4 Tdo 25/2025 – Nejvyšší soud

4 Tdo 25/2025-617 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. 2. 2025 o dovolání, které podal obviněný M. T., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Rapotice, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 5. 2024, sp. zn. 4 To 115/2024, jenž rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. 7 T 126/2022, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného M. T. odmítá. Odůvodnění: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů a dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Jindřichově Hradci (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 16. 11. 2023, sp. zn. 7 T 126/2022, byl obviněný M. T. (dále jen „obviněný“) uznán vinným zločinem loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku, pokračujícím přečinem nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, pokračujícím zločinem vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. c), f) tr. zákoníku a přečinem krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku. Za tyto trestné činy a za sbíhající se zločin vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku a přečin neoprávněného opatření, padělání, a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku, kterými byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 27. 7. 2022, sp. zn. 2 T 65/2021, byl odsouzen podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody na 7 roků za současného zrušení výroku o trestu z citovaného rozsudku. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněný pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Soud prvního stupně také rozhodl v adhezním řízení. 2. Skutková zjištění soud prvního stupně ve výrokové části rozsudku lze shrnout následovně: Ad 1) Dne 28. 11. 2021 kolem 10.45 hodin v bytě poškozené K. N. v XY na sídlišti XY, obviněný s cílem získat z jejího úvěrového účtu vedeného u společnosti Home Credit, a. s., finanční prostředky, srazil poškozenou na pohovku a proti její vůli jí násilím přiložil palec pravé ruky ke čtečce otisků prstů na jejím mobilním telefonu, aby získal přístup do mobilní aplikace společnosti Home Credit, a. s., určené ke správě účtu, načež zadal příkaz k bezhotovostnímu převodu částky 35 000 Kč na účet svého otce, ke kterému měl dispoziční právo, v důsledku čehož dne 29. 11. 2021 došlo k odčerpání částky 35 000 Kč z úvěrového účtu poškozené ve prospěch účtu užívaného obviněným a poškozené vznikla škoda ve stejné výši. Ad 2) V průběhu noci z 8. 1. na 9. 1. 2022 v domě rodičů obviněného XY v ulici XY v obci XY po předchozích slovních rozepřích obviněný fyzicky napadl poškozenou K. N. tak, že ji tahal za vlasy, opakovaně ji udeřil pěstí do ramen a zad, uzamčením pokoje jí bránil v odchodu, a nakonec jí přiložil ke krku nůžky a slovně vyhrožoval, že jí krk probodne, což v poškozené vyvolalo obavu o její život. Ad 3) Dne 13. 3. 2022 v ranních hodinách ve výše specifikovaném bytě poškozené K. N. po předchozím déle trvajícím slovním napadáním uchopil poškozenou za vlasy a nejméně třikrát udeřil její hlavou o pračku, aniž jí tím způsobil trestně relevantní zranění, následně svého jednání zanechal, ale když poškozená po tomto incidentu procházela kolem něho na balkon, pronesl vůči ní pohrůžku „počkej, až se vrátíš, tak to nepřežiješ“, což v poškozené vyvolalo obavu o život. Ad 4) Dne 13. 3. 2022 v čase kolem 20.00 hodin opět v bytě poškozené K. N., poté, co její kamarádka z obavy o život poškozené přivolala na místo hlídku městské policie, hrubě poškozenou urážel s tím, že ho „udala“, a když poškozená po prvotním kontaktu se strážníky u vchodu domu přišla do bytu pro svůj občanský průkaz, vzal v kuchyni jeden z nožů a vyhrožoval jí, aby si dávala pozor na to, co strážníkům řekne, přičemž s nožem v ruce drženým u těla sešel za poškozenou po schodech do přízemí domu, kde se ukryl za prosklenými dveřmi, před nimiž poškozená ve vestibulu domu jednala se strážníky, a tímto jednáním působil na poškozenou s cílem, aby ji odradil od oznámení jeho předchozího násilného jednání vůči ní, což poškozená z obavy z obviněného učinila. Ad 5) Dne 15. 3. 2022 v ranních hodinách vzal při svém odchodu z bytu poškozené K. N. z dětské kasičky uložené v obývacím pokoji částku nejméně 3 000 Kč patřící nezletilé dceři poškozené, AAAAA (pseudonym). Kovovou kasičku otevřel s pomocí klíče, jehož místo uložení znal. A tohoto jednání se dopustil přesto, že byl dne 23. 