5 Tdo 641/2023 — Nejvyšší soud

5 Tdo 641/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:25. 10. 2023 Spisová značka:5 Tdo 641/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:5.TDO.641.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Poškození finančních zájmů Evropské unie Zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě Dotčené předpisy:§ 256 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku § 260 odst. 1, 4 písm. a), c) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:CD Zveřejněno na webu:22. 1. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 641/2023-1415 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. 10. 2023 o dovolání, které podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněného 1. Vratislava Švehly, nar. 16. 6. 1957, trvale bytem Liberecká 121, 470 01 Česká Lípa, a obviněné právnické osoby – obchodní společnosti 2. V a N CL, s. r. o., IČ: 254 27 385, se sídlem Liberecká 14, 470 01 Česká Lípa, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 2. 2023, sp. zn. 4 To 2/2023, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. 56 T 3/2019, takto: Podle § 265l odst. 2 a § 265m odst. 1 tr. ř. per analogiam se doplňuje usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 2. 2023, sp. zn. 4 To 2/2023, o chybějící výrok takto: „III. Podle § 256 tr. ř. se odvolání státního zástupce podané v neprospěch obviněného Vratislava Švehly a obviněné právnické osoby V a N CL, s. r. o., zamítá. Odůvodnění:I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 22. 9. 2022, sp. zn. 56 T 3/2019, byli obvinění Vratislav Švehla a obchodní společnost V a N CL, s. r. o., uznáni vinnými zločinem zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku, obviněná obchodní společnost s odkazem na § 7 a § 8 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) t. o. p. o. Za tento zločin uložil krajský soud obviněnému Vratislavu Švehlovi podle § 256 odst. 2 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání dvou let, jehož výkon podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání dvou let. Obviněná obchodní společnost V a N CL, s. r. o., byla odsouzena podle § 256 odst. 2 tr. zákoníku ve spojení s § 15 odst. 1 t. o. p. o. a podle § 18 t. o. p. o. ve spojení s § 68 odst. 1 tr. zákoníku k peněžitému trestu ve výměře 100 denních sazeb po 1 000 Kč, tedy v celkové výši 100 000 Kč. V adhezním řízení krajský soud podle § 229 odst. 1 tr. ř. odkázal poškozené Státní fond životního prostředí České republiky a Českou republiku – Ministerstvo životního prostředí s jejich nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Krajský soud rozhodl rovněž o obžalobě spoluobviněných Pavla Bláhy a obchodní společnosti BLÁHA trade, s. r. o., a to tak, že podle § 226 písm. b) tr. ř. tyto spoluobviněné zprostil obžaloby pro skutek v ní vymezený. 2. Proti citovanému rozsudku podali odvolání obvinění Vratislav Švehla a obchodní společnost V a N CL, s. r. o., a v neprospěch všech spoluobviněných také státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 16. 2. 2023, sp. zn. 4 To 2/2023, odvolání obviněných Vratislava Švehly a obchodní společnosti V a N CL, s. r. o., zamítl podle § 256 tr. ř. jako nedůvodná. Podle § 258 odst. 1 písm. b), f), odst. 2 tr. ř. zároveň vrchní soud z podnětu odvolání státního zástupce napadený rozsudek ohledně obviněných Pavla Bláhy a obchodní společnosti BLÁHA trade, s. r. o., zrušil v celém zprošťujícím výroku a podle § 259 odst. 1 tr. ř. vrátil věc v rozsahu zrušeného výroku soudu prvního stupně k novému rozhodnutí. 3. Skutek, jímž byli obvinění Vratislav Švehla a obchodní společnost V a N CL, s. r. o., uznáni vinnými, je podrobně popsán v rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci, který je procesním stranám dobře znám, proto na něj lze plně odkázat a není třeba jej znovu opakovat. II. Dovolání nejvyššího státního zástupce 4. Proti usnesení odvolacího soudu podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněných Vratislava Švehly a obchodní společnosti V a N CL, s. r. o, dovolání, které opřel jednak o dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. a o druhou alternativu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. s tím, že v předcházejícím řízení rozhodnutí soudu prvního stupně spočívalo na nesprávném právním posouzení skutku ve smyslu § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. 