5 Tdo 88/2022 — Nejvyšší soud

5 Tdo 88/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:30. 3. 2022 Spisová značka:5 Tdo 88/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:5.TDO.88.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě Dotčené předpisy:§ 256 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:2. 7. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 88/2022-3714 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 3. 2022 o dovolání, které podal obviněný J. S., nar. XY v XY, bytem XY, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 7. 2021, sp. zn. 67 To 145/2021, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 6 T 28/2018, takto: Podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. se ohledně obviněného J. S. a za použití § 261 tr. ř. ohledně obviněné právnické osoby – obchodní společnosti M., částečně zrušují usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 7. 2021, sp. zn. 67 To 145/2021, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 22. 2. 2021, sp. zn. 6 T 28/2018. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí obsahově navazující na zrušené části obou rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Obvodnímu soudu pro Prahu 1 přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Ohledně obviněné I. Z. zůstávají obě uvedená rozhodnutí nezměněna. Odůvodnění:I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 22. 2. 2021, sp. zn. 6 T 28/2018, byl obviněný J. S. uznán vinným přečinem zjednání výhody při zadávání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1 tr. zákoníku. Za to mu byl podle téhož ustanovení za použití § 67 odst. 2 písm. b), odst. 3 a § 68 tr. zákoníku (správně § 68 odst. 1, odst. 2 a odst. 3 tr. zákoníku) uložen peněžitý trest ve výměře 50 denních sazeb po 1 000 Kč, tedy v celkové výši 50 000 Kč. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl též o vině a trestech spoluobviněných I. Z. a právnické osoby – obchodní společnosti M., (dále též jen „M.“). Protože je procesním stranám dostatečně znám způsob, jakým se obviněný dopustil citovaného přečinu, nebude Nejvyšší soud opakovat ani ve stručnosti skutkovou větu výroku o vině, jejíž podstatný obsah bude zmíněn v další části tohoto rozhodnutí. 2. Proti zmíněnému rozsudku soudu prvního stupně podali odvolání obvinění J. S. a I. Z. a v neprospěch obviněného a spoluobviněné právnické osoby – obchodní společnosti M., též státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1. Městský soud v Praze o nich rozhodl usnesením ze dne 28. 7. 2021, sp. zn. 67 To 145/2021, tak, že všechna odvolání zamítl podle § 256 tr. ř. jako nedůvodná. II. Dovolání a vyjádření k němu a) Dovolání obviněného 3. Usnesení soudu druhého stupně napadl dovoláním jen obviněný J. S., a to prostřednictvím svých dvou obhájců. Uplatnil v něm dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g), k) a l) tr. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2021 (pokud v tomto rozhodnutí nebude označeno jinak, bude zkratka „tr. ř.“ znamenat znění tohoto procesního předpisu účinné do konce roku 2021; pozn. Nejvyššího soudu). Vzhledem k tomu, že obsah obou dovolání je takřka totožný, bude níže shrnut v rámci společné reprodukce obou podání. 4. Dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný podřadil námitku, podle níž skutková zjištění soudů neobsahují zákonné znaky skutkové podstaty přečinu podle § 256 odst. 1 tr. zákoníku. Pokud jde o subjektivní stránku, soudy nižších stupňů se nezabývaly jejími jednotlivými složkami, ani tzv. druhým úmyslem. Ve vztahu k objektivní stránce obviněný především poukázal na to, že po provedeném dokazování zůstalo neobjasněno, v čem konkrétně měla spočívat manipulace s veřejnou soutěží na úkor jiných soutěžitelů. Pokud v této souvislosti soudy nižších stupňů k určitému závěru dospěly, učinily tak na podkladě ničím nepodložené domněnky, tedy bez opory v dokazování. Protože v rámci veřejné soutěže byla obviněná obchodní společnost M., jediným soutěžitelem, nelze uvažovat o tom, že by bylo jednáno „na úkor jiných soutěžitelů“. Logicky tak jmenovaná obchodní společnost nemohla být nijak zvýhodněna. Obviněný rovněž poukázal na to, že nebyl zjištěn ani vznik škody. Naopak Městská část Praha 1 přicházela o zisk, pokud prostory, které měly být