5 Tdo 1073/2013 — Nejvyšší soud

5 Tdo 1073/2013 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:22. 1. 2014 Spisová značka:5 Tdo 1073/2013 ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:5.TDO.1073.2013.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:§ 126 odst. 1 tr. zák. § 158 odst. 1 písm. a) tr. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:27. 2. 2014 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 1073/2013-86 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. 1. 2014 o dovolání obviněné JUDr. J. S., roz. K., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 27. 3. 2013, sp. zn. 68 To 447/2012, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 4 T 221/2008, t a k t o : Podle § 265k odst. 1 tr. ř. s e z r u š u j e rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 27. 3. 2013, sp. zn. 68 To 447/2012. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. s e Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci přikazuje, aby věc obviněné JUDr. J. S. v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne 31. 10. 2011, sp. zn. 4 T 221/2008, byla obviněná JUDr. J. S. uznána vinnou trestným činem porušení povinnosti v řízení o konkursu podle § 126 odst. 1 trestního zákona (zákona č. 140/1961 Sb., ve znění platném ke dni 16. 1. 2007, dále jen „tr. zák.“), a trestným činem zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a) tr. zák., kterých se měla dopustit tím, že v době od 31. 8. 2005 do 16. 1. 2007 v P., okres P., v místě sídla svého exekučního úřadu, jako soudní exekutorka, v souvislosti s její vedenou exekucí proti povinnému obchodní společnosti WTA Finance Consulting, s. r. o., se sídlem v Praze 1, ul. Na Příkopě 17, pod sp. zn. 084 EX 328/05, v rozporu s ustanovením § 14 odst. 1 písm. a), e) a § 18 odst. 4 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, v tehdy platném znění, i přes výzvy a urgence konkursního Městského soudu v Praze a správkyně konkursní podstaty společnosti WTA Finance Consulting, s. r. o., JUDr. Věry Sedloňové, a ani přes tři pořádkové pokuty ve výši 10.000,- Kč, 40.000,- Kč a 50.000,- Kč uložené jí z důvodu nesplnění výzev Městským soudem v Praze, neoprávněně zadržovala a odmítala vydat správkyni konkursní podstaty JUDr. Věře Sedloňové peněžní prostředky v úhrnné výši 1.242.492,- Kč, které měla deponované na bankovním účtu a které jí byly na účet zaslány v souvislosti s exekucí vedenou proti výše jmenovanému povinnému před prohlášením konkursu, k čemuž došlo dne 10. 8. 2005 a o čemž se dozvěděla nejpozději dne 31. 8. 2005, přičemž až dne 15. 12. 2006 zaslala správkyni konkursní podstaty celkem 2.000.000,- Kč a dne 16. 1. 2007 zbývajících 492.342,- Kč, přičemž od počátku byla minimálně srozuměna s tím, že v důsledku tohoto jejího jednání bude správkyně konkursní podstaty nucena vyvinout nadměrné úsilí směřující k získání peněžních prostředků spadajících do konkursní podstaty, kdy dojde k bezdůvodným průtahům v rámci zjištění a zpeněžení konkursní podstaty ve smyslu ustanovení § 17 a násl. zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, v tehdy platném znění, a dalším subjektům, zejm. věřitelům úpadce, tak může být způsobena škoda. Za tyto trestné činy byla obviněná JUDr. J. S. odsouzena podle § 158 odst. 1, § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 10 (deseti) měsíců. Podle § 58 odst. 1 tr. zák. jí byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen a podle § 59 odst. 1 tr. zák. jí byla stanovena zkušební doba v trvání 2 (dvou) let. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci, který projednal odvolání obviněné JUDr. J. S. a Okresního státního zástupce v Novém Jičíně jako soud odvolací, rozhodl rozsudkem ze dne 27. 3. 2013, sp. zn. 68 To 447/2012, tak, že z podnětu odvolání Okresního státního zástupce v Novém Jičíně podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek v celém výroku o trestu a za podmínek uvedených v § 259 odst. 3 tr. ř. obviněnou JUDr. J. S. při nezměněném výroku o vině, jak je uveden v napadeném rozsudku, nově odsoudil podle § 158 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 10 (deseti) měsíců. Podle § 58 odst. 1, § 59 odst. 1 tr. zák. jí byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 (dvou) let. Podle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 tr. zák. byl obviněné uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce soudního exekutora na dobu 3 (tří) let. Jinak zůstal napadený rozsudek nezměněn. Podle § 256 tr. ř. bylo odvolání obviněné JUDr. J. S. zamítnuto. Proti uvedenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 27. 