5 Tdo 317/2024 — Nejvyšší soud

5 Tdo 317/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:30. 5. 2024 Spisová značka:5 Tdo 317/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:5.TDO.317.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Porušení důležité povinnosti Těžké ublížení na zdraví z nedbalosti Zákaz činnosti Dotčené předpisy:§ 147 odst. 1, 2 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:30. 7. 2024 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 20.09.2024IV.ÚS 2622/24 Milan Hulmák odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost26. 3. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 317/2024-640 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 5. 2024 o dovolání, které podal obviněný J. M. proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 11. 2023, sp. zn. 4 To 470/2023, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. 3 T 99/2023, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění:I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Okresního soudu v Prachaticích ze dne 29. 8. 2023, sp. zn. 3 T 99/2023, byl obviněný J. M. uznán vinným přečinem těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 tr. zákoníku. Za tento přečin byl obviněnému uložen podle § 147 odst. 2 tr. zákoníku za užití § 67 odst. 2 písm. a) a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku peněžitý trest ve výměře 100 denních sazeb po 800 Kč, tedy v celkové výši 80 000 Kč. Dále mu byl podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu v trvání 2 roků. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost nahradit škodu ve výši 59 304 Kč poškozené Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra České republiky. 2. Proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání, které Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 14. 11. 2023, sp. zn. 4 To 470/2023, podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné. 3. Podstata trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným, spočívala ve stručnosti v tom, že dne 4. 9. 2021 v 16:55 hodin na tříramenné stykové křižovatce hlavní pozemní komunikace – silnice II. třídy č. XY, přecházející v silnici II. třídy č. XY, s vedlejší pozemní komunikací – silnicí II. třídy č. XY, vedoucí do obce XY, se jako řidič motocyklu v rozporu s ustanoveními § 4 písm. a), b), § 11 odst. 1 a § 19 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), nechoval ohleduplně a ukázněně tak, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní, nepřizpůsobil své chování dopravně technickému stavu pozemní komunikace, situaci v provozu na pozemních komunikacích a svým schopnostem a neřídil se pravidly provozu na pozemních komunikacích upravenými tímto zákonem, když při projíždění křižovatky ve směru své jízdy neponechal dostatečnou bezpečnostní vzdálenost za motocyklem jedoucím před ním, takže nebyl schopen bezpečně reagovat na náhlé snížení rychlosti tohoto motocyklu, které bylo zapříčiněné hrozbou kolizní situace s protijedoucím motocyklem. Následně obviněný, ve snaze eliminovat riziko střetu, vyjel se svým motocyklem na střed vozovky, kde se nacházel protijedoucí motocykl řízený poškozenou N. K., v důsledku čehož došlo ke střetu těchto motocyklů. Při této dopravní nehodě utrpěla N. K. zranění blíže popsaná v rozsudku soudu prvního stupně s obvyklou délkou léčení kolem 12 týdnů, která se ze soudně lékařského hlediska považují za těžká a poškozenou nejméně po dobu 6 týdnů podstatným způsobem omezovala v obvyklém způsobu života. II. Dovolání obviněného 4. Obviněný J. M. podal proti výše uvedenému usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím svého obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvody obsažené v § 265b odst. 1 písm. g), h) a m) tr. ř. 5. Obviněný je přesvědčen o tom, že jeho trestní stíhání bylo zahájeno na základě zcela chybného znaleckého posudku Ing. Milana Uttla, který se nezabýval dvěma odlišně popisovanými nehodovými ději. Celkově pak obviněný zpochybňuje všechny závěry obsažené v jeho znaleckém posudku a poukazuje na to, že on sám nabídl oponentní znalecký posudek, na jehož základě následně došlo k vypracování revizního znaleckého posudku. Nesouhlasí