4 Tdo 906/2025 — Nejvyšší soud

4 Tdo 906/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:22. 10. 2025 Spisová značka:4 Tdo 906/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:4.TDO.906.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Lichva Hodnocení důkazů Subjektivní stránka Subsidiarita trestní represe In dubio pro reo Úmysl nepřímý Srozumění Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. § 218 odst. 1 tr. zákoníku § 218 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:9. 12. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 906/2025-807 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. 10. 2025 o dovolání obviněného M. S., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19. 6. 2025, sp. zn. 11 To 160/2025, v trestní věci vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 17 T 121/2022, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu Praha-západ (dále jen „soud prvního stupně“, popř. „nalézací soud“) ze dne 19. 2. 2025, sp. zn. 17 T 121/2022, byl obviněný M. S. (dále jen „obviněný“, popř. „dovolatel“) uznán vinným přečinem lichvy podle § 218 odst. 1 alinea první, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Uvedeného trestného činu se podle skutkových zjištění soudu prvního stupně dopustil tím, že (včetně pravopisných chyb a překlepů) „v blíže nezjištěné době, nejméně od 12. 2. 2020 do 11. 6. 2020, po prohlídce poškozeným A. S., obývaného bytu na adrese XY, okres Praha – XY, využil sníženého intelektového výkonu a s tím související lehkomyslnosti a nerozvážnosti poškozeného, který sháněl finanční prostředky na podnikání, ale jenž se v dané době nacházel v pásmu výrazného podprůměru se zjištěným IQ 66, a to tak, že po vzájemné dohodě poškozený dne 18. 2. 2020 za přítomnosti obžalovaného zplnomocnil advokáta Mgr. Jakuba Řehoře k založení obchodní společnosti ANTOSO property s.r.o., IČO: 09022643, se sídlem náměstí Přátelství 1518/2, Hostivař, 102 00 Praha 10, notářským zápisem dne 24. 2. 2020 s tím, že základním kapitálem této společnosti bude podíl na nemovitostech představující bytovou jednotku poškozeného s příslušenstvím, tedy nemovitostech s příslušenstvím zapsaných na listu vlastnictví číslo XY v obci XY, katastrální území XY (XY), ve výši 1/4 na nemovitých věcech v katastrálním území XY: na pozemku parc. č. XY (druh pozemku - zahrada), na pozemku parc. č. XY (druh pozemku - ostatní plocha), na pozemku parc. č. XY (druh pozemku - zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je na něm stojící stavba - budova číslo popisné XY (způsob využití - bytový dům), v části obce XY, se všemi právy a povinnostmi s tímto spoluvlastnickým podílem spojenými, jakožto i s příslušným spoluvlastnickým podílem na veškerých jejich součástech a příslušenství, které jsou evidovány v katastru nemovitostí na listu vlastnictví číslo XY, pro obec XY a katastrální území XY, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště Praha – západ, přičemž hodnota podílu byla určena na základě znaleckého posudku číslo 12889-035/2020 ze dne 19. 2. 2020, vypracovaného společností KOPPREA - znalecký ústav, spol. s r.o., dle zadání ze dne 18. 2. 2020, ve kterém při výpočtu ceny předmětné nemovitosti byla užita kombinace nákladového a výnosového ocenění ve výši 1 505 750 Kč a dne 24. 2. 2020 vydaný kmenový list společnosti ANTOSO property s.r.o. na částku základního kapitálu ve výši 1 505 750 Kč a tím i fakticky podíl předmětných nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví číslo XY pro obec XY a katastrální území XY dal poškozený dne 25. 2. 2020 podepsáním listiny „Smlouva o převodu podílu (kmenového listu)“ do dispozice obžalovanému za částku 550 000 Kč s ujednáním práva pro převádějícího ke zpětnému odkupu podílu (kmenového listu) zpět do vlastnictví převádějícího, a to po dobu šesti měsíců ode dne uzavření této smlouvy, přičemž ujednání o možnosti zpětného odkupu podílu byla ve smlouvě o prodeji specifikována cenou, která bude stanovena znalcem ke dni zpětného převodu podílu za cenu aktuálně zjištěnou novým znaleckým posudkem, a dne 11. 6. 