6 Tdo 1019/2024 — Nejvyšší soud

6 Tdo 1019/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:19. 2. 2025 Spisová značka:6 Tdo 1019/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:6.TDO.1019.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku Křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek Beneficium cohaesionis Dotčené předpisy:§ 265k odst. 1, 2 tr. ř. § 261 tr. ř. § 234 odst. 3 alinea 2 tr. zákoníku § 346 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:CD Zveřejněno na webu:8. 4. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 1019/2024-1190 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. 2. 2025 o dovoláních, která podali obvinění R. K. a A. L. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 11. 2023, č. j. 6 To 73/2023-1102, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 74 T 50/2018, takto: I. Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného A. L. odmítá. II. Podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. se zrušují ve vztahu k obviněnému R. K. a za přiměřeného užití § 261 tr. ř. ve vztahu k obviněnému A. L. - usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 11. 2023, č. j. 6 To 73/2023-1102, - řízení tomuto rozhodnutí předcházející, a to v části počínající rozhodováním odvolacího soudu o odvolání státní zástupkyně proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 11. 2018, č. j. 74 T 50/2018-581, - další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. III. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Ostravě přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. IV. Podle § 265l odst. 3 tr. ř. se nařizuje, aby ji uvedený soud projednal a rozhodl v jiném složení senátu. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě (dále též „soud prvního stupně“ nebo „okresní soud“) ze dne 16. 11. 2022, č. j. 74 T 50/2018-891 (dále též „odsuzující rozsudek“), byli uznáni vinnými obviněný R. K. zločinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 3 alinea 2 tr. zákoníku, obviněný A. L. přečinem křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. 2. Těchto trestných činů se podle skutkových zjištění uvedeného soudu dopustili tím, že obviněný R. K. dne 02. 09. 2013 v Ostravě u Krajského soudu na Havlíčkově nábřeží 34 v úmyslu si zajistit neoprávněné obohacení, podal návrh na vydání směnečného platebního rozkazu na částku 200.000 Kč, k němuž přiložil směnku na zajištění pohledávky ze smlouvy o půjčce ve výši 200.000 Kč s datem vystavení 11. 06. 2012 v XY, kterou měla podepsat M. S., ač věděl, že se jedná o směnku padělanou, kdy na základě této padělané směnky vydal Krajský soud v Ostravě dne 18. 09. 2013 pod č. j. 32 Cm 315/2013-15 směnečný platební rozkaz, který byl následně na základě námitek M. S. dne 23. 07. 2015 pod č. j. 32 Cm 315/2013-143 zrušen, obviněný A. L. v dané věci dne 31. 03. 2014 jako svědek podal výpověď, ve které uvedl nepravdu ohledně vystavení směnky s tím, že tuto měla podepsat M. S., což mělo podstatný význam pro rozhodnutí soudu, jež k dané věci nechal vypracovat znalecký posudek z oboru písmoznalectví č. 2098/14, kdy z tohoto posudku ze dne 26. 09. 2014 vyplynulo, že sporný podpis na směnce umístěný u doložky „výstavce“ není pravým, tedy vlastnoručním podpisem M. S., a že se jedná o padělek. 3. Obviněný R. K. byl odsouzen podle § 234 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání tří roků, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří roků. Obviněný A. L. byl odsouzen podle § 346 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání devíti měsíců, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání čtrnácti měsíců. 4. O odvolání obviněných proti tomuto odsuzujícímu rozsudku rozhodl Krajský soud v Ostravě (dále „odvolací soud“ nebo „krajský soud“) usnesením ze dne 29. 11. 2023, č. j. 6 To 73/2023-1102 (dále též „dovoláním napadené usnesení“), tak, že je podle § 256 tr. ř. zamítl. 5. Již na tomto místě je vhodné zmínit, že citovaná rozhodnutí jsou v pořadí druhými meritorními rozhodnutími, které označené soudy v trestní věci dovolatelů vydaly. O podané obžalobě totiž nejprve rozhodl Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 22. 