5 Tdo 510/2019 — Nejvyšší soud

5 Tdo 510/2019 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:12. 12. 2019 Spisová značka:5 Tdo 510/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:5.TDO.510.2019.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Hodnocení důkazů In dubio pro reo Promlčení trestní odpovědnosti Skutková podstata trestného činu Společenská škodlivost Subjektivní stránka Subsidiarita trestní represe Totožnost skutku Zákaz reformace in peius Dotčené předpisy:§ 254 odst. 2 alinea 3 tr. zákoníku § 254 odst. 2 alinea 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:14. 3. 2020 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 510/2019 24 235 Tdo 510/2019-2129 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. 12. 2019 o dovolání obviněné M. H., roz. P., nar. XY, bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. 10. 2018, sp. zn. 8 To 47/2017, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 2 T 48/2016, t a k t o : Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušují usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. 10. 2018, č. j. 8 To 47/2017-2023, a rozsudek Okresního soudu v Břeclavi ze dne 7. 6. 2018, č. j. 2 T 48/2016-1966. Podle § 265k odst. 2 věta druhá tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Břeclavi přikazuje, aby věc obviněné M. H. v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í : I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi (dále jen „nalézací soud“) ze dne 7. 6. 2018, č. j. 2 T 48/2016-1966, byla obviněná M. H. uznána vinnou tím, že jako jediná jednatelka společnosti A., IČ XY, se sídlem XY, která reálně svoji činnost, jejímž předmětem byla výroba motorových vozidel, vykonávala v obci XY, 1) od počátku roku 2010 do března 2012, kdy se jednatelem společnosti A., stal občan Slovenské republiky R. R., nar. XY, trvale bytem XY, s vědomím, že A., má už nejméně od roku 2009 řadu neuhrazených závazků po splatnosti, a to nejméně na zdravotním a sociálním pojištění za zaměstnance, neuložila do sbírky listin obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze ke sp. značce C 158500 výkazy o výsledku hospodaření společnosti A., za kalendářní roky 2009 a 2010 - tj. rozvahu, výsledovku a povinné přílohy, ač k tomu byla jako jednatelka povinna podle § 38k tehdy účinného obchodního zákoníku a § 21a odst. 4 zákona o účetnictví, v důsledku čehož věřitelé a obchodní partneři společnosti A., a to nejméně společnosti: - Profibaustoffe CZ, s. r. o., IČ: 47912162 (dříve Profi am Bau CM, spol. s. r. o.) s celkovou splatnou pohledávkou ve výši nejméně 294 490 Kč, sestávající z nezaplacené kupní ceny za dodané zboží a nezaplaceného poskytnutého pronájmu strojního zařízení, nemohla zvolit odpovídající postup při vymáhání svých splatných pohledávek, protože absencí příslušných listin ve sbírce listin obchodního rejstříku nemohla zvolit realitě odpovídající další postup při vymáhání těchto pohledávek, neboť na základě naposledy uložených listin do sbírky listin obchodního rejstříku byl vyvolán mylný dojem solventnosti A., tato poškozená se nemohla seznámit se skutečným stavem hospodaření a jmění společnosti A., a nevědomost této poškozené o skutečném stavu hospodaření a jmění A., vedla k tomu, že tato poškozená namísto co nejrychlejšího podání insolvenčního návrhu dále pokračovala ve vymáhání své pohledávky cestou exekučního řízení, s čímž jí vznikly další náklady, aniž by exekuční řízení bylo byť jen zčásti úspěšné, - TOP – Šohaj, s. r. o., IČ: 49436619, se sídlem Břeclav, která měla vůči společnosti A., pohledávku ve výši nejméně 80 785 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného nájemného za nájem nebytových prostor, a pokud by v době od počátku roku 2010 společnost TOP – Šohaj, s. r. o., znala skutečný stav hospodaření a jmění společnosti A., tak by nepokračovala v občanskoprávním řízení vedeném proti A., před Městským soudem v Brně ve věci sp. zn. 43 C 11/2008 a nemohla se tudíž rozhodnout způsobem korespondujícím se skutečným stavem jmění a hospodaření A., o dalším postupu při vymáhání své pohledávky, která byla následně přiznána rozsudkem Městského soudu v Brně sp. zn. 43 C 11/2008 ze dne 16. 6. 