5 Tz 29/2025 — Nejvyšší soud

5 Tz 29/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:15. 10. 2025 Spisová značka:5 Tz 29/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:5.TZ.29.2025.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Dohoda o vině a trestu Dotčené předpisy:§ 314r odst. 2 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:24. 11. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tz 29/2025 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 15. 10. 2025 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Blanky Roušalové a soudců JUDr. Bc. Jiřího Říhy, Ph.D., a JUDr. Bohuslava Horkého stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněného J. O. proti pravomocnému rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 2. 2024, sp. zn. 54 T 13/2023, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto: Pravomocným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 2. 2024, sp. zn. 54 T 13/2023, ve znění opravného usnesení ze dne 25. 6. 2024, sp. zn. 54 T 13/2023, kterým byla podle § 314r odst. 4 tr. ř. schválena dohoda o vině a trestu sjednaná mezi státní zástupkyní Krajského státního zastupitelství v Ostravě a obviněným J. O., byl porušen zákon v neprospěch obviněného J. O. v ustanoveních § 314r odst. 2, 4 tr. ř. a § 71 odst. 1 tr. zákoníku. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 2. 2024, sp. zn. 54 T 13/2023, se ohledně obviněného J. O. v celém rozsahu zrušuje. Zrušují se také další rozhodnutí obsahově navazující na zrušenou část rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Krajskému soudu v Ostravě se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 2. 2024, sp. zn. 54 T 13/2023, ve znění opravného usnesení ze dne 25. 6. 2024, sp. zn. 54 T 13/2023, bylo rozhodnuto o schválení dohody o vině a trestu uzavřené dne 15. 12. 2023 mezi státní zástupkyní Krajského státního zastupitelství v Ostravě a obviněným J. O., podle níž byl jmenovaný obviněný uznán vinným zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 3 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „tr. zákoník“), a přečinem porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle § 268 odst. 1 tr. zákoníku. Za tyto trestné činy byl obviněný odsouzen podle § 240 odst. 3, § 43 odst. 1 a § 58 odst. 3 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let, podmíněně odloženému podle § 81 odst. 1, § 84 a § 85 odst. 1 tr. zákoníku na zkušební dobu pěti let za současného vyslovení dohledu nad obviněným. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému uložen rovněž peněžitý trest ve výměře 250 denních sazeb po 2 000 Kč, tedy v celkové výši 500 000 Kč, a dále podle § 70 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku trest propadnutí věci, a to ve vztahu k předmětům konkrétně specifikovaným v této části výroku o trestu. Podle § 71 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému současně uložen trest propadnutí náhradní hodnoty, a to mimo jiné nemovitého majetku, konkrétně pozemek parc. č. St. XY, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – rodinný dům na adrese XY, pozemek parc. č. XY – zahrada a pozemek parc. č. XY – ostatní plocha, vše zapsáno na listu vlastnictví č. XY u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště XY, katastrální území XY, jež tvoří součást společného jmění manželů obviněného a M. O. Krajský soud v Ostravě rozhodl ve stejném rozsudku taktéž o schválení dohod o vině a trestu spoluobviněných T. H. a T. K. V adhezním řízení byly obě poškozené obchodní společnosti odkázány podle § 229 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „tr. ř.“), s jejich nároky na náhradu škody a nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních. Výše citovaný rozsudek Krajského soudu v Ostravě nabyl ve výroku o vině a trestu právní moci dne 19. 2. 2024, ve výroku o náhradě škody dne 1. 3. 2024. Shora označené usnesení téhož soudu, kterým byla provedena oprava nesprávného označení propadnuté náhradní hodnoty u obviněného J. O., nabylo právní moci dne 9. 7. 