1. 2020 podmíněně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody, který mu byl uložen rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 6. 8. 2015, č. j. 2 Tm 5/2015–398, za účastenství na zločinu loupeže podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku k § 173 odst. 1 tr. zákoníku, a to jako trest souhrnný k rozsudku téhož soudu ze dne 25. 3. 2014, č. j. 39 T 3/2014-591. Ad 6) Dne 15. 3. 2022 v dopoledních hodinách před prodejnou XY na sídlišti XY v XY poté, co se od poškozené K. N. dozvěděl, že dříve téhož dne v souvislosti s jeho jednáním vůči ní v budově banky XY na XY v XY přivolala policii, se nejprve prosbami snažil poškozenou přimět k tomu, aby policii nic neoznamovala, a když se mu to nepodařilo, vyhrožoval poškozené, aby si dala pozor, co policistům řekne, jinak že podpálí dům, kde bydlí, aby neměla kde bydlet, a také že si na ni počká a zabije ji. 3. Rozsudek soudu prvního stupně napadl obviněný odvoláním, které směřoval proti všem výrokům. Namítal, že soud prvního stupně neměl k dispozici dostatečné důkazy pro rozhodnutí o jeho vině a trestu. K tomu uvedl, že základním kamenem obžaloby jsou výpovědi poškozené K. N., ve kterých jsou zásadní rozpory, zejména co týče jí tvrzené újmy na zdraví. V souvislosti s tím soudu prvního stupně vytknul, že nevyhověl jeho návrhu na psychologické vyšetření poškozené k posouzení její věrohodnosti. S poukazem na výpovědi svých rodičů, svědků S. T. a M. T., obviněný namítal, že poškozená byla v jejich vztahu dominantní, že jednal na její pokyn, že poškozená měla v úmyslu půjčit mu peníze na zaplacení jeho právního zástupce a že její tvrzení o uzamčení v pokoji je účelové a nepravdivé. Za zásadní procesní pochybení soudu prvního stupně obviněný v odvolání označil, že mu přes jeho opakovanou žádost nebyl doručen protokol zachycující výpověď poškozené, které nemohl být u hlavního líčení osobně přítomen. 4. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. zrušil pouze ve výroku o trestu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. o trestu znovu sám rozhodl. Obviněného odsoudil za skutek pod bodem 1 kvalifikovaný jako zločin loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku a za sbíhající se zločin vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku a přečin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku, jimiž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 27. 7. 2022, sp. zn. 2 T 65/2021, jemuž předcházel odsuzující rozsudek Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 7. 2. 2022, sp. zn. 2 T 65/2021, podle § 173 odst. 1 a § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let. Pro výkon trestu jej podle § 56 odst. 2 tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku obviněnému vedle toho uložil trest propadnutí ve výroku výslovně označených věcí. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku zrušil výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 27. 7. 2022 sp. zn. 2 T 65/2021, jemuž předcházel odsuzující rozsudek Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 7. 2. 2022, sp. zn. 2 T 65/2021, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Za skutky pod body 2 až 6 obviněného odsoudil podle § 175 odst. 2 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let. Podle § 56 odst. 2 tr. zákoníku obviněného pro výkon tohoto trestu zařadil do věznice s ostrahou. II. Dovolání obviněného 5. Proti rozsudku odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně dovolání, které úvodem výslovně opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř., ovšem v jeho závěru konstatoval, že uplatněné dovolací námitky odpovídají dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., protože jím vytýkané zkrácení práva na obhajobu mělo vliv na správnost právního posouzení skutků. 6. Z poněkud matoucí argumentace obviněného vyplývá, že jednak setrvává na výhradách ke skutkovým zjištěním a právní kvalifikaci, které uplatnil už v odvolání (aniž by je znovu v dovolání konkretizoval), a že odvolací soud pochybil, pokud neakceptoval jeho námitku vůči tomu, jak byl krácen na procesních právech v řízení před soudem prvního stupně. 7. Vytýkané procesní pochybení obviněný dále rozvedl. Namítal, že nemohl klást otázky poškozené K. N., která byla vyslechnuta v hlavním líčení v jeho nepřítomnosti, a že mu byla posléze upřena i možnost se k její výpovědi vyjádřit, pro