6 Tdo 1553/2016 — Nejvyšší soud

6 Tdo 1553/2016 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. § 265b odst.2 tr. ř. Datum rozhodnutí:30. 1. 2018 Spisová značka:6 Tdo 1553/2016 ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:6.TDO.1553.2016.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Obecné ohrožení Pomoc k trestnému činu Dotčené předpisy:§ 272 odst. 1, odst. 2 písm. d), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:29. 3. 2018 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 9.5.2018 14.5.2018I.ÚS 1604/18 II.ÚS 1646/18JUDr. David Uhlíř JUDr. Ludvík David- odmítnuto- 25.6.2019 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 1553/2016-272 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 1. 2018 o dovoláních, která podali obvinění T. K., a R. F., proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. 2. 2015, sp. zn. 3 To 96/2014, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně pod sp. zn. 61 T 1/2014, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. s e dovolání obviněných T. K. a R. F. o d m í t a j í . O d ů v o d n ě n í : I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 21. 5. 2014, sp. zn. 61 T 1/2014, byl obviněný R. F. uznán vinným zvlášť závažným zločinem obecného ohrožení podle § 272 odst. 1, odst. 2 písm. d), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku a obviněný T. K. byl uznán vinným zvlášť závažným zločinem obecného ohrožení podle § 272 odst. 1, odst. 2 písm. d), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku spáchaným ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku. Oba obvinění se spolu s obviněným J. V. dopustili trestné činnosti podle skutkových zjištění jmenovaného soudu tím, že „v přesně nezjištěné době, na přelomu měsíců srpna a září 2012, obžalovaný R. F. úmyslně za účelem získání majetkového prospěchu za pomoci obviněného T. K., který mu poskytl pomoc spočívající v opatření předmětné látky, zejména přibližně 5 000 litrů methylalkoholu, dále prostory a technické prostředky k míchání, a pomohl mu i při smíchání směsi, a společně vyrobili v objektu společnosti Opavia REAL, s. r. o., na ulici Lepařova v Opavě, směs složenou z methylalkoholu a etanolu v přesně nezjištěném poměru, a to v objemu cca 10 000 litrů, přičemž s ohledem na obecně známou vědomost o vysoké zdravotní závadnosti látky methylalkohol i své konkrétní vědomosti museli být srozuměni s možnou vysokou zdravotní závadností této směsi, a tuto směs následně obžalovaný R. F. prodal obžalovanému J. V. v době na přelomu měsíců srpna a září 2012, kdy obžalovaní R. F. a T. K. směs o celkovém množství 10 000 litrů společně předali v době po vyrobení směsi celkem ve třech případech obžalovanému J. V. v obci P. L., okr. Z., o kterém věděli, že obchoduje s lihem a alkoholickými nápoji, které dále distribuuje, což také J. V. učinil a ze směsi pocházející pro něj z neprověřených zdrojů a za nápadně nízkou cenu, kterou získal od R. F. a T. K., tedy osob, které nemohly nijak garantovat jejich zdravotní nezávadnost a kvalitu, a musel být tak přinejmenším srozuměn s možností, že směs, s níž bude dále disponovat a distribuovat ji, může vystavit značný počet konzumentů z ní vyrobených nápojů nebezpečí smrti, a to i s přihlédnutím k mimořádně velkému množství takto kontaminovaného alkoholu a jeho zcela nekontrolovanému šíření, takže všichni obžalovaní museli být srozuměni s případnou možností ohrožení velkého množství osob vč. možnosti způsobení smrti mnoha osob, tedy způsobení stavu obecného ohrožení, a tímto jednáním hrubě porušili hygienické a zdravotní předpisy, stanovené článkem 14 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002 ze dne 28. 1. 