5 Tdo 22/2017 — Nejvyšší soud

5 Tdo 22/2017 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:20. 4. 2017 Spisová značka:5 Tdo 22/2017 ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:5.TDO.22.2017.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Podvod Pokračování v trestném činu Porušení povinností v řízení o konkursu Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění Zvýhodnění (zvýhodňování) věřitele Dotčené předpisy:§ 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. § 254 odst. 1 alinea 1 tr. zákoníku § 126 odst. 1 tr. zák. § 223 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:20. 7. 2017 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 29.6.2017III.ÚS 2021/17JUDr. Radovan Suchánekodmítnuto27.3.2018 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 22/2017-54 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. 4. 2017 o dovolání, které podal obviněný Z. O. proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 30. 8. 2016, sp. zn. 6 To 71/2016, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 18 T 90/2012, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání obviněného Z. O. o d m í t á. O d ů v o d n ě n í I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 1. 10. 2015, sp. zn. 18 T 90/2012, byl obviněný Z. O. uznán vinným v bodech 1) ˗ 4) výroku o vině pokračujícím trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) zákona č. 140/1961 Sb. trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zák.“), v bodě 5) výroku o vině přečinem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 alinea 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník“), v bodě 6) výroku o vině trestným činem porušení povinnosti v řízení o konkursu podle § 126 odst. 1 tr. zák., a konečně v bodě 7) téhož výroku přečinem zvýhodnění věřitele podle § 223 odst. 1 tr. zákoníku. Za to mu byl podle § 250 odst. 3 a § 35 odst. 1 tr. zák. uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou roků s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu v trvání dvou roků podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. Podle § 59 odst. 2 tr. zák. bylo dále obviněnému uloženo, aby ve zkušební době podle svých sil nahradil škodu, kterou trestnými činy způsobil. 2. Soud prvního stupně dále rozhodl podle § 228 odst. 1 tr. řádu o povinnosti obviněného nahradit škodu obchodním společnostem STAVIKA, s. r. o., IČ: 49432991, ve výši 575 595 Kč, UNIX spol. s r. o., IČ: 41187784, (nyní v konkursu), ve výši 249 543 Kč, LogiPark, a. s., (nyní PLGS, a. s.), IČ: 26134713, v částce 861 322,50 Kč, dále správci konkursní podstaty úpadce obchodní společnosti LIFT construct, s. r. o., IČ: 26238454, JUDr. Jiřímu Habartovi, ve výši 455 253,42 Kč a Družstvu vlastníků domu Olšanské nám. 5, Praha 3, IČ: 61863394, ve výši 501 907 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. řádu byla poškozená obchodní společnost LogiPark, a. s., (nyní PLGS, a. s.), IČ: 26134713, odkázána se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 3. Pokračujícího trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. se obviněný dopustil ve stručnosti tím, že jako jediný jednatel obchodní společnosti LIFT construct, s. r. o., (dodavatel), nejméně od 1. 1. 2005, tj. v době, kdy se společnost nacházela v úpadku: pod bodem 1) výroku o vině uzavřel s poškozeným Družstvem vlastníků domu Olšanské nám. 5, Praha 3, (objednatel), smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla kompletní projektová dokumentace výtahové šachty, vyřízení stavebního povolení, veškeré činnosti související s výstavbou osobního výtahu a zděné konstrukce výtahové šachty a vyřízení stavebního povolení. Cena za zhotovení díla byla dohodnuta na 1 195 000 Kč bez DPH. Následně obviněný s poškozeným uzavřel dodatek ke smlouvě o dílo a na základě faktur vyinkasoval v součtu částku 690 012 Kč. Ke dni 27. 12. 