Z rozhodnutí: Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 9. 2. 2011 o dovolání obviněné T. H. N. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 7. 2010, sp. zn. 4 To 300/2010, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 1 T 2/2010, t a k t o :…
5 Tdo 47/2011-20
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 9. 2. 2011 o dovolání obviněné T. H. N. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 7. 2010, sp. zn. 4 To 300/2010, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 1 T 2/2010, t a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné T. H. N. o d m í t á .
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 29. 3. 2010, sp. zn. 1 T 2/2010, byla obviněná T. H. N. uznána vinnou trestným činem porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu podle § 150 odst. 1 trestního zákona (zák. č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů – dále jen „tr. zák.“), který spáchala tím, že dne 22. 10. 2009 v B. na ulici O. v prodejním prostoru velkoobchodní tržnice v prodejní hale u vstupu označeném „K“ v kóji označené jako K14 nabízela k prodeji a prodávala celkem 495 ks oděvů, opasků, obuvi a tašek, přičemž toto zboží bylo neoprávněně označené níže uvedenými ochrannými známkami:
zboží označené ochrannou známkou DC Shoes
- mikina – 39
- triko – 1
zboží označené ochrannou známkou NIKE
- mikina – 44
- tepláky – 20
- svetr – 12
- tepláková souprava – 4
- triko – 34
- bunda – 1
zboží označené ochrannou známkou PUMA
- triko – 62
- mikina - 32
- tepláková souprava – 3
- boty – 4 páry
- bunda – 7
- tepláky – 16
- taška – 1
- pásek – 8
- svetr – 1
zboží označené ochrannou známkou ADIDAS
- svetr – 7
- triko – 34
- mikina – 28
- bunda – 3
- taška – 2
zboží označené ochrannou známkou DIESEL
- bunda – 1
- triko – 43
- mikina – 2
- košile – 11
zboží označené ochrannou známkou LACOSTE
- mikina – 5
- svetr – 13
- pásek – 7
- košile – 19
- triko – 13
zboží označené ochrannou známkou DOLCE & GABBANA
- pásek – 8
- triko – 7
zboží označené ochrannou známkou ADIO
- triko – 3
kdy věděla, že uvedené výrobky jsou neoprávněně označeny slovním a grafickým vyobrazením, které je chráněné ochrannými známkami, k nimž mají práva další obchodní subjekty a že prodávané zboží je takto označeno a prodáváno neoprávněně a jednala tak v rozporu s ustanovením § 8 odst. 2 zák. č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, neboť výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení s uvedenými výrobky náleží společnostem:
- DC Shoes Inc., zastoupené spol. ABL, a. s., Praha 4, Pod Višňovkou 21/661,
- NIKE INTERNATIONAL LTD., zastoupená NIKE E. O. NETHERLANDS BV, CZECH, BRANCH OFFICE se sídlem Praha 1, V Celnici 10,
- PUMA AG Rudolf Dassler Sport, zastoupená spol. ABL, a. s., Praha 4, Pod Višňovkou 21/661,
- ADIDAS International Marketing B. V., zastoupený spol. ADIDAS ČR, s. r. o., se sídlem Praha 5, Pekařská 10,
- DIESEL S. P. A., zastoupená spol. SNB – REACT, Praha 5, Na Skalce 15,
- La CHEMISE LACOSTE, zastoupená NOTOS COM CZ, s. r. o., Praha 1, Na Příkopě 16/856,
- GADO S. á. r. l., zastoupená spol. SNB – REACT, Praha 5, Na Skalce 15,
- Earth Products Inc., zastoupená spol. EXTREME DISTRIBUTION, Praha, Lamačova 27.
Za tento trestný čin byla obviněná podle § 150 odst. 1 tr. zák. odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 6 (šesti) měsíců. Podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. jí byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 (osmnácti) měsíců. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byly poškozené společnosti Diesel S. P. A., se sídlem Via dell´Industria 7, MOLVENA, I-36060, Itálie, ABL, a. s., Pod Višňovkou 23, 140 00 Praha 4, NIKE European Operations, Netherlands B. V., Millenium Plaza, V Celnici 1028/10, 110 00 Praha 1, a GADO S. r. l., se sídlem Via Goldoni n. 10, Milano, 20129, Itálie, odkázány se svými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle § 73 odst. 1 písm. a), c) tr. zák. bylo obviněné uloženo ochranné opatření, a to zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty, a to věcí uvedených ve skutkové větě výroku rozsudku, které se nachází v Centrálním skladu zajištěných věcí PČR, Brno – Řečkovice.
Krajský soud v Brně, který rozhodoval jako soud odvolací o odvolání obviněné, rozhodl usnesením ze dne 27. 7. 2010, sp. zn. 4 To 300/2010, tak, že podle § 256 tr. ř. odvolání obviněné jako nedůvodné zamítl.
