Co znamená „Provádění dalších důkazů“ podle zákona?
Klíčová fakta
- Právní základ: § 209 zákona č. 141/1961 Sb. (Trestní řád) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 209 odkazuje 183 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 6. 5. 2026
- Týká se: soud
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 209 trestního řádu upravuje pravidla pro výslech svědků v hlavním líčení, zejména s ohledem na přítomnost obžalovaného a ochranu svědků, u nichž hrozí nebezpečí nebo jejichž totožnost má zůstat utajena.
V praxi
- Pokud existuje obava, že svědek nebude vypovídat pravdu v přítomnosti obžalovaného, nebo mu hrozí újma, předseda senátu může přijmout opatření k zajištění bezpečnosti svědka, utajení jeho totožnosti, nebo obžalovaného vykázat z jednací síně po dobu výslechu.
- I když je obžalovaný vykázán, musí být po návratu seznámen s obsahem výpovědi svědka, může se k ní vyjádřit a klást otázky prostřednictvím předsedy senátu, aniž by se se svědkem setkal.
- U svědka s utajenou totožností soud provede všechny potřebné úkony k ověření jeho věrohodnosti.
Judikatura
Jak soudy aplikují § 209
… důkazu (a tím pro vyvrácení námitky dovolatele) je podstatné zjištění, že svědek byl před svou výpovědí správně a úplně poučen a že výslech byl realizován v přítomnosti osob, které se tohoto procesního úkonu mají právo účastnit, a pokud tomu tak není, při splnění podmínek to umožňujících (např. aplikace § 209 tr. ř. apod.). Nedodržení požadavku plynoucího pro orgán svědka vyslýchajícího z věty třetí § 101 odst. 2 tr. ř. v takové situaci procesní nepoužitelnost důkazu ve smyslu druhé alternativy § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nezakládá.
Pokud se mělo jednat o procesní postup, v rámci něhož byly poškozené v hlavním líčení vyslýchány v jeho nepřítomnosti, pak těmto procesním námitkám není možno přisvědčit, neboť šlo o postup předvídaný ustanovením § 209 odst. 1 tr. ř., kdy panovala obava, že poškozené vzhledem ke svému věku a zranitelnosti i povaze trestné činnosti nevypoví v přítomnosti obviněného pravdu.
Obviněný dále doplňuje dovolání o dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř., jehož prostřednictvím namítá porušení zákonných pravidel upravujících přítomnost obviněného při výslechu svědků podle § 209 odst. 1 tr. ř., konkrétně svědkyně AAAAA a BBBBB a v této souvislosti též uvedl, že předsedkyně senátu mu neumožnila klást svědkyním otázky.
Co říká § 209 – Trestní řád
§ 209 Provádění dalších důkazů
(1) Předseda senátu dbá o to, aby svědek ještě nevyslechnutý nebyl přítomen při výslechu obžalovaného a jiných svědků. Je-li obava, že svědek v přítomnosti obžalovaného nevypoví pravdu, případně jde-li o svědka, jemuž nebo osobě jemu blízké z podaného svědectví hrozí újma na zdraví, smrt nebo jiné vážné nebezpečí, předseda senátu učiní opatření vhodné k zajištění bezpečnosti nebo utajení totožnosti svědka, případně vykáže obžalovaného po dobu výslechu takového svědka z jednací síně. Po návratu do jednací síně však musí být obžalovaný seznámen s obsahem výpovědi svědka, může se k ní vyjádřit, a aniž by se se svědkem setkal, může mu prostřednictvím předsedy senátu klást otázky. Jde-li o svědka, jehož totožnost má zůstat utajena (§ 55 odst. 2), učiní předseda senátu opatření, která znemožňují zjistit skutečnou totožnost svědka.
(2) Byl-li v hlavním líčení vyslechnut svědek, jehož totožnost byla utajena (§ 55 odst. 2), učiní soud i bez návrhu všechny potřebné úkony k ověření jeho věrohodnosti.
Související otázky
Na co si dát pozor
- Obžalovaný má právo být seznámen s obsahem výpovědi svědka, i když byl během výslechu vykázán z jednací síně.
- Obžalovaný má právo klást otázky svědkovi, i když se s ním nesetká přímo, a to prostřednictvím předsedy senátu.
- Soud je povinen ověřit věrohodnost svědka s utajenou totožností.
Navazující ustanovení
Totéž téma v jiných předpisech
Trestní řád – přehled paragrafůTrestní právoVšechny právní otázky