4 Tz 31/2006 — Nejvyšší soud

4 Tz 31/2006 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:27. 6. 2006 Spisová značka:4 Tz 31/2006 ECLI:ECLI:CZ:NS:2006:4.TZ.31.2006.1 Typ rozhodnutí:Rozsudek Kategorie rozhodnutí: Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tz 31/2006 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 27. června 2006 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného O. B., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 10. 2005, sp. zn. 11 To 294/2005, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci obviněného vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 2 T 26/2005, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 271 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o: Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 10. 2005, sp. zn. 11 To 294/2005, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 254 odst. 1, § 256 tr. ř. a v řízení, které mu předcházelo, v ustanoveních § 8 odst. 1, § 250 odst. 1 tr. zák. v neprospěch obviněného O. B. Napadené usnesení s e z r u š u j e . Zrušuje se rovněž jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Trutnově ze dne 26. 4. 2005, sp. zn. 2 T 26/2005. Zrušují se také všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 226 písm. b) tr. ř. s e obviněný O. B. z p r o š ť u j e n á v r h u n a p o t r e s t á n í náměstkyně okresního státního zástupce v Trutnově ze dne 24. 2. 2005, sp. zn. 1 Zk 14/2005, pro skutek spočívající v tom, že dne 18. 2. 2005 ve Š. M., okres T., od lyžařů končících zde pobyt koupil za částku 100 – 300,- Kč za kus celkem 30 jízdenek pro dopravu na lanových drahách a lyžařských vlecích provozovaných S. Š. M., a. s., které byly vydány na dobu od 14. 2. do 18. 2. 2005, tyto jízdenky pak dne 19. 2. 2005 prodával náhodným lyžařům, kteří po jejich předložení u pokladny obdrželi bezplatně celodenní jízdenku na tento den jako náhradu za den 16. 2. 2005, kdy z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek nebyly lanové dráhy a vleky v provozu, takto se mu podařilo prodat pouze jednu jízdenku za 300,- Kč, čímž způsobil škodu ve výši 650,- Kč společnosti S. a. s. Š. M. a v případě, že by mu nebylo v dalším prodeji zabráněno a prodal by zbývajících 29 jízdenek, způsobil by této společnosti další škodu ve výši 18 850,- Kč, neboť jednodenní jízdenka má hodnotu 650,- Kč., n e b o ť tento skutek není trestným činem. Podle § 229 odst. 3 tr. ř. s e poškozený S. Š. M., a. s. se sídlem Š. M. o d k a z u j e s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. O d ů v o d n ě n í : Obviněný O. B. byl rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 26. 4. 2005, sp. zn. 2 T 26/2005, uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák. dílem dokonaného a dílem nedokonaného ukončeného ve stádiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák., jehož se dopustil tím, že dne 18. 2. 2005 ve Š. M., okres T., od lyžařů končících zde pobyt koupil za částku 100 – 300,- Kč za kus celkem 30 jízdenek pro dopravu na lanových drahách a lyžařských vlecích provozovaných S. Š. M., a. s., které byly vydány na dobu od 14. 2. do 18. 2. 2005, tyto jízdenky pak dne 19. 2. 2005 prodával náhodným lyžařům, kteří by po jejich předložení u pokladny obdrželi bezplatně celodenní jízdenku na tento den jako náhradu za den 16. února 2005, kdy z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek nebyly lanové dráhy a vleky v provozu, tak se mu podařilo prodat pouze jednu jízdenku za 300,- Kč, čímž způsobil škodu ve výši 650,- Kč společnosti S., a. s. Š. M., a v případě, že by mu nebylo v dalším prodeji zabráněno a prodal by zbývajících 29 jízdenek, způsobil by této společnosti další škodu ve výši 18 850,- Kč, neboť jednodenní jízdenka má hodnotu 650,- Kč. Za to byl obviněný odsouzen k trestu zákazu pobytu na okrese Trutnov na dobu dvou let. Bylo mu rovněž uloženo, aby do výkonu trestu zákazu pobytu uhradil podle svých sil způsobenou škodu. Dále byl obviněnému uložen trest propadnutí věci, a to finanční částky 300,- Kč a dále 29 kusů celodenních jízdenek pro dopravu na lanových drahách a lyžařských vlecích provozovaných S. Š. M., a. s., které byly vydány na dobu od 14. 2. do 18. 2. 2005. