků rozsudku soudu prvního stupně, rozhodl ve druhém stupni Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 8. 2. 2017 sp. zn. 5 To 69/2016 tak, že je podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl. O odvolání obviněného P. P. pak tentýž soud rozhodl usnesením ze dne 5. 4. 2017 sp. zn. 5 To 14/2017, a to rovněž výrokem podle § 256 tr. ř. Předmětná usnesení odvolacího soudu napadli obvinění V. V. a P. P. následně dovoláními. Obviněný V. V. v něm uplatnil důvody uvedené v ustanoveních § 265b odst. 1 písm. b), g), h), l) tr. ř., obviněný P. P. pak důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. d), g), l) tr. ř. Obviněný V. V. v dovolání předně namítl, že v jeho trestní věci rozhodovaly vyloučené orgány ve smyslu § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř. Poukázal na podjatost předsedy senátu krajského soudu, která se podle jeho názoru projevila v jeho výrocích obsažených ve vyjádření k ústavní stížnosti, kterou dovolatel podal v průběhu trestního řízení vůči rozhodnutím o vazbě. Svým vyjádřením měl dát předseda senátu najevo, jak hodlá do budoucna rozhodnout