4 Tdo 901/2025 – Nejvyšší soud

4 Tdo 901/2025-222 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. 11. 2025 o dovolání, které podal obviněný V. Š., proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 6. 5. 2025 č. j. 10 To 109/2025-195, jenž rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 2 T 16/2025, takto: Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 6. 5. 2025 č. j. 10 To 109/2025-195. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí obsahově navazující na zrušené rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Praze přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í : I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Nymburce ze dne 5. 3. 2025 sp. zn. 2 T 16/2025 byl obviněný V. Š. uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Za tento trestný čin a za sbíhající se přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 2 tr. zákoníku, kterým byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Nymburce ze dne 29. 1. 2025 sp. zn. 2 T 166/2024, byl odsouzen podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 9 měsíců. Výkon trestu byl podle § 84 odst. 1 tr. zákoníku a § 85 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců za současného vyslovení dohledu. Vyjma toho byl obviněnému podle § 67 odst. 1 tr zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku uložen peněžitý trest v počtu 50denních sazeb po 500 Kč, celkem tedy ve výši 25 000 Kč. 2. Soud prvního stupně rozhodoval i v adhezním řízení a podle § 228 odst. 1 tr. ř. obviněného zavázal k náhradě škody poškozené společnosti Tesco Stores ČR, a. s. (dále jen „společnost Tesco“), ve výši 12 969,02 Kč. Se zbytkem uplatněného nároku byla společnost Tesco podle § 229 odst. 1 tr. ř. odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. 3. Skutková zjištění, na jejichž základě dospěl soud prvního stupně k vině obviněného, jsou ve výrokové části rozsudku popsána takto: „Obviněný v obci XY, okres XY, v prodejně společnosti Tesco na ulici XY opakovaně odcizil zboží, tím způsobem, že: 1) dne 30. 10. 2024 od 16:10 hodin do 16:30 hodin při pohybu v prostorách prodejny k nákupu využíval aplikaci v mobilním telefonu, kdy načetl a u pokladny zaplatil pouze zboží v hodnotě 204,60 Kč, přičemž dle kamerových záznamů do připravených tašek prokazatelně uložil zboží v hodnotě 2 740,35 Kč, tedy odcizil zboží v hodnotě 2 536,75 Kč, které při svém průchodu samoobslužnou pokladnou nezaplatil, 2) dne 1. 11. 2024 od 13:57 hodin do 14:19 hodin při pohybu v prostorách prodejny k nákupu využíval aplikaci v mobilním telefonu, kdy načetl a u pokladny zaplatil pouze zboží v hodnotě 109,50 Kč, přičemž dle kamerových záznamů do připravených tašek prokazatelně uložil zboží v hodnotě 3 536,60 Kč, tedy odcizil zboží v hodnotě 3 426,10 Kč, které při svém průchodu samoobslužnou pokladnou nezaplatil, 3) dne 4. 11. 2024 od 17:08 hodin do 17:30 hodin při pohybu v prostorách prodejny k nákupu využíval aplikaci v mobilním telefonu, kdy načetl a u pokladny zaplatil pouze zboží v hodnotě 230,40 Kč, přičemž dle kamerových záznamů do připravených tašek prokazatelně uložil zboží v hodnotě 4 075,42 Kč, tedy odcizil zboží v hodnotě 3 845,02 Kč, které při svém průchodu samoobslužnou pokladnou nezaplatil, 4) dne 8. 11. 2024 od 16:21 hodin do 16:40 hodin při pohybu v prostorách prodejny k nákupu využíval aplikaci v mobilním telefonu, kdy načetl a u pokladny zaplatil pouze zboží v hodnotě 40,40 Kč, zbytek zboží v hodnotě 3 201,55 Kč uložil do připravených tašek, kdy odcizil zboží v celkové hodnotě 3 161,15 Kč, a v čase 16:21 hodin s vozíkem se zbožím, rovnou z prodejních prostor, bez toho, aniž by prošel pokladní zónou, odešel z prodejny, čímž způsobil společnosti Tesco celkovou škodu ve výši 12 969,02 Kč“. 4. Rozhodnutí soudu prvního stupně napadl obviněný V. Š. odvoláním, o kterém rozhodl Krajský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 6. 5. 2025, sp. zn. 10 To 109/2025, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. zrušil napadené rozhodnutí ve výroku o trestu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. ve věci sám znovu o trestu rozhodl. Při nezměněném výroku o vině obviněného odsoudil stejně jako soud prvního stupně k souhrnnému podmíněnému trestu odnětí svobody s dohledem a k peněžitému trestu, ovšem souhrnný trest ukládal podle § 205 odst. 1 tr. zákoníku namísto chybně uvedeného § 205 odst. 2 tr. zákoníku a podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku zrušil výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Nymburce ze dne 29. 