4 Tdo 266/2021 — Nejvyšší soud

4 Tdo 266/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:22. 4. 2021 Spisová značka:4 Tdo 266/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:4.TDO.266.2021.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dotační podvod Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:19. 7. 2021 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 266/2021- USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. 4. 2021 o dovolání obviněného V. P., nar. XY v XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici Brno-Bohunice, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. 10. 2020 č. j. 1 To 92/2020-328, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 46 T 10/2018, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného V. P. odmítá. Odůvodnění: Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 6. 8. 2020 č. j. 46 T 10/2018-256 byl podle § 45 odst. 1 tr. zákoníku ohledně obviněného V. P. zrušen výrok o vině zločinem dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku (bod I.) z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. 9. 2018 č. j. 46 T 7/2015-3967, ve znění rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. 10. 2019 č. j. 1 To 42/2019-4180, jakož i výrok o trestu, který mu byl uložen výše citovanými rozhodnutími, a další výroky, které měly ve zrušeném výroku o vině svůj podklad. Zároveň byl tento obviněný nově uznán vinným pokračujícím zločinem dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku, dílem dokonaným a dílem ukončeným ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, za jednání popsané v bodě I. a II. výroku o vině a dále zločinem poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 5. 2015, dílem dokonaným a dílem ukončeným ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, na skutkovém základě popsaném v bodě II. výroku o vině. Za tyto trestné činy a za sbíhající se zločin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. b), c), d) tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 5. 2015, z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. 9. 2018 č. j. 46 T 7/2015-3967, ve znění rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. 10. 2019 č. j. 1 To 42/2019-4180, jenž zůstal zrušením nedotčen, byl obviněný podle § 212 odst. 6 tr. zákoníku, za použití § 45 odst. 1 tr. zákoníku a § 43 odst. 2 tr. zákoníku, nově odsouzen ke společnému a souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání sedmi let a šesti měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku mu dále byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu podnikatelské činnosti v oboru hostinská činnost a výroba a obchod a služby neuvedené v přílohách 1 a 3 živnostenského zákona na dobu pěti let a podle § 71 odst. 1 tr. zákoníku trest propadnutí náhradní hodnoty, konkrétně nemovitosti a spoluvlastnických podílů k nemovitostem označeným ve výroku rozsudku. Výrokem podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozené České republice, zastoupené Úřadem práce České republiky, Krajskou pobočkou v Brně, částku 14.520.074 Kč a poškozenému Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR, se sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2, částku 1.275.561,38 Kč, přičemž podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla poškozená Česká republika, zastoupená Úřadem práce České republiky, Krajskou pobočkou v Brně, se zbytkem uplatněného nároku na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle § 101 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku bylo vysloveno zabrání finančních prostředků na účtu společnosti C. T., IČ: XY, č. XY, vedeném původně u Volksbank CZ, a. s., se sídlem Na Pankráci 1724/129, 140 00 Praha 4 (nyní Sperbank CZ, a. s., se sídlem U Trezorky 921/2, Jinonice, Praha 5) ve výši 619.166,57 Kč, včetně případného příslušenství, zajištěné podle § 79a odst. 1 tr. ř. usnesením policejního orgánu ze dne 3. 10. 2012, až do výše 1.050.000 Kč. Trestná činnost obviněného podle výroku o vině rozsudku spočívala (zkráceně) v tom, že: I. jako osoba samostatně výdělečně činná podnikající pod IČ: XY, se sídlem XY (dále jen „V. P.“), v úmyslu předložením nepravdivých dokladů a zamlčením podstatných skutečností neoprávněně vylákat finanční prostředky od Úřadu práce Brno-město a od Úřadu práce Brno-venkov, podal v době od 29. 