6 Tdo 1042/2023 — Nejvyšší soud

6 Tdo 1042/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:5. 12. 2023 Spisová značka:6 Tdo 1042/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:6.TDO.1042.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Důvody dovolání Mimořádné snížení trestu odnětí svobody Omyl právní Podpora a propagace terorismu Subsidiarita trestní represe Ultima ratio Dotčené předpisy:§ 265b tr. ř. § 58 odst. 1 tr. zákoníku § 312e odst. 1 alinea 1, odst. 4 písm. a) tr. zákoníku § 129a odst. 1 tr. zákoníku § 12 odst. 2 tr. zákoníku § 19 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:CD Zveřejněno na webu:9. 3. 2024 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí III.ÚS 692/24 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 1042/2023-672 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 5. 12. 2023 o dovolání, které podal obviněný T. Č., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici Liberec, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 7. 2023, č. j. 8 To 39/2023-481, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 5 T 12/2022, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného T. Č. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 3. 2023, č. j. 5 T 12/2022-442 (dále též jen „rozsudek soudu prvního stupně“) byl obviněný T. Č. (dále jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) uznán vinným zločinem podpory a propagace terorismu podle § 312e odst. 1 alinea 1, odst. 4 písm. a) tr. zákoníku, jehož se podle skutkových zjištění uvedeného soudu dopustil tak, že dne 5. 2. 2022 v 22.07 hod. z místa svého trvalého bydliště na adrese XY, XY, okr. XY, z mobilního telefonu zn. Apple iPhone SE, číslo modelu MP862CS/A, sériové číslo XY s vloženou SIM kartou zn. Kaktus číslo XY, na sociální síti Facebook pod svým uživatelským jménem XY živě vysílal svoji výzvu a následně umístil video v délce trvání 00:26:53 hod., které bylo veřejně dostupné bez jakéhokoliv omezení všem uživatelům sítě internet bez nutnosti přihlášení na sociální síť Facebook na adrese https://www.facebook.com/XY/videos/ XY, které mělo ke dni 7. 2. 2022 4100 zhlédnutí, 696 sdílení, 665 komentářů a 463 reakcí typu „like“, v němž se negativně vymezoval vůči opatřením vyhlášeným orgány veřejné moci proti pandemii onemocnění COVID-19, a to zejména proti novele zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů (tzv. pandemický zákon), přičemž v této souvislosti podněcoval diváky předmětného videa, aby aktivně, a to i za použití násilí směřujícího vůči životu a zdraví a dalších protiprávních postupů jako jsou blokace veřejných komunikací, zabránili projednání a přijetí výše uvedené novely pandemického zákona Senátem Parlamentu České republiky ve čtvrtek dne 10. 2. 2022, dále prostřednictvím tohoto videa vyzýval své příznivce, aby se za použití všech dostupných prostředků včetně násilí podíleli na převzetí politické moci v České republice a vymanění se z mezinárodních struktur a organizací, jichž je Česká republika součástí, jako je EU a NATO, a opakovaně uváděl, že hlavním cílem jím avizovaných násilných aktivit směřujících na život a zdraví jsou členové Senátu Parlamentu České republiky, popřípadě členové Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a vlády České republiky, aniž by je jmenovitě specifikoval, přičemž v této souvislosti rovněž vyzýval ke sledování videa, které následně dne 6. 2. 2022 na profilu sociální sítě Facebook s názvem XY uveřejnil samostatně stíhaný obviněný Z. S., nar. XY, jehož obsahem byly obdobné výzvy k násilným aktivitám směřovaným zejména vůči Senátu Parlamentu České republiky a dalším reprezentantům veřejné moci, přičemž obviněný samostatně stíhaného obviněného Z. S. prezentoval jako vůdčí element popsaných aktivit, se kterým celou věc konzultuje a koordinuje, a v předmětném videu obviněný vyřkl celou řadu konkrétních výroků, jež byly ve výrokové části rozsudku soudu prvního stupně doslovně citovány, čímž prostřednictvím tohoto živého vysílání – videa a zároveň odkazováním na video obdobného obsahu ostatní pobízel ke spáchání jednání naplňujícího pojmové znaky zločinu teroristického útoku jednáním uvedeným v § 311 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku. 2. Za tento zločin a sbíhající se přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku (za který byl pravomocně odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne 13. 