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, a podle kterého nesmí být potravina uvedena na trh, není-li bezpečná, dále k porušení ustanovení § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, podle kterého je zakázáno uvádět do oběhu potraviny jiné než zdravotně nezávadné, přitom takto vyrobená a nekontrolovatelně šířená směs byla způsobilá usmrtit nebo způsobit vážnou intoxikaci až 158 000 lidí přinejmenším na celém území České republiky, a obžalovaný J. V. poté následně životu nebezpečnou směs prodával dalším osobám, čímž způsobil její další nekontrolovatelný oběh, přitom v přesně nezjištěné době koncem srpna a počátkem září 2012 takto prodal přinejmenším 2 200 litrů Z. K., asi 300 litrů obžalovanému A. J., asi 40 litrů D. R., 2 000 litrů obžalovanému V. K., zastupujícímu společnost VAPA DRINK, s. r. o., kteří s takto pokoutně nabytou směsí zcela neprověřeného původu dále disponovali, s čímž musel být obžalovaný J. V. srozuměn, a dále ji šířili osobám nekontrolovatelně po území České republiky, dále obžalovaný J. V. dodanou směs od obžalovaných F. a K. zčásti sám na přelomu srpna a září 2012 zpracoval na alkoholické nápoje typu rum a vodka a dále je distribuoval, a to od přesně nezjištěné doby od přelomu srpna a září 2012 nejméně dalším následujícím osobám: asi 2 800 litrů takto namíchaného alkoholu dodal obžalovanému M. J., do obce O., asi 2 300 litrů přes obžalovaného M. J. dalším osobám do H., dále 15 ks deseti litrových kanystrů I. L., do P., 40 ks šestilitrových kanystrů nezjištěné osobě vietnamské národnosti vystupující pod jménem H. na přesně nezjištěné místo do P. a 40 ks šestilitrových kanystrů nezjištěné osobě vietnamské národnosti na neupřesněné místo v B., přitom takto vyrobená a dále nekontrolovatelně šířená směs jen v období od 1. 9. 2012 do 31. 12. 2012 způsobila na území celé České republiky intoxikaci nejméně 117 osob, kdy nejméně u 38 níže uvedených osob došlo v přímé příčinné souvislosti s otravou methylalkoholem ze směsi vyrobené obžalovanými F. a K. a šířené dále obžalovaným V. a po něm dalšími osobami k jejich úmrtí a u nejméně 50 přeživších poškozených uvedených níže došlo v přímé příčinné souvislosti k jejich těžké újmě na zdraví, […].“ 2. Za tuto trestnou činnost byli oba obvinění odsouzeni k trestu odnětí svobody na doživotí, pro jehož výkon byli podle § 56 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku zařazeni do věznice se zvýšenou ostrahou. Týmž rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněných J. V., M. J., A. J., A. S., M. C., V. K., L. V. a R. S. Podle § 66 odst. 1, 3 tr. zákoníku bylo dále rozhodnuto o propadnutí ve výroku rozsudku popsaného majetku a podle § 101 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku o zabrání zde vyjmenovaných věcí. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 21. 11. 2013, sp. zn. 53 T 12/2013, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. 2. 2014, sp. zn. 1 To 5/2014, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti obviněných R. F., T. K., J. V., M. J., A. J., A. S., M. C., V. K. a L. V. k náhradě škody specifikované ve výroku rozsudku nalézacího soudu a podle § 229 odst. 2 tr. ř. byli zde uvedení poškození odkázáni se zbytkem svých nároků na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 3. Rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. 2. 2015, sp. zn. 3 To 96/2014, byl podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. rozsudek nalézacího soudu z podnětu odvolání poškozené České republiky – Ministerstva spravedlnosti České republiky zrušen ve výrocích, jimiž byli obvinění R. F., T. K. a J. V. zavázáni k povinnosti společně a nerozdílně zaplatit Ministerstvu spravedlnosti České republiky náhradu škody v částkách 100.000 Kč, 425.000 Kč a 152.606 Kč. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. bylo nově rozhodnuto tak, že obvinění R. F., T. K. a J. V. byli podle § 228 odst. 1 tr. ř. společně a nerozdílně zavázáni k povinnosti nahradit poškozené České republice – Ministerstvu spravedlnosti České republiky škodu ve výši 677.606 Kč. Odvolání R. F. a T. K. byla týmž rozsudkem podle § 256 tr. ř. zamítnuta. Jinak zůstal rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu k obviněným R. F., T. K. a J. V. nezměněn. II. Dovolání a vyjádření k nim 4. Proti shora citovanému rozsudku Vrchního soudu v Olomouci podali obvinění T. K. a R. F. dovolání, v nichž uplatnili dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), odst. 2 tr. ř. a obviněný R. F. též dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. 5.