4 Tdo 756/2024 — Nejvyšší soud

4 Tdo 756/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. b) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:17. 12. 2024 Spisová značka:4 Tdo 756/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:4.TDO.756.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Znásilnění Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. f) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:22. 1. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 756/2024-2405 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. 12. 2024 o dovolání obviněného D. F., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici Teplice, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 4. 2024 č. j. 67 To 60/2024-2284, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 14 T 119/2022, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. f) tr. ř. se dovolání obviněného D. F. odmítá. Odůvodnění: 1. V posuzované trestní věci byl obviněný D. F. (dále také jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 2. 11. 2023 č. j. 14 T 119/2022-1684 uznán vinným zvlášť závažným zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1 alinea 1, alinea 2, odst. 2 písm. a), b) tr. zákoníku [pod bodem I výroku o vině], zvlášť závažným zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku [pod bodem II výroku o vině] a pokusem přečinu znásilnění podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 185 odst. 1 alinea 1 tr. zákoníku [pod bodem III výroku o vině] na skutkovém základě, že I. v noci ze dne 24. 3. 2016 na 25. 3. 2016 na Praze XY v bytě, který měl pronajatý v domě č. p. XY v ulici XY, kam pozval poškozenou AAAAA (pseudonym), na návštěvu, se nejprve pokoušel poškozenou políbit, ta ho však odstrčila, následně se pokoušel na poškozenou, když seděli na posteli a povídali si, různě sahat, snažil se jí sáhnout na nohy, chytit ji kolem ramen, pokusil se ji znovu políbit, přičemž poškozená mu dávala zřetelně najevo, že si s ním intimní kontakt nepřeje, zejména tím, že se odsouvala a říkala mu „ne“, obžalovaný poté začal poškozené říkat, že je mladá, nevyspělá, říkal, jak on je známý, kolik žen by stálo o to být tam, kde je ona, upozorňoval ji, že je slavný a jakou má pozici a že si vybral právě ji, stále opakoval, že čekal, že se poškozená bude chovat jako puberťačka, že bude mít strach a že bude nevyspělá, a přemlouval ji, aby to s ním alespoň zkusila, že se jí to bude líbit, což poškozená vnímala jako psychický nátlak, aby s obžalovaným měla pohlavní styk, nicméně tomuto nátlaku nepodlehla a chtěla z bytu odejít, obžalovaný jí v této chvíli nabídl nápoj zn. Fanta, který poškozená přijala a napila se, poté se dostala do stavu částečné ztráty vědomí, tělesné ztuhlosti a paralýzy fyzických sil, ve kterém nemohla svojí vůlí ovládat své tělo ani se verbálně projevovat, čehož obžalovaný využil a poté, kdy se poškozená nezjištěným způsobem ocitla na posteli obžalovaného, jí sahal na přirození, zasouval jí prsty do pochvy, prováděl poškozené orální sex, při kterém jí opět zasouval prsty do pochvy, poškozená toto jednání vnímala útržkovitě v okamžicích, kdy nabyla vědomí, přičemž jednání obžalovaného mělo negativní dopad na psychické zdraví poškozené a její intimní život, II. v nočních hodinách ze dne 7. 11. 2016 na 8. 11. 2016 na Praze XY v bytě, který měl pronajatý v domě č. p. XY v ulici XY pozval poškozenou K. H., spolu s dalšími osobami na návštěvu, poté, kdy osaměli a seděli v pokoji obžalovaného na gauči, se nejprve pokusil poškozenou opakovaně líbat, sahal jí na stehna, hruď a prsa, a to i přes verbální i fyzický nesouhlas poškozené, když pak poškozená vstala z gauče, jelikož jí chování obžalovaného bylo nepříjemné, a chtěla zabránit jeho dalšímu pokračování, obžalovaný vstal také z gauče, strčil do poškozené a povalil ji na postel, a když poškozená spadla zády na postel a ptala se obžalovaného, co to dělá, říkal „Nedělej, nepřeháněj, nedělej tady problémy“, poté se svlékl a přesunul se k poškozené na postel, přičemž poškozená byla jednáním obžalovaného zcela šokována, nebyla schopna se účinně bránit, avšak opakovaně mu říkala „ne“, obžalovaný poškozené stále opakoval „Co děláš? Tak už přestaň, už povol“, kdy poškozená po seznání beznadějnosti situace a vlivem prožívaného stresu byla paralyzována již tak, že dále nekladla odpor, a obžalovaný, přestože mu bylo zřejmé, že poškozená s pohlavním stykem nesouhlasí, oblečení z dolní části těla včetně kalhotek jí stáhl po kotníky, při tom jí sahal do rozkroku a zasouval jí prsty do vagíny, následně poškozenou otočil na bok a v této poloze se pokusil do vagíny poškozené zasunout svůj penis, což se mu nepodařilo, proto si lehl na poškozenou do tzv. misionářské polohy, zasunul svůj penis do její vagíny a vykonal na poškozené soulož, přičemž poškozená byla po celou dobu styku zcela pasivní, poté obžalovaný vyvrcholil poškozené na hrudník, krk a bradu, III. dne 28. 