5 Tdo 1020/2025 — Nejvyšší soud

5 Tdo 1020/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:3. 12. 2025 Spisová značka:5 Tdo 1020/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:5.TDO.1020.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Podvod Poškození cizích práv Úvěrový podvod Dotčené předpisy:§ 209 odst. 1, odst. 2, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku § 181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku § 211 odst. 1, 4 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:5. 1. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 1020/2025-3448 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 3. 12. 2025 o dovolání, které podal obviněný P. K. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 6. 2025, sp. zn. 3 To 169/2025, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 39 T 113/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá. Odůvodnění:I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne 25. 3. 2025, sp. zn. 39 T 113/2024, byl pod body 1. až 38. výroku o vině obviněný P. K. uznán vinným pokračujícím zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 2, odst. 4 písm. d) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „tr. zákoník“), pod bodem 35. výroku o vině spáchaným v jednočinném souběhu s přečinem poškození cizích práv podle § 181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, a pod body 39. až 45. přečinem úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 4 tr. zákoníku. Za uvedenou trestnou činnost soud prvního stupně obviněnému uložil podle § 209 odst. 4 a § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání pěti roků, pro jehož výkon jej zařadil do věznice s ostrahou podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Dále mu byl uložen podle § 71 odst. 1 tr. zákoníku trest propadnutí věci, a to finančních prostředků ve výši 2 365,40 Kč. V adhezním řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 228 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „tr. ř.“), o povinnosti obviněného zaplatit celkem 36 poškozeným peněžní částky, jak jsou specifikovány v tomto výroku. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byli tři z těchto poškozených odkázáni se zbytkem svých nároků na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Citovaný rozsudek napadli odvoláními obviněný, který je směřoval proti všem výrokům, a v jeho prospěch i neprospěch též státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Opavě, která jej omezila na výroky o trestu a náhradě škody. O těchto řádných opravných prostředcích rozhodl Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 20. 6. 2025, sp. zn. 3 To 169/2025, jímž z podnětu obou odvolání zrušil podle § 258 odst. 1 písm. b), c), d), e), f), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek ve výroku o vině pod body 1. až 38. výroku o vině, dále ve výroku o trestu a ve výroku o náhradě škody ohledně části poškozených. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. odvolací soud znovu rozhodl o vině obviněného pokračujícím zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 2, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, spáchaným v bodě 34. v jednočinném souběhu s přečinem poškození cizích práv podle § 181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Při nezměněném výroku o vině skutky pod body 39. až 45. napadeného rozsudku odvolací soud uložil obviněnému podle § 209 odst. 4 tr. zákoníku a § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání pěti let, pro jehož výkon jej zařadil do věznice s ostrahou podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Dále pak obviněnému uložil podle § 71 odst. 1 tr. zákoníku trest propadnutí náhradní hodnoty, a to finanční částky ve výši 2 365,40 Kč. Rovněž odvolací soud podle § 228 odst. 1 tr. ř. rozhodl o povinnosti obviněného zaplatit celkem 33 poškozeným na náhradu škody v tomto výroku označené částky a podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázal tři poškozené se zbytky jejich nároků na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Odvolací soud též rozhodl podle § 259 odst. 1 tr. ř. ohledně skutku popsaného pod bodem 16. výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně tak, že jej vrátil tomuto soudu k novému rozhodnutí. 