5 Tdo 1231/2016 — Nejvyšší soud

5 Tdo 1231/2016 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:23. 11. 2016 Spisová značka:5 Tdo 1231/2016 ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:5.TDO.1231.2016.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Padělání a napodobení díla výtvarného umění Podvod Porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi Dotčené předpisy:§ 152 odst. 1 tr. zák. § 250 odst. 1 tr. zák. § 250 odst. 2 tr. zák. § 271 odst. 1 tr. zákoníku § 271 odst. 3 tr. zákoníku § 346 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:14. 2. 2017 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 6.3.2017II.ÚS 680/17JUDr. Milada Tomkováodmítnuto6.9.2017 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 1231/2016-73 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. 11. 2016 o dovoláních, která podali obvinění J. P. a PhDr. T. M. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 2. 2016, sp. zn. 6 To 595/2015, jenž rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 8 T 188/2014, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání obviněného J. P. odmítá. Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání obviněného PhDr. T. M. odmítá. Odůvodnění I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 9. 2015, sp. zn. 8 T 188/2014, byl obviněný J. P. uznán vinným pod bodem 1) výroku o vině jednak trestným činem porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle § 152 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění pozdějších předpisů, účinného do 31. 12. 2009 (dále jen „tr. zákon“), jednak trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zákona, pod bodem 2) výroku o vině jednak zločinem padělání a napodobení díla výtvarného umění podle § 271 odst. 1, 3 písm. b) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník“), jednak zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku. Za uvedené trestné činy byl obviněnému J. P. podle § 271 odst. 3 tr. zákoníku a § 43 odst. 1 tr. zákoníku uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 let. Dále mu byl podle § 70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku uložen trest propadnutí věci, a to věcí specifikovaných ve výroku o trestu. Dále bylo obviněnému J. P. podle § 228 odst. 1 tr. řádu uloženo, aby na náhradu škody zaplatil poškozeným I. L. částku ve výši 632 250 Kč a J. Z. částku ve výši 516 000 Kč, oba poškození byli se zbytkem svého nároku na náhradu škody odkázáni podle § 229 odst. 2 tr. řádu na řízení ve věcech občanskoprávních. Obviněný PhDr. T. M. byl pod bodem 3) výroku citovaného rozsudku uznán vinným přečinem křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 1 tr. zákoníku a podle téhož ustanovení mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 8 měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 24 měsíců. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu byl dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu práce soudního znalce v oborech ekonomika, odvětví ceny a odhady ve výtvarném umění, a školství a kultura, odvětví výtvarné umění, na dobu 24 měsíců. Dále bylo obviněnému PhDr. T. M. podle § 228 odst. 1 tr. řádu uloženo, aby na náhradu škody zaplatil poškozeným I. L. částku ve výši 28 000 Kč a J. Z. částku ve výši 6 000 Kč. Oba poškození byli se zbytkem svého nároku na náhradu škody odkázáni podle § 229 odst. 2 tr. řádu na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Jednání obviněného J. P. pod bodem 1) výroku o vině spočívalo ve stručnosti v tom, že v roce 2007 (v konkrétně stanovených dnech) v O. v Aukční a prodejní galerii AAA, s. r. o., prostřednictvím S. P. B. prodal s nepravdivou legendou o původu nejméně 4 kusy obrazů, které vydával za obrazy známých českých malířů Bohumíra Matala, Františka Grosse, Františka Foltýna a Rudolfa Kremličky, ač tyto obrazy sám předtím namaloval na předem připravená dříve použitá plátna na motivy uvedených malířů, signoval je jejich podpisy, aby navodil dojem originálních děl, čímž způsobil RNDr. P. K., CSc., škodu ve výši 55 000 Kč. Podle skutkových zjištění popsaných pod bodem 2) výroku o vině obviněný v blíže neurčené době od září 2010 