2020 obžalovaný jako jediný společník při výkonu působnosti valné hromady rozhodl s okamžitou účinností o odvolání poškozeného z funkce jednatele obchodní společnosti ANTOSO property s.r.o. a zároveň do funkce jednatele obchodní společnosti ANTOSO property s.r.o. s okamžitou účinností jmenoval sám sebe, čímž poškozenému jako jednateli uvedené obchodní společnosti zanikla funkce jednatele ke dni 11. 6. 2020 a majetková práva nad uvedeným podílem k nemovitému majetku poškozeného, ačkoliv vzhledem k mimořádné složitosti předmětného právního jednání a zcela zřejmému nepoměru vzájemných plnění musela být obžalovanému zřejmá intelektová nedostatečnost poškozeného, neboť hodnota předmětných nemovitostí je značně vyšší, když znaleckým posudkem č. 1068-63/2021 ze dne 10. 4. 2021, vypracovaným společností APELEN Valuation a.s., znalecká kancelář pro obor ekonomika, byl ke dni 18. 2. 2020 dle oceňovací vyhlášky oceněn na 1 886 760 Kč, dle porovnávací metody na částku 3 570 000 Kč, čímž obžalovaný získal získáním předmětného podílu (kmenového listu) společnosti ANTOSO property s.r.o., IČO: 09022643, v jejímž majetku byl předmětný podíl na uvedených nemovitostech majetkový prospěch v částce 3 020 000 Kč“. 2. Za uvedený přečin uložil soud prvního stupně obviněnému podle § 218 odst. 2 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 8 (osmi) měsíců. Podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku výkon trestu obviněnému podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 24 (dvaceti čtyř) měsíců. 3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný prostřednictvím obhájce odvolání směřující do všech výroků napadeného rozsudku. Odvolání podal i státní zástupce Okresního státního zastupitelství Praha-západ, a to v neprospěch obviněného. Odvolání státního zástupce směřovalo toliko do výroku o trestu. O podaných odvoláních rozhodl Krajský soud v Praze (dále jen „soud druhého stupně“, popř. „odvolací soud“) usnesením ze dne 19. 6. 2025, sp. zn. 11 To 160/2025, tak, že obě podaná odvolání podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19. 6. 2025, sp. zn. 11 To 160/2025, jakož i proti rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 19. 2. 2025, sp. zn. 17 T 121/2022, podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny podstatné navrhované důkazy a dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., neboť rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. 5. Ve vztahu k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolatel namítá pochybení jak soudu prvního stupně, tak soudu odvolacího při hodnocení důkazů týkajících se rozumové slabosti poškozeného. Klíčové zjištění o jeho intelektovém stavu bylo podle dovolatele založeno výhradně na znaleckém posudku, který byl vypracován s ročním odstupem od rozhodného období, bez řádného časového ukotvení k době uzavření předmětných transakcí a bez zohlednění případného zhoršení intelektového výkonu poškozeného v mezidobí. Podle názoru dovolatele tak tento posudek nemohl spolehlivě reflektovat skutečný stav poškozeného v rozhodné době a nelze z něj dovodit, že si byl rozumové slabosti poškozeného vědom. 6. Dovolatel dále upozorňuje, že všichni svědci popisovali poškozeného jako osobu jednající racionálně, schopnou vyjednávání a orientovanou v ekonomických i právních otázkách. Tyto výpovědi však soudy opominuly a na základě obecného tvrzení znalkyně uzavřely, že mu musel být intelektový nedostatek poškozeného při daném právním jednání zřejmý. Takový závěr je podle dovolatele nepodložený, neboť ani nalézací soud při výslechu poškozeného nezaznamenal známky rozumové slabosti – poškozený vypovídal jasně, logicky a bez přípravy reagoval na odborné otázky. 7. Obviněný rovněž uvádí, že posouzení, zda byl znaleckým posudkem zjištěný intelektový nedostatek poškozeného patrný jiným osobám, znalcům nepřísluší a představuje pouhou spekulaci. Soudy podle něj ignorovaly zásadu bezprostřednosti a své závěry o rozumové slabosti poškozeného a o srozumění obviněného opřely o jediný, osamocený důkaz, který je navíc v rozporu s ostatními provedenými důkazy. V důsledku toho nebylo prokázáno, že si byl rozumové