3. Protože jsou výroky o vině v obou rozsudcích soudů nižších stupňů všem procesním stranám dobře známy, Nejvyšší soud pouze stručně připomene jejich podstatnou část. Protiprávní jednání posouzené jako pokračující zločin podvodu obviněný spáchal tak, že prostřednictvím dalších osob, jimž nepravdivě tvrdil možnost obstarat různé druhy zboží z internetových obchodů obchodních společností ALZA, a. s., CZC.cz, s. r. o., a ABOUT YOU SE & Co. KG s výraznými slevami, vylákal finanční prostředky, které nehodlal vrátit ani dodat objednané zboží, čímž v celkem 37 případech způsobil poškozeným škodu v celkové částce 3 385 450 Kč, přestože byl rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne 30. 5. 2022, sp. zn. 1 T 26/2022, pravomocně odsouzen za přečiny podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody s dohledem v trvání 11 měsíců, podmíněně odloženým na zkušební dobu v trvání 40 měsíců, přičemž výrok o tomto trestu byl následně zrušen rozsudkem téhož soudu ze dne 1. 3. 2023, sp. zn. 19 T 92/2022, jímž mu byl uložen souhrnný trest odnětí svobody s dohledem v trvání 18 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu 48 měsíců. V jednom případě podvodného jednání, který je popsán pod bodem 34. rozsudku odvolacího soudu, obviněný k oklamání poškozené obchodní společnosti TOMMY STACHI, s. r. o., zneužil osobní identitu poškozeného F. M. a použil jeho osobní doklady k uzavření smlouvy o zápůjčce finanční částky 50 000 Kč, kterou nehodlal vrátit, a peníze použil pro svou osobní potřebu. Pokračující přečin úvěrového podvodu popsaný v bodech 39. až 45. rozsudku soudu prvního stupně, který zůstal rozsudkem odvolacího soudu nedotčen, spáchal obviněný opět za použití osobních dokladů svého tehdy spolubydlícího poškozeného F. M. tím, že jeho jménem uzavřel celkem v sedmi případech úvěrové smlouvy s různými obchodními společnostmi v celkové výši 259 954 Kč, ačkoli sjednané smluvní podmínky nehodlal splnit, peníze pak nevrátil a použil je opět pro svou osobní potřebu. II. Dovolání obviněného 4. Proti výše uvedenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě i proti předcházejícímu řízení včetně rozsudku Okresního soudu v Opavě podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání, a to z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. Obviněný formuloval rozsah svého dovolání tak, že směřuje proti všem odsuzujícím výrokům o vině, výroku o trestu a o náhradě škody. 5. Své dovolací námitky ve smyslu obou dovolacích důvodů nejprve obviněný shrnul tak, že vytýkané vady spočívají v „extrémním rozporu, resp. nesouladu mezi obsahem provedených důkazů a z těchto důkazů učiněnými skutkovými zjištěními, resp. tzv. deformace důkazů“, dále „v nedůvodném neprovedení navrhovaných podstatných důkazů“ a v „porušení práva na spravedlivý proces“. Nejvyšší soud záměrně doslovně citoval označení souboru vad vytýkaných obviněným, neboť jejich formulace se neshoduje se zněním jím odkazovaných dovolacích důvodů tak, jak jsou vymezeny zákonem. Stejných nepřesností se obviněný dopustil také v navazující části svého poměrně podrobného dovolání. Porušení pravidel spravedlivého procesu, což obviněný poněkud překvapivě podřadil dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., spatřoval v odmítnutí soudu prvního stupně vrátit věc státnímu zástupci k došetření za účelem objasnění základních skutkových okolností skutků, pro něž je v posuzované věci vedeno trestní řízení. Doplnění dokazování se mělo týkat především role R. E. v páchání trestné činnosti, jejího vlivu na obviněného a tím správného určení okruhu pachatelů či účastníků na posuzovaném protiprávním jednání, což by pro obviněného bylo významné zejména ve vztahu k povinnosti nahradit způsobenou škodu. Jen z kontextu dalších výhrad lze předpokládat, že se obviněný zřejmě snaží označit právě R. E. za spolupachatelku či účastnici podvodného jednání, které on sám „v zásadě nepopírá“. 6. Dále obviněný navázal na uvedené výhrady, které podle jeho názoru souvisí s vadou spočívající v „extrémním rozporu mezi obsahem provedených důkazů“ a z nich učiněných skutkových zjištění, resp. v deformaci důkazů a odkázal na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Podle obviněného od počátku žádal důsledné objasnění všech rozhodných okolností skutkového děje, ve kterém ve skutečnosti sehrála klíčovou roli právě R. E., pod jejímž vlivem se na trestné činnosti podílel on sám. O zásadním působení na osobnost obviněného včetně jeho chování vypovídali svědci, přičemž obviněný v další části svého dov