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. bylo obviněnému uloženo, aby nahradil společnosti S. Š. M. škodu ve výši 650,- Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla poškozená společnost S., a. s. Š. M. odkázána se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Proti uvedenému rozhodnutí si podal obviněný odvolání, o němž rozhodoval Krajský soud v Hradci Králové, který je usnesením ze dne 10. 10. 2005, sp. zn. 11 To 294/2005, podle § 256 tr. ř., jako nedůvodné zamítl. Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové podal ministr spravedlnosti k Nejvyššímu soudu podle § 266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného O. B. Napadeným rozhodnutím byl podle názoru stěžovatele porušen zákon v ustanoveních § 254 odst. 1, § 256 tr. ř. a v řízení, které mu předcházelo, též v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného. V odůvodnění svého podání ministr spravedlnosti zdůraznil, že právní kvalifikace jednání obviněného B. neodpovídá zjištěnému skutkovému ději. Je tomu tak proto, že obviněný B. neuvedl nikoho v omyl ani něčího omylu nevyužíval. Nově příchozí lyžaře upozornil na to, že jim prodává permanentku, která již byla používána v období na ní uvedeném s tím, že dne 16. 2. 2005 použita nebyla, neboť v tento den nebyly vleky v provozu v důsledku nepříznivého počasí. Kupujícím pak obviněný vysvětlil, že na základě předložení této permanentky obdrží na pokladně společnosti S. Š. M., a. s. celodenní jízdenku na vlek jako náhradu za den 16. 2. 2005, kdy nebylo možno původní permanentku z objektivních důvodů využít. Takové jednání podle stěžovatele nebylo možno posoudit jako trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák., ale jako návod k trestnému činu podvodu podle § 10 odst. 1 písm. b) tr. zák. k § 250 odst. 1 tr. zák., neboť v omyl uvedli provozovatele vleku nově příchozí lyžaři, kteří z pohledu provozovatele vleku předložili permanentku na uplynulé období jako její uživatelé s tím, že žádali náhradu za den 16. 2. 2005, ačkoli nebyli původními majiteli permanentek. Této právní kvalifikaci však neodpovídá popis skutku ve skutkové větě napadeného rozhodnutí. V návaznosti na výše uvedené je ministr spravedlnosti toho názoru, že lze též těžko dovodit podvodný úmysl obviněného vůči provozovateli vleku, a to ať už jako přímý pachatel či návodce, a to v důsledku skutečnosti, že celou transakci je možno považovat za jednání podle občanského zákoníku, tedy za občanskoprávní vztah, když prodávající nevěděl, že nárok na kompenzaci je nepřenosný a že takový prodej je zakázaný, a tudíž trestný. Je evidentní, že obviněný neprodával permanentky jako takové, ale tzv. voucher, resp. poukázku ve smyslu ustanovení § 535 obč. zák. Věděl, že jízdné bylo společnosti lanové dráhy a vleky uhrazeno původními majiteli permanentek, přičemž s ohledem na povětrnostní podmínky nebyly zaplacené služby vyčerpány a přicházela v úvahu kompenzace. Pokud jde o tuto kompenzaci je s ohledem na charakter poskytnuté služby a na teritorium, v jakém se tato služba provozuje, zcela jasné, že pro původního majitele permanentek je zcela nereálná, neboť pobyt v inkriminovaném horském středisku je vázán na ubytování a v období zimních měsíců přesně nasmlouván. Pro původní majitele permanentek bylo tedy nemožné této kompenzace nabízené provozovatelem vleku využít, a to v důsledku nemožnosti setrvání v tomto lyžařském středisku. Z nepřenosnosti kompenzace pak vyplývá pro majitele zavazovací podmínka, kterou nemohou původní majitelé permanentek splnit. Pokud je možno takovou situaci přirovnat k jinému provozování služeb, např. uměleckých vystoupení, pak přichází v úvahu v důsledku nemožnosti kompenzace jiným způsobem, vrácení finančních prostředků, což v provozním řádu provozovatele vleku uvedeno není. Takový postup provozovatele vleku pak ministr spravedlnosti považuje za nezákonný. V důsledku posledně uvedených skutečností nevznikla provozovateli vleku ani žádná škoda, neboť služby byly původními majiteli permanentek zcela uhrazeny. Ke skutečnosti, že noví lyžaři by jinak byli nuceni si zakoupit novou jízdenku, je pouze třeba uvést, že za normálních okolností by měl provozovatel vleku původním majitelům perm