Proti uvedenému usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 7. 2010, sp. zn. 4 To 300/2010, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 29. 3. 2010, sp. zn. 1 T 2/2010, podala obviněná T. H. N. prostřednictvím obhájce Mgr. Radima Strnada dovolání z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V podrobnostech dovolatelka uvedla, že důkazy usvědčující ji z trestné činnosti byly získány na základě nezákonného příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků. Pokud by soudy obou stupňů rozhodovaly pouze na základě zákonných a procesně použitelných důkazů, nemohl by být prokázán skutkový stav tak, jak byl zjištěn, nedošlo by k dané právní kvalifikaci a soudy by nemohly dojít k závěru o vině obviněné. K nezákonnosti a protiústavnosti obviněná konkrétně namítla, že nálezem pléna Ústavního soudu ze dne 8. 6. 2010, sp. zn. Pl. ÚS 3/09, došlo ke zrušení ustanovení 83a odst. 1 části věty první za čárkou a věty druhé zák. č. 141/1961 Sb., podle nějž šlo příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků vydat policejním orgánem za předchozího souhlasu státního zástupce. Následně však bylo nálezem Ústavního soudu ze dne 2. 9. 2010, sp. zn. II. ÚS 860/10, judikováno, že v případě zrušení výše uvedené části ustanovení se jedná o pravou retroaktivitu, tedy účinky zrušení výše uvedeného jsou ex tunc. Podle obviněné příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků zcela postrádá odůvodnění o tom, že by se mělo jednat o úkon neodkladný nebo neopakovatelný, ačkoliv byl vydán před samotným zahájením trestního stíhání obviněné, kdy nebyl zcela jasně vymezen skutek a už vůbec ne osoba podezřelá. V této souvislosti odkázala na nález Ústavního soudu pod sp. zn. II. ÚS 474/07. Konečně také obviněná namítla, že příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků byl zneužit a vydán předčasně, když teprve den následující po vydání příkazu byl proveden tzv. kontrolní nákup pracovníky SKPV ve spolupráci s hlídkami PEO-PMJ KŘ PČR Brno a nebyly tedy důvodné poznatky o tom, že je skutečně v prostoru vymezeném v předmětném příkazu k prohlídce páchána trestná činnost. Obviněná zároveň připustila, že podle praxe Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) nelze v dovolání podle ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. uplatnit právní vadu způsobenou tím, že skutek nebyl prokázán nebo byl prokázán vadně nezákonným způsobem. Protože však nesprávné právní posouzení skutku má svůj původ v nezákonně zjištěném skutkovém stavu, kterým bylo hrubě zasaženo do ústavních práv obviněné, neměl by podle dovolatelky Nejvyšší soud vykládat dovolací důvod restriktivním způsobem.
V závěru dovolání proto obviněná T. H. N. navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky podle § 265k odst. 1 tr. ř. napadené usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 7. 2010, sp. zn. 4 To 300/2010, a rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 29. 3. 2010, sp. zn. 1 T 2/2010, zrušil, podle § 265k odst. 2 tr. ř. aby také zrušil další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a podle § 265l odst. 1 tr. ř. Městskému soudu v Brně přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, jemuž bylo dovolání obviněné T. H. N. doručeno ve smyslu § 265h odst. 2 tr. ř., se k němu vyjádřil v tom smyslu, že námitky uplatněné dovolatelkou se týkají výlučně otázky procesní použitelnosti důkazů a deklarovanému dovolacímu důvodu obsahově neodpovídají. Nicméně, pokud se týká namítané protiústavnosti provedené prohlídky jiných prostor a pozemků, resp. příkazu k jejímu provedení, poukázal státní zástupce na závěry stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 14. 12. 2010 sp. zn. Pl. ÚS-st 31/10, podle kterého nosné důvody dovolatelkou citovaného nálezu sp. zn. Pl. ÚS 3/09 lze uplatnit pouze pro futuro (do budoucna), nikoli pro situace, kdy provedení prohlídky jiných prostor a pozemků nařídil (před publikací nálezu Pl. ÚS 3/09 ve Sbírce zákonů) v souladu s tehdy platným a účinným zněním § 83a odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, státní zástupce nebo se souhlasem státního zástupce policejní orgán. Příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků byl v předmětné trestní věci v souladu s tehdy platnou procesní úpravou vydán dne 21. 10. 2009, tj. dávno před vydáním a publikací nálezu Ústavního soudu ze dne ze dne 8. 6. 2010, sp. zn. Pl ÚS 3/09. Na závěry stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 14. 12. 2010, sp. zn. Pl. ÚS-st31/10, dovolatelka v dovolání podaném dne 16. 11. 2010 logicky nemohla reagovat. Ve světle těchto závěrů jsou ovšem její námitky vyvozující protiústavnost prohlídky jiných prostor a pozemků ze zrušení části ustanovení § 83a odst. 1 tr. ř. Ústavním soudem nedůvodné i z věcného hlediska. Pokud dovolatelka dále polemizuje s otázkou, zda tato proh