3. 2013, sp. zn. 68 To 447/2012, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne 31. 10. 2011, sp. zn. 4 T 221/2008, podala obviněná JUDr. J. S. prostřednictvím svého obhájce JUDr. Radovana Zubka dovolání z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Dovolatelka konkrétně ve svém mimořádném opravném prostředku namítala, že k řádnému výslechu svědků vázaných zákonnou povinností mlčenlivosti bylo třeba takové svědky o právním stavu vyrozumět, výslovně udělit souhlas s jejich výslechem a řádně je k tomu poučit. Vzhledem k dikci zákona má za to, že kromě vysvětlení situace svědkovi měla být tato okolnost, tedy udělení souhlasu soudcem, také zaprotokolována. Nic z toho se nestalo. Má proto za to, že výslechy svědků P., P., H., D.-Š., V., B., K. a D. byly provedeny v rozporu se zákonem, protože nedošlo ke zbavení povinnosti mlčenlivosti řádným postupem podle § 8 odst. 5 tr. ř. Výslech uvedených svědků byl proto proveden v rozporu s ustanovením § 99 odst. 2 tr. ř. Následně se dovolatelka zabývala vztahem exekučního a konkursního řízení a vydávání výtěžku exekuce do konkursní podstaty. Občanský soudní řád upravuje v ustanoveních § 312 a násl. o. s. ř. způsob výkonu rozhodnutí přikázáním jiných peněžitých pohledávek. V § 313 odst. 3 o. s. ř. je pak výslovně uvedeno, že povinný (v předmětné exekuční věci obchodní společnost WTA Finance Consulting, s. r. o.) ztrácí právo na pohledávku okamžikem, kdy bylo dlužníkovi povinného (tedy poddlužníkovi), tedy nájemcům, doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. S poukazem na ustanovení § 313 odst. 3 o. s. ř. tak lze uzavřít, že povinný (společnost WTA Finance Consulting, s. r. o.) ztratil nárok na svoje pohledávky spočívající v nájemném za užívání jeho nemovitého majetku okamžikem, kdy byl exekutorem zaslán dlužníkům povinného, tedy jeho nájemcům, exekuční příkaz stanovující povinnost hradit dále nájemné na účet exekutora, tedy obviněné JUDr. J. S. Protože pohledávka věřitele zanikla, zanikl i dluh dlužníka a je věcí vnitřního vypořádání exekutora a oprávněného (věřitele), jak a kdy dojde k výplatě výtěžku oprávněnému. Z těchto důvodů potom správce konkursní podstaty není oprávněn takovou pohledávku sepsat do konkursní podstaty. V souvislosti s tím dovolatelka odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu vedené pod sp. zn. 32 Cdo 3594/2007, 29 Cdo 2859/2009, a rozhodnutí uveřejněné pod č. 66/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Po celou dobu trestního řízení poukazuje na skutečnost, že správkyně konkursní podstaty podle Soupisů konkursní podstaty založených v konkursním spise, řádně pohledávky za klientkou do soupisu konkursní podstaty nesepsala, a proto ani nebyla oprávněna k jejich vymáhání. Opětovně se jedná o podstatnou skutečnost, se kterou se soudy obou stupňů nijak nevypořádaly. V rámci této problematiky dovolatelka odkázala na stanovisko Nejvyššího soudu č. 52/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a na rozsudek ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. 29 Cdo 268/2003. Pokud správkyně konkursní podstaty úpadce WTA Finance Consulting, s. r. o. (dále také „úpadce“), nepředložila konkursnímu soudu soupis konkursní podstaty (dále jen „soupis“) obsahující jednotlivé pohledávky, pak ani správkyně konkursní podstaty a ani konkursní soud nebyli oprávněni po klientce požadovat vydání jakýchkoli peněžních prostředků vymožených pohledávek (bez ohledu na důvodnost provedeného soupisu). Jinými slovy řečeno, správkyně konkursní podstaty se domáhala, i za pomoci konkursního soudu, vydání něčeho, k čemu nebyla vůbec oprávněna. Pokud tedy pohledávky nebyly sepsány, pak byly i po prohlášení konkursu v dispozici úpadce, nikoli správkyně konkursní podstaty. Uvedené úvahy tak musí vést k závěru, že dovolatelka nemohla způsobit průtahy v konkursním řízení na majetek úpadce