2006 však obviněný provedl pouze dílčí práce v částce 188 213 Kč. Poté opakovaně odsouval termín zahájení realizace díla, s poškozeným nekomunikoval, odvolával schůzky a nereagoval ani na písemné odstoupení od smlouvy ze strany poškozeného s žádostí o vrácení plnění. Tímto poškozenému způsobil škodu nejméně ve výši 501 907 Kč, pod bodem 2) výroku o vině obviněný uzavřel s obchodní společností LogiPark, a. s., (nyní PLGS, a. s.; objednatel), jednak smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla dodávka a montáž hydraulické plošiny v hodnotě 1 299 000 Kč bez DPH, dále dodatek k této smlouvě, na základě kterého prostřednictvím faktur od poškozené přijal částku 1 022 962,50 Kč. Po jejím obdržení přerušil práce a staveniště opustil, přičemž vůči poškozené obchodní společnosti začal uplatňovat stavební nepřipravenost staveniště. Nakonec zaměstnanci LIFT construct, s. r. o., namontovali již dříve reklamované a odstraněné části stavby v hodnotě 161 640 Kč. V dalším obviněný nepokračoval a neuznal ani odstoupení od smlouvy ze strany objednatele spolu s výzvou k vrácení peněz, čímž poškozené způsobil škodu nejméně ve výši 861 322,50 Kč, pod bodem 3) výroku o vině obviněný opět jménem obchodní společnosti LIFT construct, s. r. o., uzavřel smlouvu o dílo s obchodní společností UNIX spol. s r. o., (objednatelem), jejímž předmětem byla dodávka a montáž nákladní plošiny v ceně 699 000 Kč bez DPH. Rovněž na základě faktury přijal částku 249 543 Kč a i přesto, že přesná stavební připravenost nebyla nikterak blíže specifikována, tak ji po objednateli díla požadoval. Následně poškozené zaslal dodatek ke smlouvě o dílo o odsunutí termínu zahájení montáže spolu s požadavkem dalších úhrad. Poškozená UNIX spol. s r. o., projevila vůli odstoupit od smlouvy a obviněného vyzvala k vrácení zálohy ve výši 249 543 Kč, což doposud neučinil, čímž poškozené způsobil škodu ve výši 249 543 Kč, pod bodem 4) výroku o vině obviněný jednal totožně, i pokud jde o poškozenou STAVIKA, s. r. o., (objednatel), s níž uzavřel smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla dodávka a montáž výtahu a ocelové konstrukce v ceně 715 000 Kč. Obviněný na základě dodatku ke smlouvě o dílo obdržel částku 595 595 Kč. Následně provedl pouze dílčí práce v hodnotě 20 000 Kč, když začal účelově namítat stavební nepřipravenost na straně objednatele díla, který rovněž poté požadoval vrácení poskytnutého plnění. Obviněný popsaným jednáním poškozené obchodní společnosti STAVIKA, s. r. o., způsobil škodu ve výši 575 595 Kč. 4. Jednáním pod bodem 5) výroku o vině obviněný, jako jediný jednatel LIFT construct, s. r. o., v období od 9. 9. 2006 do 18. 11. 2007 nevedl řádným způsobem sám, ani jinak nezajistil vedení účetní evidence (účetních knih, knih závazků, některých účetních dokladů a neprovedl řádnou inventarizaci majetku a závazků) této obchodní společnosti, tudíž účetní dokumentace a příslušné podklady nebyly úplné, průkazné a správné, čímž byla ohrožena majetková práva věřitelů úpadce LIFT construct, s. r. o. Obviněný Z. O. dále pod bodem 6) výroku o vině podle zjištění soudů v době od 19. 11. 2007, tj. ode dne, kdy byl na majetek obchodní společnosti LIFT construct, s. r. o., prohlášen konkurs podle § 17 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o konkursu a vyrovnání“), nesestavil a neodevzdal, příp. nepředal správci konkursní podstaty JUDr. Jiřímu Habartovi, dokumenty týkající se majetku, závazků a činnosti LIFT construct, s. r. o., stejně tak tomuto správci neposkytl nutná vysvětlení, nedostavil se k jednání (i přesto, že se v té době účastnil obchodního jednání) a neuposlechl jeho výzev. Tedy výrazným způsobem omezil možnost správce konkursní podstaty přezkoumat úplnost a správnost účetnictví, majetku a závazků úpadce. Konečně pod bodem 7) výroku o vině obviněný jako jednatel úpadce LIFT construct, s. r. o., v době od 31. 12. 2004 při realizaci úhrad závazků této obchodní společnosti v úpadku upřednostnil mezi věřiteli sebe a svoji manželku Mgr. M. O., přičemž sebe zvýhodnil o částku 137 885,32 Kč (v rozsahu 87,1 % svých celkových pohledávek) a Mgr. M. O. o celkem 317 368,10 Kč (ve výši 100 % jejích pohledávek), čímž porušil zásadu poměrného uspokojování věřitelů ve smyslu § 2 odst. 3 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, v tehdy platném znění. Tímto znemožnil alespoň částečnou úhradu závazků úpadce vůči ostatním věřitelům ve výši 455 253,42 Kč. 5. Rozsudek soudu prvního stupně napadl obviněný Z. O. odvoláním, o němž Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně rozhodl usnesením ze dne 30. 8. 2016, sp. zn. 6 To 71/2016, tak, že je podle § 256 tr. řádu zamítl jako nedůvodné. II. Dovolání a vyjádření k němu 6. Pr