5. Nejvyšší státní zástupce namítl v první řadě vadu napadeného usnesení vrchního soudu spočívající v chybějícím výroku o odvolání státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci podaného proti rozsudku soudu prvního stupně v neprospěch obviněných Vratislava Švehly a obchodní společnosti V a N CL, s. r. o. Nejvyšší státní zástupce odkázal v této souvislosti na rozhodovací praxi dovolacího soudu a judikaturu, zejména rozhodnutí č. 34/2000 Sb. rozh. tr., z níž vyplývá, že pokud odvolací soud shledá odvolání státního zástupce podané ohledně více osob důvodným pouze u některé z nich, odvolání ohledně dalších podle § 256 tr. ř. zamítne. 6. Nejvyšší státní zástupce dále nesouhlasí s právním závěrem soudů obou stupňů, podle něhož jednání obviněných nebylo možno posoudit též jako zločin poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 4 písm. a), c) tr. zákoníku spáchaný v jednočinném souběhu se zločinem zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku. V tomto ohledu odmítl všechny základní argumenty, které soud prvního stupně vedly k přijetí vysloveného právního závěru a vymezil se také vůči výkladu, který k této otázce zaujal Nejvyšší soud ve svých usneseních ze dne 28. 4. 2021, sp. zn. 5 Tdo 1387/2020, a ze dne 9. 11. 2022, sp. zn. 5 Tdo 156/2022. Podle nejvyššího státního zástupce upravovala skutková podstata trestného činu podle § 260 odst. 1 tr. zákoníku ve všech jeho zněních vždy bezprostřední vztah předkládaných dokladů k příjmům nebo výdajům souhrnného rozpočtu Evropské unie nebo rozpočtů jí nebo jejím jménem spravovaných. Podmínkou trestnosti podle citovaného ustanovení je prostá skutečnost, že nepravdivé, nesprávné nebo neúplné doklady kauzálně souvisejí s příjmy či výdaji Evropské unie. Nepravdivým dokladem je pak jakýkoli doklad, který svým obsahem neodpovídá skutečnosti. Pravidla pro poskytnutí dotace v posuzovaném případě, jež nejvyšší státní zástupce v dovolání citoval, předpokládala realizaci řádného zadávacího řízení a postup zadavatele v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Doklady prokazující dodržení této právní normy byly přitom jednou z povinných příloh předkládaných poskytovali dotace. Vzhledem k tomu, že obviněná obchodní společnost V a N CL, s. r. o., se předem domluvila s organizátorem soutěže, že v zadávacím řízení zvítězí, nelze podle státního zástupce konstatovat, že by její nabídka předložená v souvislosti s posuzovanou veřejnou zakázkou byla pravdivá. Obdobně nelze říct, že by další z uchazečů – obchodní společnost BLÁHA trade, s. r. o., která zamlčela, že soutěžit reálně nehodlá a chce pouze pomoci k vítězství předem určené osobě, postupovala v souladu s pravidly podle ZVZ, jejichž účelem je ochrana fair play veřejné soutěže, dosažení optimální ceny a ochrana veřejných prostředků. Nabídky jmenovaných obchodních společností proto nelze považovat za nabídky v řádném slova smyslu či nabídky pravdivé, nýbrž za simulovaný úkon vytvářející pouze zdání řádného dokumentu. Obviněným bylo z obsahu zadávací dokumentace zřejmé, že předmět veřejné zakázky je financován z fondů Evropské unie. Byli tedy srozuměni i s tím, že se informace o jejich nabídkách a výši nabídkových cen, resp. o účasti v soutěži jako takové, stane jedním z podkladů pro čerpání prostředků obcí XY jakožto žadatelem o dotaci z fondů Evropské unie, resp. že při vědomí skutečného stavu věci by Evropská unie nikdy finanční prostředky neposkytla, a dílo by proto nemohlo být zrealizováno. Vzhledem k tomu, že ustanovení § 260 tr. zákoníku chrání finanční zájmy Evropské unie a nikoli zadavatele veřejné zakázky nebo poměr kvality a ceny vysoutěženého díla, je podle dovolatele nepodstatná otázka smysluplnosti zakázky, výhodnosti nabídky podvodného vítěze či spokojenosti zadavatele s kvalitou provedeného díla. 7. Nejvyšší státní zástupce dále zdůraznil, že na jednání obviněných nelze nahlížet