6 Tdo 291/2022 — Nejvyšší soud

6 Tdo 291/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:14. 4. 2022 Spisová značka:6 Tdo 291/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:6.TDO.291.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Těžké ublížení na zdraví z nedbalosti Dotčené předpisy:§ 147 odst. 1, 2 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:18. 7. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 291/2022-392 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. 4. 2022 o dovolání, které podal obviněný A. S., nar. XY, státní příslušník Afghánistánu, trvale bytem XY, XY, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 10. 2021, č. j. 67 To 324/2021-344, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 29 T 13/2021, takto: Podle 265k odst. 1, 2 tr. ř. se zrušuje usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 10. 2021, č. j. 67 To 324/2021-344, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Městskému soudu v Praze přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 17. 6. 2021, č. j. 29 T 13/2021-294, byl obviněný A. S. (dále „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným přečinem těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 tr. zákoníku, jehož se podle jeho skutkových zjištění dopustil tím, že dne 17. 8. 2019 kolem 00:25 hodin v Praze 5, po ulici XY, ve směru jízdy od ulice XY k ulici XY, řídil vlastní osobní motorové vozidlo tovární značky Volkswagen Passat, registrační značky XY, přičemž na křižovatce ulic XY a XY, do které vjížděl z vedlejší pozemní komunikace označené dopravní značkou P4 „Dej přednost v jízdě!“, dostatečně nesledoval situaci v provozu a při projíždění křižovatky v přímém směru jízdy nedal přednost v jízdě poškozenému J. T., narozenému XY, který po vozovce ulice XY, označené jako hlavní pozemní komunikace, ve směru jízdy od ulice XY k ulici XY, řídil vlastní elektrokoloběžku značky Joyor, a poškozenému J. T., narozenému XY, který ve stejném směru jízdy řídil vlastní elektrokoloběžku značky City Boss, čímž obžalovaný způsobil střet jím řízeného vozidla s oběma poškozenými a kromě hmotné škody na vozidle Volkswagen Passat, na obou elektrokoloběžkách a mobilním telefonu a oblečení J. T., také způsobil zranění obou poškozených, a to J. T. pohmoždění levé poloviny hrudníku a pohmoždění v oblasti levé kyčle, tedy zranění s obvyklou dobou léčení v trvání 2–3 týdnů, mající ze soudně lékařského hlediska charakter ublížení na zdraví, a poškozenému J. T. způsobil zlomeninu zevního kloubního hrbolu levé kosti holenní s nevelkým posunem úlomku, pohmoždění levého kolene a pohmoždění levého bérce, tedy zranění s obvyklou dobou léčení v trvání 2–3 měsíců a následnou 4–6 měsíců trvající rehabilitací, mající ze soudně lékařského hlediska charakter těžké újmy na zdraví, a tímto svým jednáním porušil ustanovení § 4 písmeno a), b), c), § 5 odst. 1 písm. b) a § 22 odstavec 1 zákona č. 361/200 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, v platném znění. 2. Obviněný byl za tento přečin odsouzen podle § 147 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců. Dále mu byl podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku uložen trest zákazu činnosti, a to trest zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu 18 měsíců. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byly zdravotní pojišťovny odkázány se svými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 3. O odvolání obviněného proti tomuto rozsudku rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 19. 10. 2021, č. j. 67 To 324/2021-344, jímž ho podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti citovanému usnesení městského soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce Mgr. Petra Václavka dovolání, jež opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť má za to, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku či jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V uvedeném směru tedy dovolatel (neboť k vyhotovení dovolání jeho obhájcem došlo dne 1. 2. 2022) nezohlednil, že s účinností od 1. 1. 2022 došlo ke změně ve vymezení dovolacích důvodů (viz dále). 