4 Tz 74/2023 — Nejvyšší soud

4 Tz 74/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:19. 9. 2023 Spisová značka:4 Tz 74/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:4.TZ.74.2023.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání Dotčené předpisy:§ 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:9. 12. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tz 74/2023-172 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 19. 9. 2023 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Marty Ondrušové stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného R. H., proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 5. 6. 2020, sp. zn. 4 T 69/2020, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o : Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 5. 6. 2020, sp. zn. 4 T 69/2020 a v řízení předcházejícím byl porušen zákon v ustanoveních § 2 odst. 5, 6, § 9 odst. 1 tr. ř. a v ustanovení § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku v neprospěch obviněného R. H. Napadený rozsudek se zrušuje. Současně se zrušují také všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Okresnímu soudu v Teplicích se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 5. 6. 2020, sp. zn. 4 T 69/2020, byl obviněný R. H. uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, kterého se dopustil tím, že (včetně pravopisných chyb a překlepů): přesto, že rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. 1 T 7/2008-67 ze dne 20. 2. 2008, který nabyl právní moci dne 17. 7. 2008, má uložen mj. trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 7 let, který v současné době vykonává, 1) dne 23. 5. 2020 kolem 22:00 hodin v obci XY, okres XY, řídil osobní motorové vozidlo značky Škoda Octavia RZ XY, kdy byl oznámen Policii ČR osobou Z. A., narozená XY, která podezřelého dobře zná, 2) dne 2. 6. 2020 v 21:14 hodin v XY, ulici XY, řídil osobní motorové vozidlo značky Škoda Octavia RZ XY, přičemž byl kontrolován hlídkou PČR OHS Teplice. Za uvedené jednání byl obviněný R. H. odsouzen podle § 337 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněný pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Proti rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 5. 6. 2020, sp. zn. 4 T 69/2020, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného R. H. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních § 9 odst. 1, § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a v § 337 odst. 1 písm. a) a § 419 tr. zákoníku. V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti uvedl, že podle skutkových zjištění Okresního soudu v Teplicích obviněný tím, že řídil ve dnech 23. 5. 2020 a 2. 6. 2020 motorové vozidlo, porušil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 7 let, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 2. 2008 pod č. j. 1 T 7/2008-67, pravomocným dne 17. 7. 2008, který v předmětné době vykonával. Rozsudek neobsahuje písemné odůvodnění, lze tedy pouze předpokládat, že v souvislosti s uvedeným zjištěním se soud nezabýval otázkou, za jakou trestnou činnost byl obviněnému v době účinnosti zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon (dále jen tr. zák.), tento druh trestu uložen, tj. že se tak stalo za čin spočívající v řízení motorových vozidel, aniž by obviněný byl držitelem řidičského oprávnění, kvalifikovaný jako trestný čin řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zák., od jehož trestnosti však bylo s účinností tr. zákoníku upuštěno a nadále byl takový čin považován pouze za přestupek. S ohledem na shora uvedené měl soud zaznamenat, že se ve věci vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 1 T 7/2008 jednalo o situaci předpokládanou ustanovením § 419 tr. zákoníku. Okresní soud v Teplicích však uvedenou problematiku neřešil, důkaz trestním spisem Okresního soudu v Ústí nad Labem, sp. zn. 1 T 7/2008, v hlavním líčení neprovedl a bez dalšího učinil závěr, že ke dni 23. 5. 2020 a 2. 6. 2020 stále obviněný vykonával předmětný trest zákazu činnosti, jehož porušením obviněný naplnil zákonné znaky přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Soud měl pro závěr o vině obviněného vyhodnotit jako předběžnou otázku podle § 9 odst. 1 tr. ř., zda ke dni 23. 5. 2020 a 2. 6. 2020 nadále existoval předmětný trest zákazu činnosti, jehož nerespektováním by obviněný naplnil zákonné znaky přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, či s ohledem na ustanovení § 419 tr. zákoníku bylo nutno uzavřít, že výkon předmětného trestu zákazu činnosti fakticky uloženého výlučně za trestný čin řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zák. byl s ohledem na ustanovení § 419 tr. zákoníku již ke dni 23. 5. 2020 a 2. 6. 2020 vyloučen, a obviněný se tak nemohl svým jednáním dopustit jeho maření. Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř., že rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 5. 6. 2020, sp. zn. 4 T 69/2020, byl porušen zákon v neprospěch obviněného R. H. ve vytýkaném směru, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil, jakož i všechna další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále aby postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř., příp. § 271 odst. 1 tr. ř. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se ve svém vyjádření se stížností pro porušení zákona ztotožnil a navrhl, aby Nejvyšší soud postupoval podle bodů 1) až 3) závěrečného návrhu stížnosti pro porušení zákona. Obhájce obviněného navrhl stížnosti pro porušení zákona vyhovět. Obviněný se ke stížnosti pro porušení zákona vyjádřil tak, že se se stížností pro porušení zákona ztotožnil a navrhl, aby Nejvyšší soud stížnosti ministra spravedlnosti v plném rozsahu vyhověl. Nejvyšší soud proto podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného. Od 1. 1. 2010 je účinný nový trestní zákoník, který již trestný čin řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zák. neobsahuje. Podle § 419 tr. zákoníku trest uložený přede dnem nabytí účinnosti tr. zákoníku za čin, který není trestným činem podle tohoto zákona, popřípadě jeho nevykonaný zbytek, se nevykoná. Ustanovení o souhrnném trestu se v takovém případě neužije. Byl-li za takový čin a sbíhající se trestný čin uložen úhrnný nebo souhrnný trest, soud trest poměrně zkrátí; přitom přihlédne ke vzájemnému poměru závažnosti činů, které ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nejsou trestnými činy, a sbíhajících se trestných činů. S ministrem spravedlnosti je třeba souhlasit v tom, že primární příčinou toho, že okresní soud ve vytýkaném směru porušil v neprospěch obviněného zákon, je řádné nezjištění skutkového stavu věci. Uvedený soud totiž nezjistil (a v důsledku toho ani nehodnotil její význam pro své rozhodnutí) rozhodující skutkovou okolnost. Touto okolností je, že trest zákazu činnosti řízení motorových vozidel, jehož nerespektováním měl obviněný podle stížností pro porušení zákona napadeného rozsudku přečin podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku spáchat, byl obviněnému uložen za trestný čin řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d) tr. zák., kterého se dle rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 8. 12. 2006, sp. zn. 4 T 209/2006, dopustil tím, že dne 25. 7. 2006 v době kolem 05.00 hodin v XY, ul. XY, okr. XY, řídil osobní motorové vozidlo zn. Mitsubishi Galant hnědé barvy, r. z. XY, a to přesto, že není držitelem řidičského oprávnění. Za uvedené jednání byl obviněný R. H. odsouzen podle § 180d tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 9 měsíců. Podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl pro výkon trestu odnětí svobody zařazen do věznice s ostrahou. Současně byl zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Teplicích ze dne 31. 7. 2006, sp. zn. 2 T 195/20