Nejvyšší soud 6 Tdo 163/2013 – Trestný čin ublížení na zdraví

6 Tdo 163/2013-I.-67

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl dne 22. května 2013 předsedou senátu v trestní věci obviněného Ing. M. K., vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 4 T 102/2010, t a k t o :

Podle § 265g odst. 2 tr. ř. předseda senátu Nejvyššího soudu b e r e n a v ě d o m í zpětvzetí dovolání podaného obviněným Ing. M. K. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 3. 2012, sp. zn. 7 To 20/2012.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 23. 9. 2011, č. j. 4 T 102/201-800, byl obviněný Ing. M. K. (dále jen „obviněný“) uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1, odst. 2 tr. zákona, kterého se dle skutkového zjištění tohoto soudu dopustil jednáním popsaným na str. 2 rozsudku. Za to byl odsouzen podle § 224 odst. 2 tr. zákona k trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců, jehož výkon mu byl podle § 58 odst. 1, § 59 odst. 1 tr. zákona podmíněně odložen na zkušební dobu třiceti měsíců. Podle § 53 odst. 1, odst. 2 písm. a), § 54 odst. 3 tr. zákona byl obviněnému uložen peněžitý trest ve výši 100.000,- Kč a pro případ, že by nebyl ve (stanovené) lhůtě vykonán, byl uložen (správně stanoven) náhradní trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců. Tímto rozsudkem bylo současně rozhodnuto i o vině dalších obviněných.

O odvolání obviněného (a spoluobviněných) proti tomuto rozsudku rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Ostravě, který svým rozsudkem ze dne 13. 3. 2012, sp. zn. 7 To 20/2012, z podnětu podaných odvolání podle § 258 odst. 1 písm. d) tr. ř. napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. ve věci nově rozhodl. V případě obviněného Ing. M. K. rozhodl tak, že ho uznal vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 224 odstr. 1, 2 tr. zákona, jehož se podle zjištění tohoto odvolacího soudu dopustil způsobem popsaným na str. 2 a 3 jeho rozsudku, a uložil mu stejné tresty jako soud prvního stupně.

Citovaný rozsudek Krajského soudu v Ostravě napadl obviněný prostřednictvím svého obhájce Mgr. Marka Petrjonáše dovoláním (č. l. 951) opřeným o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Toto dovolání, které bylo třeba vyhodnotit jako přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř. a splňující obsahové náležitosti dovolání (§ 265f tr. ř.), bylo podáno osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). V souladu s ustanovením § 265h odst. 2 tr. ř. se k němu podáním ze dne 29. 3. 2013, včetně návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu, vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství.

Spis okresního soudu byl Nejvyššímu soudu předložen dne 13. 2. 2013. Následně bylo Nejvyššímu soudu doručeno podání obviněného ze dne 15. 2. 2013, učiněné prostřednictvím jeho obhájce, v němž obviněný sděluje, že své dovolání ze dne 2. 7. 2012, jímž napadl rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 3. 2012, č. j. 7 To 20/2012-898, bere v celém rozsahu zpět.

Podle § 265d odst. 2 věta první tr. ř. zpětvzetí dovolání vezme, není-li překážek, na vědomí předseda senátu Nejvyššího soudu, a nebyla-li věc tomuto soudu předložena, předseda senátu soudu prvního stupně. Předseda senátu Nejvyššího soudu postupoval podle tohoto ustanovení a vzal zpětvzetí dovolání obviněného na vědomí, neboť neshledal překážek, které by takovému postupu bránily.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 22. května 2013

Předseda senátu:

JUDr. Jan Engelmann