5 Tdo 462/2025 – Nejvyšší soud

5 Tdo 462/2025-1398 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 18. 6. 2025 o dovoláních, která podali obvinění 1. Ing. Vladimír Výborný, trvale bytem Kotíkovská 750/32, Plzeň-Bolevec, a 2. J. K., proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 1. 2025, sp. zn. 9 To 1/2025, jenž rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 8 T 144/2023, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněných Ing. Vladimíra Výborného a J. K. odmítají. Odůvodnění: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 22. 11. 2024, sp. zn. 8 T 144/2023, byl obviněný Ing. Vladimír Výborný uznán vinným přečinem zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále ve zkratce jen „tr. zákoník“), a zločinem „podvodu“ (ač byl míněn zločin zpronevěry) podle § 206 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku, za něž mu byl podle § 206 odst. 4 a § 43 odst. 1 tr. zákoníku uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 30 měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 30 měsíců. Dovolatelka J. K. byla týmž rozsudkem podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěna obžaloby pro skutek, kterým měla spáchat zločin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1, 3 písm. a), odst. 4 písm. d) tr. zákoníku. Podle § 101 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku jí bylo uloženo ochranné opatření zabrání věci, a to částky ve výši 3 330 680 Kč, která se nacházela na účtu č. XY a byla zajištěna na základě usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje, Městského ředitelství policie Plzeň, ze dne 14. 10. 2021, č. j. KRPP-70215-132/TČ-2020-030581. 2. Uvedených trestných činů se obviněný Ing. Vladimír Výborný podle rozsudku soudu prvního stupně dopustil dvěma skutky (zjednodušeně uvedeno) následovně. Pod bodem 1) výroku rozsudku soudu prvního stupně byl obviněný uznán vinným, že dne 29. 12. 2019 na přesně nezjištěném místě, jako osoba jednající na základě plné moci za obchodní společnost lan-shop.cz, s. r. o. (dále jen „lan-shop.cz“), která mu byla udělena po skončení jeho funkce jednatele v uvedené obchodní společnosti, odčerpal v úmyslu se obohatit z označeného bankovního účtu této obchodní společnosti vedeného u Fio banky, a. s. (dále jen „Fio banka“), částku ve výši 677 480 Kč, z toho částku ve výši 87 082,07 Kč jako vlastní prostředky náležející obchodní společnosti lan-shop.cz na tomto účtu a částku ve výši 590 397,93 Kč jako kontokorentní úvěr na základě smlouvy o kontokorentním úvěru, kterou dne 9. 10. 2019 uzavřel ještě jako jednatel za obchodní společnost lan-shop.cz s Fio bankou. Částku ve výši 677 480 Kč přitom zaslal na označený bankovní účet své přítelkyně J. K., která ji převedla na jiný svůj bankovní účet, jehož disponentem byl i sám obviněný. Tímto svým jednáním způsobil poškozeným obchodní společnosti Fio banka, a. s., škodu ve výši 590 397,93 Kč a obchodní společnosti lan-shop.cz škodu ve výši 87 082,07 Kč. Skutku pod bodem 2) se dopustil v zásadě shodným jednáním jako v bodě 1) s tím rozdílem, že šlo o účet vedený ve prospěch obchodní společnosti lan-shop.cz u Československé obchodní banky, a. s. (dále ve zkratce jen „ČSOB“), z něhož dne 29. 12. 2019 nechal převést částku ve výši 2 653 200 Kč, jež celá byla čerpána jako kontokorentní úvěr na základě smlouvy o kontokorentním úvěru, kterou dne 21. 3. 2014 uzavřel ještě jako jednatel obchodní společnosti lan-shop.cz s ČSOB. Tímto svým jednáním způsobil poškozené obchodní společnosti Československá obchodní banka, a. s., škodu v uvedené výši 2 653 200 Kč. Naproti tomu byla J. K. zproštěna obžaloby pro skutky spočívající v tom, že obviněnému Ing. Vladimíru Výbornému poskytla své bankovní účty, aby na ně převedl uvedené prostředky, přičemž je následně převedla na jiný svůj bankovní účet, k němuž měl dispoziční právo i obviněný. 3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali oba dovolatelé odvolání, o kterých rozhodl Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 23. 1. 2025, sp. zn. 9 To 1/2025, následovně. Pod bodem I. z podnětu odvolání obviněného Ing. Vladimíra Výborného podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušil rozsudek soudu prvního stupně toliko ve výroku o uloženém trestu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že mu podle § 206 odst. 4 a § 43 odst. 1 tr. zákoníku uložil úhrnný trest odnětí svobody v trvání 2 roků, jehož výkon podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 2 roků. Pod bodem II. podle § 256 tr. ř. zamítl odvolání J. K. jako nedůvodné. 