5 Tdo 848/2019 — Nejvyšší soud

5 Tdo 848/2019 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. b) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:29. 7. 2020 Spisová značka:5 Tdo 848/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:5.TDO.848.2019.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy Neoprávněné podnikání Dotčené předpisy:§ 283 odst. 1,3 písm. a,b,c) tr. zákoníku § 251 odst. 1,2 písm. b) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:17. 11. 2020 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí I.ÚS 3284/20 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 848/2019-11564 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. 7. 2020 o dovolání, které podal obviněný V. H., nar. XY v XY, trvale bytem XY, nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Valdice, proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. 9. 2018, sp. zn. 5 To 102/2017, jenž rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 49 T 4/2012, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání obviněného V. H. odmítá. Odůvodnění: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 7. 2017, sp. zn. 49 T 4/2012, byl obviněný V. H. uznán vinným pod bodem 1) výroku rozsudku zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. a), b) a c) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále ve zkratce jen „tr. zákoník“), a pod bodem 2) výroku rozsudku přečinem neoprávněného podnikání podle § 251 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku. Za tyto trestné činy mu byl uložen podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku nepodmíněný úhrnný trest odnětí svobody v trvání 10 let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 70 odst. 1 písm. a), b) a c) tr. zákoníku (ve znění účinném do 31. 5. 2015) mu byl uložen trest propadnutí věcí a jiných majetkových hodnot specifikovaných ve výroku rozsudku. Podle § 101 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku byly také zabrány věci specifikované ve výroku rozhodnutí. Podle § 228 odst. 1 tr. řádu bylo zároveň rozhodnuto o nároku poškozené na náhradu škody. Tímto rozsudkem byl pod body 3) a 4) výroku uznán vinným i spoluobviněný A. S. 2. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali odvolání oba obvinění i státní zástupkyně. Vrchní soud v Olomouci o nich rozhodl rozsudkem ze dne 12. 9. 2018, sp. zn. 5 To 102/2017, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. b), d), e), odst. 2 tr. řádu z podnětu odvolání státní zástupkyně a obou obviněných napadený rozsudek částečně zrušil, a to ohledně obviněného V. H. ve výroku o vině v bodě 1), výroku o trestech, výroku o náhradě škody a výroku o zabrání věci. Odvolací soud zároveň sám podle § 259 odst. 3 tr. řádu rozhodl tak, že obviněného V. H. uznal vinným pro skutek původně popsaný pod bodem 1) výroku rozsudku soudu prvního stupně, ve kterém spatřoval zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. a), b) a c) tr. zákoníku, a obviněnému uložil podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 2 tr. zákoníku souhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 11 let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou podle § 56 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku, a to za uvedený trestný čin, jakož i za přečin neoprávněného podnikání podle § 251 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, ohledně něhož zůstal napadený rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o vině pod bodem 2) nezměněn a dále za sbíhající se zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, dílem dokonaný, dílem nedokonaný ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1, kterým byl uznán vinným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 12. 2017, sp. zn. 49 T 1/2017, ve znění rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. 4. 2018, sp. zn. 6 To 18/2018. Dále byl obviněnému V. H. uložen podle § 70 odst. 1 písm. a), b) a c), odst. 2 písm. a) a b) tr. zákoníku trest propadnutí věcí a jiných majetkových hodnot specifikovaných ve výroku rozsudku a podle § 66 odst. 1, 3 tr. zákoníku trest propadnutí specifikované části majetku. Současně byl podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku zrušen výrok o trestu z rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 12. 