do října 2013 na různých místech České republiky, převážně ve Z. kraji, shora uvedeným způsobem namaloval dalších celkem 199 kusů obrazů, jež s různými legendami vydával za díla předních valašských malířů, zejména pak Františka Podešvy, Aloise Schneiderky, Karla Hofmana, a dalších významných českých malířů, jako jsou Joža Uprka, Augustin Mervart, Oldřich Blažíček, Alois Kalvoda, Jindřich Veselka, Kamil Lhoták, František Gross či Karel Černý, následně je prodával či jinak uváděl do oběhu sám nebo prostřednictvím dalších osob (zejména M. K., M. P., S. P. B. a V. J.), obrazy prodával především I. L. (nejméně 71 kusů), J. Z. (nejméně 49 kusů), v rámci předstíraného převodu podle § 158c tr. řádu policistovi vystupujícímu pod krycím jménem P. J. (4 kusy), JUDr. Ing. K. N., Ph.D. (2 kusy), J. W. (nejméně 1 kus) a V. T. (1 kus). Pod bodem 3) téhož výroku obviněný PhDr. T. M. v blíže neurčené době nejméně od 12. 7. 2011 do 30. 8. 2013 ve V. jako soudní znalec pro obory ekonomika, odvětví ceny a odhady ve výtvarném umění, a školství a kultura, odvětví výtvarné umění, vyhotovil nejméně 35 znaleckých posudků (konkrétně označených), které vykazovaly závažné vady obsahové, především pokud jde o podstatnou informaci o pravosti díla, ač byly vypracovány na falzifikáty těchto děl. 3. Tento rozsudek napadli obvinění J. P., PhDr. T. M. a poškozený I. L. odvoláními, o nichž rozhodl Krajský soud v Ostravě ve veřejném zasedání konaném dne 16. 2. 2016 usnesením pod sp. zn. 6 To 595/2015, tak, že všechna zamítl jako nedůvodná podle § 256 tr. řádu. II. Dovolání a vyjádření k nim 4. Proti uvedenému usnesení Krajského soudu v Ostravě podali obvinění J. P. a PhDr. T. M. prostřednictvím svých obhájců dovolání, a to shodně z důvodu § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. a) Dovolání obviněného J. P. 5. V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku obviněný J. P. po shrnutí dosavadního průběhu trestního řízení poukázal na nesprávné právní posouzení skutku jako úmyslného trestného činu podvodu, ač v průběhu celého trestního řízení nebylo prokázáno, že by s podvodným úmyslem vydával jím namalované obrazy za pravé. Současně namítl i zjištění extrémního nesouladu mezi skutkovými zjištěními a právním posouzením věci, absenci srozumitelného odůvodnění rozsudku, kardinální logické rozpory ve skutkových zjištěních a z nich vyvozené právní závěry a opomenutí a nehodnocení stěžejních důkazů soudy obou stupňů. 6. Shrnul svou dosavadní obhajobu s tím, že jím namalované obrazy byly toliko inspirované tvorbou tzv. valašských mistrů, nikdy je však nevydával za pravá díla těchto malířů, ani je nemaloval tak, aby byly s nimi zaměnitelné. Prodával je prostřednictvím M. K., který mu nikdy neřekl, za jakou částku je skutečně přenechával dalším zájemcům, ani co jim sděloval o původu obrazů. Obviněný M. K. nikdy netvrdil, že jde o originály, avšak nepřiznal mu, že on sám je jejich autorem. O tom, že mu nepředával originály, svědčí nízká cena, kterou za obrazy dostával, která dokonce mnohdy ani nepokrývala jeho náklady na vytvoření obrazu a byla jen o nemálo vyšší než cena reprodukcí běžně dostupných v obchodní síti (např. IKEA). 7. Též I. L. muselo být zřejmé, že se nejedná o originály obrazů, neboť se sám prezentoval jako znalec umění. Také vzhledem k prodejní ceně, za kterou mu obviněný obrazy prodával, mu muselo být zřejmé, že se nejedná o skutečná díla původních autorů. O výši ceny, za kterou prodával obrazy M. K. I. L. a J. Z., se obviněný dozvěděl až v průběhu trestního řízení. Pokud jim M. K. prodával obrazy za cenu pouze o něco málo nižší, než byla cena originálů a současně prodávané obrazy také za originály vydával, nemohl to obviněný žádným způsobem ovlivnit. Obviněný se domníval, že obrazy budou využity jako dekorace v hotelech a restauracích. Za svou velkou chybu považoval, že I. L. podepsal spoustu bianko papírů, na které si pak sám o své vůli I. L. dopsal prohlášení o originalitě děl. 8. Dále poukázal na závěry znaleckého posudku PhDr. Petra Pavliňáka, podle kterých jsou obrazy, jejichž autorství je připisováno obviněnému, snadno rozeznatelné od originálu, též signace těchto obrazů n