1. 2025 sp. zn. 2 T 166/2024, jakož i všechna další rozhodnutí obsahově navazující na tento výrok, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, což soud prvního stupně opomněl. Jinak zůstal napadený rozsudek beze změn. II. Dovolání obviněného 5. Proti rozsudku Krajského soudu v Praze podal obviněný prostřednictvím svého obhájce JUDr. Marka Nespaly dovolání, kterým napadl výrok o vině a všechny na něj navazující výroky. Svůj mimořádný opravný prostředek obviněný opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. s tím, že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů a že skutek byl neprávně hmotně právně posouzen. 6. Dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný podřadil námitku nesprávného zjištění výše způsobené škody. Poukázal na to, že ve výroku o vině soudy nespecifikovaly, jaké konkrétní zboží mělo být odcizeno, a spokojily se s tím, že uvedly celkovou hodnotu nezaplaceného zboží, která ovšem nemá oporu v provedeném dokazování. 7. Soudy obou stupňů podle obviněného postupovaly při hodnocení důkazů majících prokazovat výši škody v rozporu se základními zásadami uvedenými v § 2 odst. 5, 6 tr. ř. Vyšly z kamerových záznamů pořízených v prodejně v inkriminované dny a ze seznamu odcizeného zboží, které poskytla poškozená společnost Tesco včetně cen, za které se prodávalo. Z kamerových záznamů ale není možné s potřebnou mírou jistoty zjistit, jaké konkrétní zboží obviněný vložil do své tašky a posléze nezaplatil a odnesl z prodejny. Je z nich patrné jen to, v jakém oddělení prodejny se nacházel obviněný při odebírání zboží z regálu. 8. Navíc v hlavním líčení byly přehrány jen určité pasáže záznamů, ačkoli obviněný se domáhal provedení tohoto důkazu v celém jeho rozsahu, a ani odvolací soud tuto procesní vadu ve veřejném zasedání nenapravil. Pokud jde o vyčíslení odcizeného zboží co do jeho druhu a kusů, které poskytla poškozená společnost, není z něj vůbec patrné, kdo a jakým způsobem dospěl k tam uvedenému seznamu chybějících věcí a za jaké časové období. Z kamerových záznamů navíc vyplývá, že některé zboží uvedené poškozenou v tomto výčtu, obviněný do své nákupní tašky vůbec neumístil a ani s ním neopustil prodejnu. Obviněný dále zpochybnil hodnotu odcizeného zboží s tím, že soudy nijak neověřily, zda šlo o ceny v místě a čase obvyklé. 9. Na podporu své argumentace, že výše škody nebyla spolehlivě zjištěna, obviněný poukázal i na to, že poškozené společnosti byla přiznána náhrada škody v částce nižší, než kterou požadovala právě s odkazem na seznam a ceny odcizeného zboží, aniž bylo možné z odůvodnění napadených rozsudků vyčíst, proč je tomu tak. 10. Na základě skutkových námitek týkajících se výše škody pak obviněný s odkazem na § 265b odst. 1 písm. h) tr. zákoníku brojil proti nesprávnému hmotněprávnímu posouzení skutku jako přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku s tím, že absentuje znak této skutkové podstaty, kterým je škoda nikoli nepatrná (viz § 137 a § 138 odst. 1 tr. zákoníku). 11. Nejvyššímu soudu obviněný navrhl, aby podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 6. 5. 2025 sp. zn. 10 To 109/2025 a jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Nymburce ze dne 5. 3. 2025 sp. zn. 2 T 16/2025 a aby podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal věc k novému projednání a rozhodnutí soudu prvního stupně, případně aby sám podle § 265m odst. 1 tr. ř. obviněného zprostil obžaloby. III. Vyjádření státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství 12. K dovolání obviněného se vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. K námitkám, které obviněný podřadil pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., uvedl, že soudy obou stupňů správně opřely závěr o škodě o kamerové záznamy a odpisy odcizeného zboží. Lze jim jen vytknout, že dostatečně neobjasnily vzájemnou souvislost uvedených důkazů a způsob, jakým poškozená jednotlivé položky identifikovala. Pochybením je i to, že soud prvního stupně ve výroku o vině ani v odůvodnění svého rozsudku konkrétně nespecifikoval druh a množství odcizeného zboží, což ani odvolací soud nenapravil. Navzdory těmto formálním nedostatkům, které mohly vyvolat pochybnosti o přezkoumatelnost