5 Tdo 377/2025 — Nejvyšší soud

5 Tdo 377/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:28. 5. 2025 Spisová značka:5 Tdo 377/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:5.TDO.377.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:25. 6. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 377/2025-1401 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. 5. 2025 o dovoláních, která podali obvinění 1. M. V., a 2. M. V., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 1. 3. 2023, sp. zn. 31 To 287/2022, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 2 T 95/2021, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněných M. V. a M. V. odmítají. Odůvodnění: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Obviněný M. V. byl rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 27. 4. 2022, sp. zn. 2 T 95/2021, uznán vinným pod body 1) až 4) zločinem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. e) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník“), a přečinem porušení povinnosti dozorčí nebo jiné služby podle § 390 odst. 1 tr. zákoníku. Obviněný M. V. byl uznán vinným tímto rozsudkem pod body 2) a 3) pomocí ke zločinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 24 odst. 1 písm. c) a § 329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. e) tr. zákoníku a přečinem porušení povinnosti dozorčí nebo jiné služby podle § 390 odst. 1 tr. zákoníku. Rozsudkem soudu prvního stupně byl pod bodem 2) uznán vinným i spoluobviněný J. V., ve vztahu k němuž není dovolací řízení vedeno. Obviněnému M. V. byl podle § 329 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu 5 let. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen i trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu povolání nebo zaměstnání, jehož součástí je samostatná rozhodovací pravomoc v rámci všech orgánů veřejné moci, na dobu 5 let. Obviněnému M. V. byl podle § 329 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku uložen úhrnný trest odnětí svobody v délce 3 let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 let a rovněž podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu povolání nebo zaměstnání, jehož součástí je samostatná rozhodovací pravomoc v rámci všech orgánů veřejné moci, na dobu 3 let. 2. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali odvolání obvinění M. V., M. V., spoluobviněný J. V. a státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Jablonci nad Nisou. Na základě odvolání spoluobviněného J. V. Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci podle § 257 odst. 1 písm. b) tr. ř. rozsudek soudu prvního stupně v části týkající J. V. zrušil a věc pro skutek pod bodem 2) rozsudku soudu prvního stupně v rozsahu týkajícím se tohoto spoluobviněného za použití § 222 odst. 2 tr. ř. postoupil řediteli Věznice XY, s tím, že žalovaný skutek není trestným činem, ale mohl by být posouzen jako kázeňský přestupek. Odvolání M. V., M. V. a odvolání státního zástupce odvolací soud podle § 256 tr. ř. zamítl. 3. Skutek, jímž byli dovolatelé uznáni vinnými, ve stručnosti spočíval v tom, že v bodě 1) obviněný M. V. při výkonu dozorčí služby na dozorčím stanovišti č. 22 na oddílu C/8, poté, co zjistil, že poškozený L. K. leží na zemi v blízkosti dveří cely a spí a nereaguje na jeho slovní pokyny udělované prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení (dále jen „hláska“) a ani poté prostřednictvím výdejního okénka dveří cely, v úmyslu jej svévolně fyzicky potrestat za toto jeho nepovolené jednání, spaní na podlaze cely mimo předpisy vyhrazený časový úsek na spánek, v době od 6:00 hod. dne 4. 2. 2020 do 6:00 hod. dne 7. 2. 2020 a dne 7. 4. 2020 od 6:00 hod. do 18:00 hod, vstoupil do cely a spícího L. K. ležícího na boku na podlaze nejprve kopl špičkou boty do oblasti hýždí, a když nereagoval, nohou mu stoupl na kotník, vahou těla zatížil jeho oba kotníky položené na sobě a v této poloze se pootočil a nejméně jednou jej udeřil otevřenou dlaní přes obličej, což doprovodil slovním komentářem, že si toto má L. K. zkoušet na někoho jiného. Přitom využil toho, že odsouzený spal, nemohl se útoku vyhnout, ani uposlechnout jeho výzev a měl jen velmi omezené možnosti prokázat protiprávní jednání obviněného před orgány činnými v trestním řízení, 2) obviněný M. V. prohlásil dne 2. 