2024. II. Stížnost pro porušení zákona a vyjádření k ní 2. Proti výše citovanému rozsudku Krajského soudu v Ostravě ve znění opravného usnesení podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněného J. O. stížnost pro porušení zákona. Po stručné rekapitulaci relevantního průběhu trestního řízení ministryně spravedlnosti namítla, že napadený rozsudek v části výroku, jímž byl obviněnému uložen trest propadnutí náhradní hodnoty, vybočuje z hledisek vyjádřených v ustanoveních § 71 odst. 1 tr. zákoníku a § 314r odst. 2, 3 tr. ř. Jde totiž o sankci, která směřuje výlučně do majetkové sféry pachatele trestného činu. V posuzované trestní věci týkající se obviněného bránila schválení dohody o vině a trestu v části týkající se uloženého trestu propadnutí náhradní hodnoty zásadní skutečnost spočívající v právní povaze nemovitostí, jež byly ke dni 19. 2. 2024 ve společném jmění manželů J. a M. O. 3. S odkazem na rozhodovací praxi a judikaturu Nejvyššího soudu ministryně spravedlnosti připomenula, že propadnout lze jen takovou věc, která v době vyhlašování rozsudku náleží výlučně pachateli trestného činu. V případě věci náležející do společného jmění manželů lze uložit její propadnutí pouze za situace, že pachatel tuto věc získal v průběhu manželství trestným činem nebo jako odměnu za něj. Vzhledem k tomu, že nemovitosti označené pod bodem 1. výroku o trestu napadené části rozsudku nabyli obviněný a jeho manželka do jejich společného jmění na základě kupní smlouvy ze dne 27. 9. 2007, tedy v době předcházející páchané trestné činnosti obviněného, nebylo možné vyslovit trest propadnutí náhradní hodnoty, jehož předmětem byly právě tyto nemovitosti. Takto uložený trest považuje ministryně spravedlnosti za nezákonný a ve svém důsledku i uložený ve zřejmém rozporu s účelem trestu. 4. Ministryně spravedlnosti proto navrhla, aby Nejvyšší soud (i) vyslovil, že pravomocným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, kterým byla schválena dohoda o vině a trestu sjednaná mezi státní zástupkyní Krajského státního zastupitelství v Ostravě a obviněným J. O., byl ve výroku pod bodem 1. o trestu propadnutí náhradní hodnoty, a to pozemku parc. č. St. XY– zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – rodinný dům na adrese XY, pozemku parc. č. XY– zahrada, pozemku parc. č. XY – ostatní plocha, vše zapsáno na listu vlastnictví č. XY u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště XY, pro obec XY, katastrální území XY, ve společném jmění manželů J. O. a M. O., porušen zákon v ustanovení § 71 odst. 1 tr. zákoníku, a to v neprospěch obviněného J. O., (ii) zrušil v celém rozsahu rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 2. 2024, č. j. 54 T 13/2023-1983, kterým byla schválena dohoda o vině a trestu sjednaná dne 15. 12. 2023 mezi státní zástupkyní Krajského státního zastupitelství v Ostravě a obviněným J. O., jakož i všechna další rozhodnutí obsahově navazující na zrušené rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby (iii) přikázal Krajskému soudu v Ostravě věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout, eventuálně aby ve věci sám rozhodl. 5. Opis stížnosti pro porušení zákona byl zaslán Nejvyššímu státnímu zastupitelství, obviněnému a paní M. O. jakožto osobě, která mohla být rozhodnutím vydaným Nejvyšším soudem v tomto řízení přímo dotčena. Svého oprávnění využil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále též jen „státní zástupce“), který s podanou stížností pro porušení zákona souhlasil, stejně tak s návrhem ministryně spravedlnosti na rozhodnutí Nejvyššího soudu v této věci. 6. Ke stížnosti pro porušení zákona se prostřednictvím svého obhájce vyjádřil též obviněný, který se s jejím obsahem rovněž ztotožnil. Nad rámec argumentace ministryně spravedlnosti doplnil, že napadeným rozhodnutím došlo vedle porušení jeho práv zároveň k nezákonnému zásahu do majetkového práva paní M. O., která v současnosti vede u Okresního soudu ve Frýdku-Místku řízení o určení vlastnického práva k nemovitostem, jež měly propadnout státu. Obviněný se připojil taktéž k návrhu ministryně spravedlnosti na rozhodnutí Nejvyššího soudu, nesouhlasil pouze s tím, aby Nejvyšší soud po zrušení napadeného rozhodnutí sám ve věci rozhodl, neboť má za to, že by mu měla být zachována možnost projednat nové znění dohody s dozorující státní zástupkyní, v jejímž rámci by se zohlednil jeho řádný život vedený po uzavření původní dohody a dále již uhrazené sp