2011, který nabyl právní moci dne 16. 8. 2011, neměla potřebné informace o ekonomické situaci společnosti A., která se v tomto období zhoršovala, a byla tím omezena zejména při rozhodování o dalším postupu při vymáhání svých pohledávek a tím realizaci svých práv vůči společnosti A., 2) společným jednáním s další osobou, která ve skutečnosti řídila veškeré kroky společnosti H., a na základě pokynů této další osoby podepsala v přesně nezjištěný den od 28. 3. 2012 do 2. 4. 2012 smlouvu o převodu obchodního podílu a listinu rozhodnutí jediného společníka, obě datované se zpětným datem 4. 7. 2011, když jednatelem se stal namísto obviněné R. R., kdy obě listiny podepsal R. R. až dne 28. 3. 2012 v XY, o čemž obviněná věděla, na základě těchto listin došlo k převodu obchodního podílu ve společnosti A., ze společnosti H., za kterou jednala obviněná jako předsedkyně představenstva, na občana Slovenské republiky maďarské národnosti R. R., nar. XY, trvale bytem XY, fakticky však bezdomovce, obě tyto listiny obviněná podepisovala s vědomím, že na listinách uvedené datum 4. 7. 2011 neodpovídá skutečnosti a že obě listiny jsou datované zpětně, protože obviněná ve skutečnosti jako jediná jednatelka společnosti A., působila až nejméně do 28. 3. 2012, následně dne 2. 4. 2012 v XY v ověřovatelské kanceláři Hospodářské komory ČR tento podpis uznala za vlastní, toto vše, tedy podpisy obou listin i úřední uznání podpisu za vlastní obviněná činila s vědomím, že na základě pokynu oné další osoby činí vše potřebné k tomu, aby v obchodním rejstříku byla vyznačena změna jednatelství u společnosti A., s nepravdivým datem 4. 7. 2011 a současně s vědomím, že obě zmíněné listiny budou následně s návrhem na zápis změny údajů předloženy obchodnímu rejstříku, listiny byly následně dne 8. 6. 2012 předloženy Městskému soudu v Praze jako rejstříkovému soudu a na jejich podkladu byla dne 12. 6. 2012 provedena změna v osobě jediného společníka a jednatele ve společnosti A., na R. R. s účinky ke dni 4. 7. 2011, přestože k tomuto dni fakticky k převodu obchodního podílu ani změně jednatelství ve společnosti nedošlo, o čemž obviněná věděla, a naopak v době od 4. 7. 2011 do skutečného převodu společnosti A., 28. 3. 2012 byl postupně ze společnosti A., ve prospěch oné další osoby vyváděn veškerý zbývající majetek společnosti jako zejména motorová vozidla a práva k ochranným známkám, k čemuž rovněž obviněná této další osobě poskytla veškerou potřebnou součinnost. 2. Jednáním ad 1) výroku o vině rozsudku nalézacího soudu jiného omezila na právech tím, že bez zbytečného odkladu neuložila listinu do sbírky listin, ač k tomu byla podle zákona povinna, čímž spáchala přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 2 alinea třetí tr. zákoníku, jednáním ad 2) uvedla nepravdivé údaje v podkladech sloužících pro zápis do obchodního rejstříku, čímž spáchala přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 2 alinea první tr. zákoníku. Za jednání pod body 1) a 2) byl obviněné uložen podle § 254 odst. 2 a § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání tří měsíců, jehož výkon jí byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku. Obviněné byl dále uložen podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu či člena statutárního orgánu v obchodních společnostech a družstvech v trvání dvou let. Současně nalézací soud postupem podle § 229 odst. 1 tr. ř. odkázal poškozené obchodní společnosti TOP – Šohaj, s. r. o., IČ: 49436619, se sídlem Břeclav, Sady 28. října 592/15, a Profibaustoffe CZ, s. r. o., IČ: 47912162, se sídlem Brno, Vídeňská 140/113c, s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 3. Proti rozsudku nalézacího soudu podala obviněná odvolání, o němž Krajský soud v Brně, jako soud odvolací (dále i jen „odvolací soud“), usnesením ze dne 23. 10. 2018, č. j. 8 To 47/2017-2023, rozhodl tak, že jej podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl. 4. Je třeba uvést, že uvedeným rozsudkem a usnesením rozhodly soudy poté, co bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2018, sp. zn. 5 Tdo 1138/2017, rozhodnuto tak, že se podle § 256k odst. 1 tr. ř. ruší usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 3. 2017, sp. zn.