propachtovány, zůstaly nevyužité. Obviněný se dále ohradil proti tomu, že orgány činné v trestním řízení, resp. soudy vykonstruovaly závěr o koordinaci jeho postupů s již zemřelým a původně spoluobviněným M. S. Jejich vzájemná komunikace totiž spočívala výhradně v konzultacích ohledně možné účasti ve veřejné soutěži s cílem získat pacht konkrétního prostoru, proto měl obviněný zcela legitimně za to, že mu jsou ze strany M. S. poskytovány informace veřejného charakteru, které bylo možné pro každého získat na Úřadě městské části Praha 1. Obviněný neměl z čeho usoudit, že by šlo o taková sdělení, která se k němu vůbec neměla dostat. Podle názoru obviněného existuje extrémní rozpor mezi skutkovým zjištěním soudů a obsahem provedených důkazů, v této souvislosti poukázal zejména na výpovědi svědků J. V. a T. M. Nesprávným vyhodnocením všech ve věci provedených důkazů bylo dotčeno ústavně zaručené právo obviněného na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Pakliže odvolací soud ve svém rozhodnutí poukazoval na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2019, sp. zn. 5 Tdo 595/2018, jde o nepřiléhavé srovnání skutkově odlišných případů. Soudům nižších stupňů obviněný dále vytkl, že v řízení před soudy nebyla vyslechnuta jako svědkyně Z. T. Obviněný sice v hlavním líčení souhlasil se čtením protokolu o její výpovědi, avšak učinil tak výlučně proto, že z dosavadních výsledků dokazování před soudem očekával, že jeho obvinění nebude prokázáno. Pokud se odvolací soud snažil vypořádat se zásadou subsidiarity trestní represe podle § 12 odst. 2 tr. zákoníku a z ní vyplývajícím principem ultima ratio, učinil tak podle obviněného zcela nedostatečným způsobem. Jeho odůvodnění je v tomto směru striktně formální, obecné a bez uvedení důvodů, pro které neshledal důvod využít tuto zásadu ve prospěch obviněného. 5. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. shledal obviněný naplněný tím, že v tzv. skutkové větě výroku o vině odsuzujícího rozsudku soudu prvního stupně chybí vyjádření jak subjektivní, tak i objektivní stránky skutkové podstaty přečinu, jímž byl uznán vinným. Popis skutku je ve vztahu k obviněnému matoucí, jeho trestní odpovědnost je v podstatě dovozována z jednání již zemřelého spoluobviněného M. S. Ze slovního vyjádření skutku je nadto zjevné užití tendenčních slovních výroků, které mají navozovat trestné jednání obviněného. Z uvedených důvodů obviněný považuje rozhodnutí soudů obou stupňů za nepřezkoumatelná. 6. V rámci prvního podání obviněný učinil návrh, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Městského soudu v Praze, a aby sám rozhodl o zproštění obviněného obžaloby, ve svém druhém podání obviněný navrhl ještě alternativní způsob rozhodnutí Nejvyššího soudu, jímž by po zrušení napadeného usnesení přikázal Městskému soudu v Praze věc znovu projednat a rozhodnout, případně aby Nejvyšší soud zrušil také rozsudek soudu prvního stupně a věc přikázal znovu projednat a rozhodnout Obvodnímu soudu pro Prahu 1. b) Vyjádření nejvyššího státního zástupce k dovolání obviněného 7. Opis dovolání obviněného byl zaslán nejvyššímu státnímu zástupci, který se k němu vyjádřil prostřednictvím státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. Ten za námitky odpovídající důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ve spojení s § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. [nyní podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. ve spojení s § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř.] považuje ty, jimiž obviněný vytýkal vadné právní závěry ohledně objektivních znaků skutkové podstaty přečinu zjednání výhody při zadávání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě, dále naplnění subjektivní stránky a posouzení škodlivosti jeho jednání. Žádné z nich ovšem státní zástupce nepřiznal opodstatnění. Pakliže obviněný prosazoval nepřezkoumatelnost rozhodnutí soudů nižších stupňů, činil tak způsobem, jímž jen jednotlivým rozhodným okolnostem přisuzoval jiný význam tak, aby odpovídaly jeho představám. Podle státního zástupce jsou znaky objektivní i subjektivní stránky přečinu podle § 256 odst. 1 tr. zákoníku vyjádřeny v tzv. skutkové větě výroku o vině dostatečně podrobně. Státní zástupce striktně odmítl zaměnitelnost jednání obviněnéh