5. Obviněný namítá, že se stíhaný skutek nestal způsobem uvedeným v obžalobě, neboť poškození do vozovky vjeli z chodníku a nikoli z cyklistického pruhu. Dovolatel v tomto ohledu poukazoval na nedostatečně zjištěný skutkový stav soudem nalézacím, který v řízení odmítl provést některé z jím navrhovaných důkazů. Ty mohly potvrdit jeho verzi skutkového děje namísto té vycházející z výpovědi poškozených, která není věrohodná, neboť je motivována snahou zastřít vlastní porušení právních předpisů nevyhnutelně vedoucí k nehodě. Znalecký posudek vycházel z postavení vozidel poté, co bylo vozidlo dovolatelem po nehodě přesunuto, panují proto rozumné pochybnosti o výsledcích znaleckého zkoumání. 6. Namítl dále, že došlo k nesprávnému hmotněprávnímu posouzení, když nalézací soud uvedené elekrokoloběžky považoval za jízdní kolo. Odvolací soud se pak jeho námitkou odmítl zabývat. Dovolatel již od počátku trestního řízení tvrdí, že oba poškození vjeli do křižovatky z chodníku, jejich vjezd byl pro něj objektivně zcela nepředvídatelný, neboť oba byli oblečeni do tmavých barev a v pozdních hodinách po půlnoci z příjezdu po chodníku mimořádně obtížně viditelní. Právní povaha elektrokoloběžek vyplývá z Přílohy č. 12 k vyhlášce § č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (dále jen „Příloha“). Zde jsou uvedeny požadavky, za kterých je možné kola s dodatečně pomocným motorem považovat za jízdní kolo. Tyto obě elektrokoloběžky nesplňují, a je tedy nutné je považovat za motorová vozidla. Uzavřel proto, že oba poškození jízdou po chodníku porušili právní předpisy, tito se přitom navíc na elektrokoloběžkách – tedy pomocí motorového vozidla – pohybovali směrem do jednosměrné ulice v opačném než povoleném směru, čímž rovněž porušili právní předpisy a také ohrozili bezpečnost svoji i ostatních účastníků provozu. Jejich jízda přitom byla nepředvídatelná a ohrožující provoz. Má za to, že oba poškození svým nedovoleným jednáním přispěli ke škodlivému následku mírou přímo rozhodující. Závěrem odkázal na rozhodnutí TR NS 1/2004-T 650, NS 11/2005-T 746 a B 3/1971-23. 7. Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 10. 2021, č. j. 67 To 324/2021-344, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 17. 6. 2021, č. j. 29 T 13/2021-294, a podle § 265l odst. 1 tr. ř. věc přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 5 k novému projednání a rozhodnutí. 8. Nejvyšší státní zástupce se k dovolání obviněného vyjádřil prostřednictvím státní zástupkyně činné u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“), která předně poukázala, že dovolatel nesprávně označil zvolený dovolací důvod, tato nesprávnost však v zásadě nemá na jeho mimořádný opravný prostředek žádný vliv. Dodala však, že i přes existenci nového dovolacího důvodu, prostřednictvím nějž je možné vstoupit do samotného skutkového základu rozhodnutí, zůstává rozsah přezkumu v zásadě totožný. Dovolací argumentaci obviněného by bylo možné podřadit v současné době pod dva dovolací důvody, a to pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. ve znění zákona č. 220/2021 Sb. Obviněný totiž zpochybňuje skutková zjištění soudů, přičemž poukázal i na kategorii důkazů opomenutých. Pokud jde o námitky zpochybňující skutková zjištění, ty obviněný založil na své vlastní, od soudu odlišné interpretaci výsledku dokazování. 9. Státní zástupkyně zdůraznila, že kategorii opomenutých důkazů nelze zaznamenat vždy, pokud není některá ze stran trestního procesu spokojena s rozsahem dokazování, respektive pokud jí soud nevyhověl a neprovedl některý z jí navrhovaných důkazů. V posuzované trestní věci se soudy náležitě vypořádaly s návrhy na doplnění dokazování obviněného, což je zřejmé z bodu 14. rozsudku soudu prvního stupně a bodu 5. usnesení Městského soudu v Praze. Oba soudy dospěly totiž k závěru, že skutkový stav je dosavadními důkazy prokázán v natolik nezpochybnitelné verzi, že žádný z nově provedených důkazů by nebyl sto tento stav zvrátit. Uvedené úvahy se jeví jako logické, neboť soudy za základ svých úvah o skutkovém ději vyšly nikoli pouze z výpovědi poškozených, ale především ze znaleckého posudku z