4. Jen ve stručnosti lze připomenout, že v dané věci je shora označený rozsudek soudu prvního stupně až druhým rozhodnutím ve věci samé, protože jeho předchozí odsuzující rozsudek (ze dne 7. 5. 2024) byl usnesením odvolacího soudu ze dne 1. 8. 2024, sp. zn. 9 To 162/2024, zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k novému rozhodnutí. Přitom prvním rozsudkem byli oba obvinění uznáni vinnými, a to obviněný Ing. Vladimír Výborný pod bodem 1) jednak přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku a jednak přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, u jednání pod bodem 2) zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku a J. K. zločinem legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1, 3 písm. a), odst. 4 písm. d) tr. zákoníku. II. Dovolání obviněného Ing. Vladimíra Výborného 5. Proti uvedenému rozsudku soudu druhého stupně podal obviněný Ing. Vladimír Výborný prostřednictvím svého obhájce dovolání z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. h) a m) tr. ř. 6. Obviněný ve svém dovolání uplatnil ve své podstatě jedinou námitku spočívající v tom, že soudy nižších stupňů měly oba skutky, kterými byl uznán vinným, kvalifikovat jako trestné činy zvýhodnění věřitele podle § 223 odst. 1, 2 tr. zákoníku, a nikoli jako trestné činy zpronevěry. Podle něj totiž soudy nižších stupňů nesprávně vyhodnotily otázku existence jeho pohledávky vůči obchodní společnosti lan-shop.cz z dlužného nájemného za užívání prostor sloužících k podnikání této obchodní společnosti. Pokud soud prvního stupně dospěl k závěru o neexistenci této pohledávky na základě toho, že výše dlužného nájemného společně se zákonnými úroky z prodlení byla o 328 045,17 Kč nižší než součet částek odčerpaných obviněným z účtu obchodní společnosti lan-shop.cz, pak nezohlednil, že výpočet výše zákonných úroků z prodlení je pro právního lajka značně složitý a komplikovaný. Při takto složitém výpočtu zákonných úroků z prodlení za několik let zpětně mu nelze klást k tíži, že učinil početní chybu, která dlužné nájemné navýšila. Obviněný proto setrval na svém závěru, že odčerpal prostředky z bankovního účtu obchodní společnosti lan-shop.cz na úhradu tohoto dlužného nájemného, a proto se nejednalo o plnění bez právního důvodu, ale o plnění poskytnuté věřiteli na základě existujícího právního titulu. Zároveň obě poškozené banky přihlásily do insolvenčního řízení vůči obviněnému své pohledávky a obě vůči němu disponují exekučním titulem. Z těchto důvodů se proto nemohl dopustit trestného činu zpronevěry, nýbrž trestného činu zvýhodnění věřitele. 7. Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil výrok pod bodem I. rozsudku Krajského soudu v Plzni a přikázal mu, aby věc znovu projednal a rozhodl. III. Dovolání J. K. 8. Proti rozsudku Krajského soudu v Plzni podala prostřednictvím své obhájkyně dovolání také J. K., a to z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. h) a m) tr. ř. 9. Dovolatelka nejprve namítla, že nemělo být rozhodnuto o zabrání věci, a to finančních prostředků ve výši 3 330 680 Kč podle § 101 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku, neboť tyto prostředky náleží jí, jakožto osobě, která byla pravomocně zproštěna obžaloby a které nebylo přiznáno postavení zúčastněné osoby, nebylo jí ani dáno poučení a ani se nemohla vyjádřit k možnému rozhodnutí o zabrání věci před jeho učiněním. 10. Dovolatelka dále nesouhlasila se závěrem soudů nižších stupňů, že při rozhodování o zabrání věci nemá žádný význam, že finanční prostředky nabyla v dobré víře. Podle ní však z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 5 Tdo 1069/2019, vyplývá, že ochranné opatření zabrání věci nelze uložit osobě, která nabyla věc, která by jí jinak mohla být zabrána, v dobré víře. Pokud však byla zproštěna obžaloby z důvodu nenaplnění subjektivní stránky skutkové podstaty trestného činu, protože neměla důvod nevěřit obviněnému Ing. Vladimíru Výbornému, že se jedná o prostředky z dlužného nájemného, neboť nevěděla, že obchodní společnost lan-shop.cz má značné dluhy a o činnost této obchodní společnosti se nijak nezajímala, pak nabyla tyto finanční prostředky v dobré víře. Prostředky trestního práva nemohou nahrazovat (ne)činnost insolvenčního správce, který vůči ní nepodal odpůrčí žalobu podle § 241 insolvenčního zákona, tudíž ani nebyla vyslovena neúčinnost převodu těchto finančních prostředků na její b