11. 2006 do 27. 7. 2011 u Úřadu práce Brno-město žádosti o příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny podle § 76 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), žádosti o příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny podle téhož ustanovení a žádosti o příspěvek na podporu zaměstnání osob se zdravotním postižením podle § 78 zákona o zaměstnanosti, a u Úřadu práce Brno-venkov žádost o příspěvek na společensky účelná pracovní místa vyhrazená pro uchazeče o zaměstnání podle § 113 zákona o zaměstnanosti, v nichž uvedl, že zřídí chráněné pracovní dílny ve svých dvou provozovnách, v nichž bude zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, a následně předkládal pracovní smlouvy s těmito osobami a doklady o nákladech, které mu vznikají v souvislosti s jejich mzdami a provozem chráněných pracovních dílen, přičemž zamlčel, že nevytvoří všechna uváděná pracovní místa, někteří zaměstnanci nebudou na provozovnách ve skutečnosti pracovat, případně nebudou pracovat v uváděném rozsahu a rovněž mu nebudou vznikat všechny náklady na provoz, a k jednotlivým žádostem předkládal různé nepravdivé a zfalšované doklady, zejména nájemní smlouvy a doklady o platbách nájemného, faktury a pokladní doklady za nákup vybavení dílen a za opravu a údržbu zařízení a fiktivní pracovní smlouvy s údajnými zaměstnanci, přičemž takto si počínal konkrétně v 39 případech popsaných ve výroku o vině a svým jednáním způsobil České republice, zastoupené nyní Úřadem práce České republiky, Krajskou pobočkou v Brně, se sídlem Brno, Polní 1011/37, škodu ve výši 14.520.074 Kč, II. se záměrem vylákat od Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále také jen „ministerstvo“) dotační prostředky, pocházející jednak z Evropského sociálního fondu a jednak ze státního rozpočtu České republiky a neoprávněně se tak obohatit, se svojí tehdejší družkou N. V. (stíhanou samostatně) společně vytvořili a následně dne 16. 11. 2010 podali u ministerstva konečnou verzi Žádosti o finanční podporu z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost na projekt „Profesní vzdělávání je jediné řešení pro udržení kvality řemesla“, financovaný z prostředků Evropského sociálního fondu v rozsahu 85 % a z prostředků státního rozpočtu České republiky v rozsahu 15 %, s tím, že obsahem projektu bude realizace vzdělávacího programu pro 20 zaměstnanců firmy V. P., který bude trvat po dobu 15 měsíců, bude se skládat ze 4 modulů (Komunikace a obchodní dovednosti, Informační a komunikační technologie, Anglický jazyk a Marketing v oboru pohostinství) a při jeho realizaci budou vynaloženy prostředky v předpokládané výši 1.454.660 Kč, ačkoli věděl, že zmíněný projekt ve skutečnosti nebude realizován, firmě V. P. v souvislosti s ním žádné z uváděných nákladů reálně nevzniknou a tyto budou dokládány různými nepravdivými nebo zfalšovanými smlouvami a doklady, přičemž na podkladě výše uvedené žádosti ministerstvo vydalo dne 23. 12. 2010 Rozhodnutí o poskytnutí dotace č. OPLZZ/3.1/35/1/01724, na základě kterého obviněnému poskytlo dotační prostředky v celkové maximální výši 1.275.561,38 Kč, z toho maximálně 1.084.227,17 Kč z prostředků Evropského sociálního fondu a maximálně 191.334,21 Kč z prostředků ze státního rozpočtu České republiky, a následně obviněný jako manažer projektu a N. V. jako jeho asistentka předkládali k formuláři zprávy o zahájení realizace projektu, k jednotlivým monitorovacím zprávám a k žádostem o platbu nepravdivé a zfalšované listiny, jimiž dokládali údajné náklady projektu, zejména dohody o pracovní činnosti s údajnými lektory a doklady o jejich mzdových nákladech, výpisy z účtů a doklady o nákupu vybavení, nájemní smlouvy a pokladní doklady k pronájmu školící místnosti, dohody o odborném rozvoji zaměstnanců v projektu „Školení je šance!“, uzavřené údajně s jednotlivými zaměstnanci firmy V. P., a prezenční listiny, které měly dokládat jejich účast na různých vzdělávacích aktivitách, přičemž k vytváření části padělaných dokladů dávala pokyny N. V. M. H. (také stíhané samostatně), a M. H. podepsala dohodu o pracovní činnosti, podle níž měla v rámci projektu vykonávat činnost lektora v oboru informační a komunikační technologie a vést vzděláv