6. 2020 kolem 16:10 hod. před spoluobviněným M. V. a před J. V., jehož jednání bylo odvolacím soudem postoupeno ke kázeňskému projednání, že „zfackuje“ poškozeného L. K. v souvislosti s jeho opakovanými požadavky na různé služby, které uplatňoval prostřednictvím hlásky, v úmyslu omezit mu možnost dále uplatňovat tyto své nároky u příslušníků Vězeňské služby České republiky, rovněž v úmyslu fyzicky jej svévolně potrestat a neoprávněně zasáhnout do jeho tělesné integrity, dal pokyn spoluobviněnému M. V. a J. V. k odchodu na chodbu, poté vstoupil kolem 16:15 hod. doprovázen svým bratrem, obviněným M. V. na celu, kde čekal svlečený poškozený L. K. na koupání, obviněný M. V. jej fyzicky napadl opakovanými údery rukou zejména do oblasti hlavy a vyhrožoval mu, že pokud ještě jednou zmáčkne hlásku, tak mu „rozkope držku“, opakovaně se jej ptal, jestli tomu rozumí. Poškozený L. K. po tomto fyzickém napadení upadl na podlahu cely a nebyl schopen se útoku bránit ani vyhnout se mu případným únikem z cely, měl jen velmi omezené možnosti prokázat protiprávní jednání obviněného před orgány činnými v trestním řízení, neboť celému útoku byl přítomen i obviněný M. V., který jej sice fyzicky nenapadl, ale poskytl svou přítomností na místě svému bratrovi psychickou podporu, v protiprávním jednání jej zajišťoval a hlídal, byl připraven rovněž zasáhnout do fyzického napadání odsouzeného nebo jej zadržet v případě snahy o únik z cely před dalším napadáním, 3) obviněný M. V. poté, co si všiml, že poškozený L. K. si na chodbě před celou neoprávněně vzal z police na osobní věci balíček s 10 gramy tabáku, který si uschoval za oděv a pokračoval v chůzi do skladu pro matraci a nereagoval na výzvu k vydání tabáku, v úmyslu odebrat mu tabák a svévolně jej fyzicky potrestat za toto jeho jednání, následoval poškozeného do skladu lůžkovin, v němž se svým bratrem obviněným M. V., který je doprovázel, po vstupu do skladu obviněný M. V. poškozeného fyzicky napadl tak, že do něj nejprve prudce strčil rukama, až upadl na podlahu skladu, poté jej nejméně 1x udeřil rukou do oblasti hlavy a nejméně 2x do blíže nezjištěné části těla, následně mu stáhl kalhoty, vytrhl balíček tabáku, který měl uschován pod spodním prádlem. Poškozený nebyl schopen se útoku bránit ani se mu vyhnout případným únikem ze skladu a měl jen velmi omezené možnosti prokázat protiprávní jednání obviněného M. V. před orgány činnými v trestním řízení, neboť celému útoku byl přítomen i obviněný M. V., který sice poškozeného fyzicky nenapadl, ale poskytl svou přítomností na místě svému bratrovi psychickou podporu, v protiprávním jednání jej zajišťoval a hlídal a byl připraven zasáhnout do fyzického napadení poškozeného nebo jej zadržet v případě jeho snahy o únik z cely před dalším napadáním. Oba obvinění poté společně vyhotovili úřední záznam, v němž uvedli, že u odsouzeného L. K. po jeho odmítnutí vydat tabák provedli osobní prohlídku, při které jim odsouzený ukrývaný tabák vydal, aniž by se zmínili o použití výše uvedeného fyzického násilí vůči poškozenému, 4) obviněný M. V. v úmyslu způsobit poškozenému L. K. újmu na právech a svévolně ho potrestat za jeho opakované žádosti a nevhodné chování, úmyslně nezajistil plnění denního časového rozvrhu a v předepsaném čase nerealizoval jeho vycházku, aniž by poškozený tuto vycházku sám odmítl, a do Knihy předání a převzetí služby na straně 24. učinil nepravdivý zápis, že se vycházky účastnil, přičemž využil toho, že poškozený na něj byl plně odkázán a nemohl bez jeho svolení celu opustit a realizovat svou zákonem danou vycházku, čímž odsouzeného neoprávněně omezil na jeho právech, takto jednali obviněný M. V v bodě 1) – 4) a obviněný M. V. v bodě 2) a 3) v rozporu s čl. 7 odst. 2 usnesení předsednictva České národní rady o vyhlášení Listiny základních práv a svobod č. 2/1993 Sb., § 45 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, § 5 a § 6 odst. 1, 2 záko