však ani s tímto revizním znaleckým posudkem, přičemž poukázal zejména na rozpory mezi všemi znaleckými posudky. Obviněný následně sám popsal detailně nehodový děj se závěrem, že viníkem nehody není on, ale poškozená, která učinila nepochopitelný manévr, vjela mu do jeho jízdní dráhy, a způsobila tedy dopravní nehodu, protože obviněný nebyl schopen zabránit střetu s ní. 6. Soud prvního stupně podle názoru obviněného ve svém rozhodnutí směšuje pojmy „bezpečná vzdálenost od vpředu jedoucího vozidla“ a „brzdná dráha vozidla“ a následně tyto pojmy sám obviněný vysvětluje a dochází k závěru, že kdyby byly tyto pojmy správně vyloženy, ospravedlnilo by to jeho úhybný manévr v reakci na hrozící kolizi motocyklů jedoucích před ním. V návaznosti na to pak obviněný polemizuje s možnými důsledky potenciálního střetu těchto dvou motocyklů. Na základě fotodokumentace z místa činu je pak podle obviněného zjevné, že poškození motocyklu poškozené neodpovídá závěrům o průběhu nehodového děje. 7. Dále k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. obviněný vyslovil přesvědčení, že žádným způsobem neporušil ustanovení § 19 odst. 1 zákona o silničním provozu týkající se dodržení bezpečné vzdálenosti a § 11 odst. 1 zákona o silničním provozu ohledně jízdy na komunikaci vpravo, ale vyjel k levému okraji svého jízdního pruhu, a soudy obou stupňů tedy chybně kvalifikovaly jeho jednání. 8. Podle názoru obviněného je výroková část rozsudku soudu prvního stupně v rozporu s jeho odůvodněním, kterého si odvolací soud nevšiml. Na jedné straně totiž soudy tvrdí, že obviněný vyjel ke středu vozovky, na druhé straně konstatují, že neprovedl žádný úhybný manévr, což jsou dvě naprosto si odporující tvrzení. 9. Odvolací soud pak podle obviněného pochybil v tom, že se dostatečně nezabýval jeho připomínkami k těmto rozporným tvrzením a nevypořádal se s nimi ani ve svém odůvodnění, kde pouze konstatoval, že skutková zjištění soudu prvního stupně jsou správná. Podle přesvědčení obviněného tedy skutek popsaný v obžalobě není trestným činem, neboť nebyl naplněn obligatorní znak skutkové podstaty trestného činu spočívající v zavinění. Zamítnutí odvolání obviněného bylo tudíž chybou, protože měl být zproštěn obžaloby ve smyslu § 226 písm. b) tr. ř. 10. Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k tr. ř. zrušil napadené usnesení odvolacího soudu a rozsudek soudu prvního stupně, jakož i všechna další případná rozhodnutí obsahově navazující na zrušená rozhodnutí nebo jejich zrušené části, pokud vzhledem ke změně, k níž dojde zrušením, pozbydou podkladu, a aby sám podle § 265m odst. 1 tr. ř. rozhodl tak, že podle § 226 písm. b) tr. ř. se obviněný zprošťuje obžaloby v celém rozsahu, neboť skutek označený v žalobním návrhu není trestným činem. Případně obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud přikázal Okresnímu soudu v Prachaticích, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl o ní. III. Vyjádření k dovolání 11. Nejvyšší státní zástupce se vyjádřil k dovolání obviněného J. M. prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství. 12. Podle názoru státního zástupce obviněný ve svém dovolání opakuje obhajobu, kterou uplatnil již v řízení před soudy nižších stupňů, tedy zejména poukazuje na to, že viníkem dopravní nehody byla poškozená, a nikoli obviněný. Se všemi jeho námitkami se však soudy nižších stupňů dostatečně vypořádaly, státní zástupce se ztotožňuje s jejich argumentací a v podrobnostech na ni odkazuje, protože nepovažuje za nutné ji ve svém vyjádření opakovat. 13. Pokud jde o zjevný rozpor ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ten obviněný spatřuje mezi skutkovými zjištěními soudů a znaleckým posudkem znalce Ing. Jindřicha Zoula, který předložil soudu obviněný, přičemž tento posudek má vyvracet závěry obou dalších znaleckých posudků, z nichž soudy vycházely. Je však důležité poukázat na to, že obviněný si ze všech znaleckých posudků i z výpovědí svědků vybírá pouze okolnosti, které jsou pro právní posouzení skutku podružné, a naopak zamlčuje zásadní okolnosti. Argumentace, která je pak dále k tomuto dovolacímu důvodu uvedena, podle názoru státního zástupce odpovídá spíše probl