7. 2022, č. j. 2 T 44/2022-57) byl obviněnému podle § 312e odst. 4 tr. zákoníku a § 43 odst. 2 tr. zákoníku uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání pěti a půl roku, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku mu byl dále uložen trest propadnutí věci – mobilního telefonu zn. Apple iPhone SE včetně SIM karty a podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu třiceti měsíců. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Domažlicích ze dne 13. 7. 2022, č. j. 2 T 44/2022-57, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž zrušením došlo, pozbyla podkladu. 3. Odvolání obviněného proti tomuto rozsudku (proti všem jeho výrokům) Vrchní soud v Praze svým usnesením ze dne 19. 7. 2023, č. j. 8 To 39/2023-481 (dále též jen „napadené usnesení“ nebo „napadené rozhodnutí“) zamítl jako nedůvodné podle § 256 tr. ř. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti citovanému usnesení vrchního soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce Mgr. Vojtěcha Bieneka dovolání, jež opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., a to s tím, že rozhodnutí soudů obou stupňů spočívají na nesprávném právním posouzení skutku a že mu byl uložen natolik exemplární trest, že tím bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces. 5. Obviněný předně uvedl, že je třeba jeho výroky zasadit do dobového kontextu. Je osobou velice citlivou na zásahy do základních lidských práv a svobod (přičemž vyjmenoval ty, do nichž v té době podle něj zasaženo bylo) a v daném případě tyto zásahy trvaly s určitými přestávkami od března 2020 až do května 2022. Pokud někdy hovořil o defenestraci, tak tato myšlenka je v reáliích České republiky vnímána jako vzepětí se českého národa proti útlaku. Není známa situace, kdy by provedení defenestrace bylo v kontextu dnešní doby líčeno jako teroristický čin. Výzva k defenestraci je zde hluboce zakořeněna a jedná se o notorietu (přičemž odkázal na internetové zdroje s diskusemi). Podstatné je, že podobné výroky, jako byly ty jeho, historicky nebyly postihovány buď vůbec nebo jen mírněji mimo oblast trestní represe v souladu s ustanovením § 12 odst. 2 tr. zákoníku. V České republice, jakožto velmi bezpečné zemi, obdobné výroky ani v extrémně vypjatých okamžicích nepadají na živnou půdu. Jeho hlavním zájmem bylo získání vyššího počtu sledujících. Příčinou jeho rozhořčení bylo omezování práv a svobod, vydávání nezákonných opatření, jejich průběžná rušení soudy a obavy z případného zneužití pandemického zákona. V této souvislosti poukázal na princip presumpce správnosti správních aktů. Během pandemie jich byly desítky zrušeny, což v něm mohlo vyvolat pochybnosti o fungování spravedlnosti a vést k radikalizaci jeho výroků. 6. Odvolací soud jako polehčující okolnost nezohlednil, resp. to naopak považoval za okolnost přitěžující, že se jednání dopustil v době, kdy nebývalé zásahy do základních lidských práv občanů a s tím spojená rostoucí frustrace trvaly už téměř dva roky. Dále odkázal na dosavadní soudní praxi v podobných případech (přičemž citoval rozhodnutí soudů v konkrétních trestních věcech) s tím, že jejich porovnáním dospěl k přesvědčení, že mu byl uložen trest exemplární ve smyslu judikatury Ústavního soudu. Jako jediný byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Z. S. byl za fakticky srovnatelné jednání díky uzavření dohody o vině a trestu uložen trest poloviční, a to ještě s podmíněným odkladem jeho výkonu. Soudy nevzaly v úvahu, že se nikdy aktivně nepokusil svolat shromáždění, které by mělo sloužit k dosažení cílů zmiňovaných ve videu. S přihlédnutím ke všem (i polehčujícím) okolnostem případu mohl být v jeho případě aplikován § 58 tr. zákoníku, tj. trest odnětí svobody mu mohl být snížen pod dolní hranici trestní sazby. Ať už byl obsah jeho výroků jakýkoli, nevybízel k zabíjení a útokům na civilní obyvatelstvo, když právě toto pokládal za primární znaky terorismu. Je přesvědčen, že hrozba