2. 2018 kolem 23. hodiny v budově XY, kam se poškozená T. K., dostavila na schůzku s obžalovaným poté, kdy jí jako XY nabídl místo stážistky, v rámci prohlídky budoucího pracoviště, v prostorách kuchyňky situované poblíž kanceláře obžalovaného, začal poškozenou osahávat na prsou a hýždích, tlačil se na ni, snažil se poškozenou líbat, přičemž poškozená se k jednání obžalovaného stavěla odmítavě, snažila se uhýbat, řekla mu „že ne, tohle nemůžou, že tohle není správné, ať toho nechá“, obžalovaný však nesouhlas poškozené ignoroval, říkal jí „Nedělej“, „Nedělej cavyky“ a i přes zřejmý nesouhlas poškozené v úmyslu dosáhnout pohlavního styku pokračoval v osahávání poškozené, kdy se na ni dále tlačil svým tělem, až ji zatlačil ke kuchyňské lince, kde již neměla prostor dále ustupovat, znovu se ji snažil líbat, sahal jí na hýždě, zajížděl jí rukama pod sukni, osahával ji na stehnech, sahal jí na břicho, přičemž poškozená se pokoušela obžalovanému vymanit a odstrkovala jeho ruce, kdy s ohledem na aktivní odpor poškozené se obžalovanému nepodařilo dotknout se poškozené na intimních partiích, přičemž po zhruba 3 až 5 minutách se poškozené podařilo vymanit se z držení obžalovaného a z místa odejít, když obžalovaný poškozenou následoval, nastoupil za ní do výtahu, opět se na ni natlačil a pokoušel se ji líbat, čemuž se poškozená slovně bránila a poté se rozplakala, obžalovaný jí zase říkal, aby nedělala scény, poté výtah dojel do přízemí a poškozená z výtahu vystoupila a opustila budovu XY. Za to byl obviněný podle 185 odst. 2 tr. zákoníku, za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku, odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody na tři roky, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Výroky podle § 228 odst. 1 tr. ř. a § 229 odst. 2 tr. ř. soud prvního stupně rozhodl také o uplatněných nárocích jednotlivých poškozených na náhradu nemajetkové újmy a v případě poškozené K. H. i o uplatněném nároku na náhradu škody. 2. Shora citovaný rozsudek se stal posléze předmětem řádného opravného řízení, a to z podnětu odvolání obviněného a všech tří poškozených. Městský soud v Praze o nich rozhodl rozsudkem ze dne 22. 4. 2024 č. j. 67 To 60/2024-2284 tak, že podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil toliko „ve výrocích o náhradě škody“ a za splnění podmínek § 259 odst. 3 tr. ř. obviněnému podle § 228 odst. 1 tr. ř. nově uložil povinnost zaplatit na náhradě nemajetkové újmy poškozené AAAAA částku 300 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 300 000 Kč od 15. 2. 2023 do zaplacení, poškozené K. H. částku 150 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 150 000 Kč od 15. 2. 2023 do zaplacení a poškozené T. K. částku 60 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 60 000 Kč od 15. 2. 2023 do zaplacení. Se zbytky uplatněných nároků na náhradu nemajetkové újmy pak byly poškozené podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázány na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena také povinnost zaplatit poškozené K. H. na náhradě škody 33 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 1. 1. 2023 do zaplacení. Odvolání obviněného soud druhého stupně samostatným výrokem podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné. 3. Na jeho rozhodnutí reagoval obviněný D. F. následně dovoláním s odkazem na důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. b), g), h), l) a m) tr. ř. 4. Svou obsáhlou argumentací se nejprve věnoval skutku, který měl spočívat ve znásilnění K. H. Zmínil svědeckou výpověď svědka N., kterou považuje za naprosto klíčovou a která byla po jeho výtce nedůvodně „vyřazena z dokazování“. V tomto smyslu byla soudy jak