2017, sp. zn. 49 T 1/2017, ve znění rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. 4. 2018, sp. zn. 6 To 18/2018, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 228 odst. 1 tr. řádu bylo zároveň rozhodnuto o nároku poškozené na náhradu škody. Podle § 101 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku byly zabrány věci specifikované ve výroku rozhodnutí. Tímto rozsudkem byl ohledně skutku původně popsaného pod bodem 3) výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně znovu odsouzen i obviněný A. S. 3. Uvedených trestných činů, pro něž byl obviněný V. H. uznán vinným, se podle rozsudků soudů nižších stupňů dopustil (zjednodušeně uvedeno) následovně. Jednak [původní bod 1) výroku rozsudku soudu prvního stupně, ve znění rozsudku odvolacího soudu] v přesně nezjištěném období, nejméně v době od 16. 12. 2007 do 21. 3. 2011, z doposud přesně nezjištěného místa, opakovaně, prostřednictvím počítačové sítě internet, na diskuzích nacházejících se na internetových stránkách specifikovaných ve výroku rozsudku, za využití různých kontaktních e-mailů a rovněž prostřednictvím telefonického kontaktu po předchozí domluvě, ačkoliv nebyl oprávněn s takovými látkami nakládat, veden vidinou zisku, nabízel a poté i opakovaně prodal stovkám osob léky, které jsou dostupné na lékařský předpis a obsahují návykové látky, zejména Hypnogen, Stilnox, Zolpinox, Frontin, Neurol, Xanax, Apendix retard, Diazepam, Dormicum, Lexaurin, Rivotril, Zolpidem, Codein, Kyrolan, DHC Continus, Diolan, celkem tedy nejméně 8688 balení a 900 samostatných tablet 16-ti druhů léků, obsahujících omamné nebo psychotropní látky, které k následnému prodeji získával koupí mimo jiné od obviněného A. S. Obviněný je přechovával v místě svého trvalého bydliště a následně je za vyšší cenu prodával po předchozí domluvě osobně na různých místech měst XY, XY, XY, dále je rozesílal prostřednictvím České pošty, s. p., na dobírku nebo mu odběratelé platili za zásilky předem převodem na účet, čímž za prodej těchto léků utržil v předmětném období nejméně 5 651 850 Kč. V předmětném období tyto léky nabídl a prodal osobám konkrétně uvedeným ve výroku rozhodnutí. Dále nejméně ve 12 případech poškozenému P. T. poskytnul v době nejméně od září 2010 do prosince 2010 léky Neurol, Xanax, Lexaurin a Frontin, čímž přispěl k prohloubení psychické i somatické závislosti na těchto lécích u poškozeného P. T., které vyústilo v jeho psychiatrickou hospitalizaci s vyloučením pracovní schopnosti a narušení smyslového vnímání, tedy k výraznému omezení v běžném způsobu života. 4. Dále [bod 2) výroku rozsudku soudu prvního stupně, který zůstal rozsudkem odvolacího soudu nedotčen] obviněný V. H. v dosud přesně nezjištěném období, nejméně od 16. 12. 2007 do 21. 3. 2011, z dosud přesně nezjištěného místa, opakovaně, prostřednictvím počítačové sítě, na diskuzích nacházejících se na internetových stránkách specifikovaných ve výroku rozhodnutí pod různými kontaktními e-maily a rovněž prostřednictvím telefonického kontaktu po předchozí domluvě, ačkoliv nesplnil podmínky § 10 odst. 1 ani § 11 odst. 1 zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění účinném do 28. 11. 2011, pro odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání farmaceuta a v rozporu s § 82 odst. 1, odst. 2, § 84 a § 85 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění účinném do 24. 3. 2011, s vidinou zisku, přijímal objednávky a opakovaně prodával zásilkovým způsobem či osobním předáním léky specifikované ve výroku rozhodnutí, které lze vydávat jen na lékařský předpis, a to nejméně osobám konkretizovaným ve výroku rozsudku, u nichž se podařilo zjistit jak druh a množství dodaného léku, tak i zisk obviněného, jakož i dalším konkretizovaným osobám, u nichž byl zjištěn druh dodaného léku, nikoliv však jeho množství a tedy ani přesná výše zisku obviněného, čímž obviněný celkově získal částku nejm