11. 2018, č. j. 74 T 50/2018-581 (dále též „zprošťující rozsudek“), tak, že oba obviněné podle § 226 písm. b) tr. ř. zprostil obžaloby. Tento rozsudek však právní moci nenabyl, neboť byl napaden odvoláním státní zástupkyně podaným v neprospěch obou obviněných. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 19. 9. 2019, č. j. 6 To 135/2019-617 (dále též „kasační usnesení“) napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. b), c) tr. ř zrušil a soudu prvního stupně podle § 259 odst. 1 tr. ř. přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. II. Dovolání a vyjádření k nim 6. Proti usnesení krajského soudu uvedenému v bodě 4. tohoto usnesení podali obvinění prostřednictvím svých obhájců dovolání. II./1. Dovolání R. K. 7. Obviněný R. K. dovolání zpracované obhájkyní JUDr. Zdeňkou Friedelovou opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a písm. m) tr. ř. a rovněž o tvrzení, že došlo k porušení principu presumpce neviny a jeho práva na spravedlivý proces. 8. Po rekapitulaci předcházejícího řízení namítá, že odvolací soud chybně vyhodnotil odvolání státní zástupkyně, které vedlo k vydání jeho rozhodnutí zrušujícímu zprošťující rozsudek soudu prvního stupně. Toto odvolání podle něj nesplňovalo zákonem požadované podmínky, neboť z něj nebyly patrny vytýkané vady. Soud prvního stupně měl postupovat podle § 251 tr. ř. a při nedoplnění odvolání mělo dojít k jeho odmítnutí odvolacím soudem. Ve zrušujícím rozhodnutí odvolacího soudu byly soudu prvního stupně dány pokyny, jakým způsobem má hodnotit důkazy, zejména výpovědi svědků, resp. k jakému výsledku má při jejich hodnocení dospět, což je nepřípustné. Toto rozhodnutí bylo chybně založeno jen na tom, že odvolací soud sám na základě svého přesvědčení zhodnotil tytéž důkazy s jiným výsledkem. Dovolatel poukazuje zejména na hodnocení výpovědi A. L., z níž podle něj nevyplývá, že by před ním poškozená dokumenty odepsala. Soud prvního stupně následně naprosto totožnou výpověď A. L. vyhodnotil v intencích pokynů odvolacího soudu a dospěl na základě stejných skutkových zjištění k jinému závěru, a to k závěru v jeho neprospěch. Tato výpověď přitom měla být hodnocena v souladu se zásadou in dubio pro reo. Odvolací soud dále soudu prvního stupně přikázal provádět pro věc irelevantní důkazy a současně jej i v tomto směru instruoval, jak je vyhodnotit. 9. Odvolací soud uložil soudu prvního stupně, aby doplnil dokazování ve věci spáchání přečinu výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku a přečinu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se měli dopustit M. S. ml. a M. S. st. fyzickým napadením dovolatele. Ten měl údajně v postavení poškozeného popisovat své napadení v mnohem vyšší intenzitě, než jak bylo prokázáno. Předmětné tvrzení odvolacího soudu vycházelo z neúplných informací, neboť M. S. st. i ml. byli odsouzeni trestním příkazem pro přečin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se vůči dovolateli dopustili. Ve věci byl zásadní znalecký posudek z oboru zdravotnictví, nikoli výpovědi svědků. Podle dovolatele je nepodložený závěr odvolacího soudu, že svědci L. Z. a R. K. konzistentně vypovídají právě v jeho prospěch. 10. Rovněž došlo ke konstatování poznatků plynoucích ze znaleckého posudku z jiné trestní věci vypracovaného k osobě dovolatele. Tento posudek navíc nebyl proveden k důkazu, ale byly z něj vytrhávány pouze fragmenty z části, v níž jsou popsány podklady pro jeho zpracování. Znalkyně vycházela rovněž ze znaleckého posudku, který byl zpracován ve věci, v níž je obviněný stíhán pro přečin nebezpečného pronásledování podle § 354 tr. zákoníku vůči E. N., tedy ve věci, která není dosud pravomocně skončena. Odkazy na útržky ze znaleckých posudků realizovaných v jiných řízeních a dovozování jakýchkoliv závěrů z takových útržků je postup naprosto nepřípustný. Přístup k dokazování byl ze strany soudu selektivní v neprospěch obviněného, když neprovedl podstatné důkazy, které navrhoval. Došlo tak k porušení jeho práva na spravedlivý proces. 11. A. L. byl sice odsouzen pro trestný čin ublížení na zdraví, avšak k jeho spáchání se doznal, přičemž ze spisu v jeho věci vyplynulo, že vypoví