6 Tdo 342/2022 — Nejvyšší soud

6 Tdo 342/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:12. 5. 2022 Spisová značka:6 Tdo 342/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:6.TDO.342.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Podvod Dotčené předpisy:§ 209 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:16. 8. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 342/2022-346 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. 5. 2022 o dovolání, které podal obviněný P. M., nar. XY, trvale bytem XY, XY, okres Chomutov, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. 8. 2021, č. j. 7 To 211/2021-303, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 5 T 48/2019 takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného P. M. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 11. 2. 2021, č. j. 5 T 48/2019-255, byl obviněný P. M. (dále „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku, jehož se dopustil se spoluobviněným J. K. tím, že po předchozí vzájemné domluvě již v úmyslu podmínky smlouvy nedodržet uzavřel dne 15. 3. 2016 P. M. jako jednatel společnosti T. S., XY, prostřednictvím J. K. jako smluvního zástupce smlouvu o úvěru č. 964207 se společností ŠkoFIN s.r.o., na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši 267.587,25 Kč na koupi osobního vozidla zn. Škoda Fabia hatchback, VIN:XY, a následně dne 6. 4. 2016 J. K. vyhotovil protokol o převzetí tohoto vozidla P. M., který jej podepsal, avšak vozidlo si fakticky nepřevzal a ponechal ho J. K., který jej dne 6. 5. 2016 v XY, okr. Chomutov, prodal jiné osobě a peníze z prodeje si ponechal, přičemž ani jeden z nich řádně nehradil stanovené splátky poskytnutého úvěru a ani poté, co poškozená společnost od smlouvy o úvěru odstoupila, této nepředal uvedené vozidlo, ačkoli součástí smlouvy bylo i ustanovení o zajišťovacím převodu vlastnického práva, čímž společnosti ŠkoFIN s.r.o., se sídlem Praha 5, Pekařská 6, IČ 45805369, způsobili škodu nejméně ve výši 267.587,25 Kč. 2. Obviněný byl za tento trestný čin odsouzen podle § 209 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvanácti měsíců. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byli poškození P. K., nar. XY, a společnost ŠkoFIN, s. r. o., IČO: 45805369, odkázáni s jejich nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Uvedeným rozsudkem bylo dále rozhodnuto o vině a trestu spoluobviněného J. K. 3. O odvoláních obou obviněných a poškozeného P. K. proti tomuto rozsudku rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 24. 8. 2021, č. j. 7 To 211/2021-303, jímž je podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti citovanému usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem podal obviněný prostřednictvím svého obhájce Mgr. Ing. Vlastimila Němce dovolání, jež opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h), m) tr. ř. 5. Zjištění obsažená ve skutkové větě nemají oporu v provedených důkazech, přičemž obviněný se cítí být v řízení poškozeným a rozhodně se na nikom neobohatil. Odvolací soud fakticky nepřezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, ale odkázal na jeho odůvodnění. Takový postup je nepřípustný, protože se musí vypořádat s jednotlivými odvolacími námitkami. Bylo tak porušeno dovolatelovo právo na spravedlivý proces. 6. Dovolatel nerozporuje podepsání předmětné smlouvy o úvěru ani listin souvisejících s převzetím a užíváním vozidla. Závěr, že obviněný vozidlo fyzicky převzal, je však chybný, když ho společnost O., za niž jednala spol. O. T., a konečně pan K. prodala dne 6. 5. 2016 panu Č. Dále není pravdou, že by z prodeje vozidla sešlo z důvodů na straně dovolatele. Z protokolu o výslechu obviněného K. ze dne 27. 2. 2019 vyplývá, že to byl on, kdo dovolateli jako zástupci kupujícího sdělil, že z prodeje sešlo a aby se o věc dále nestaral. Obviněný zmiňuje, že prodejce předkládá kupujícímu předávací protokol k podpisu ještě před faktickým předáním předmětu koupě, čímž má zajištěno proplacení kupní ceny. Ze zmíněného protokolu o výslechu rovněž vyplývá nepravdivost tvrzení soudů, že nikdo nevysvětlil, proč z prodeje vozidla sešlo. Je z něj zřejmé, že obviněný K. (resp. O. T.) si peníze k úvěrové smlouvy vázané na T. S. ponechal s tím, že úvěr bude jím splácen (resp. O. T.), čímž řešil nedostatek finančních zdrojů, přičemž vozidlo dále prodal a obdržel tak dvojí kupní cenu. Soudy v tomto směru ignorovaly listinné důkazy. 7. Bylo sice prokázáno, že O. T. obdržela dvojí plnění z prodeje jedné movité věci. Společnost T. S. ani dovolatel však žádné plnění neobdrželi, a tudíž absentuje motivace k protiprávnímu jednání i naplnění subjektivní stránky. Dovolatel poukazuje na chybnost právní věty v rozsudku nalézacího soudu, když to nemohl být on ani obviněný K., kdo se obohatili, neboť peníze byly odeslány na účet O. T. 8. Stran tvrzeného zajišťovacího převodu vlastnického práva nutno uvést, že dohoda o něm nebyla k důkazu provedena. Nadto smlouva o zajišťovacím převodu práva, která neobsahuje ujednání o způsobu vypořádání mezi jejími stranami, pokud nebude zajištěná pohledávka včas uhrazena, je absolutně neplatná. Uvedené platí, i pokud obsahuje pouze ujednání, že se věřitel v případě prodlení dlužníka stane bez dalšího trvalým vlastníkem převedeného majetku, při současném zániku zajištěné pohledávky. 9. Podle dovolatele se soudy nevypořádaly s jeho důkazními návrhy, přičemž ve věci nebyly provedeny všechny podstatné důkazy - kupř. informace od bankovních institucí ke zjištění toku finančních prostředků, které by vyvrátily teorii vyřčenou ve skutkové a právní větě rozsudku soudu prvního stupně. Obviněný dále odkazuje na nutnost dostatečného odůvodnění týkajícího se úvah soudu ve smyslu § 2 odst. 6 tr. ř., navazujícího vyloučení libovůle a zaručení respektování jeho práva na spravedlivý proces, případně i na nutnost zaručení aplikace zásady presumpce neviny. 10. Závěrem svého dovolání obviněný navrhuje, aby Nejvyšší soud postupem podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. 8. 2021, č. j. 7 To 211/2021-303, i jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Chomutově ze dne 11. 2. 2021, č. j. 5 T 48/2019-255, a další obsahově na ně navazující rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, přičemž navrhuje, aby věc dále přikázal Okresnímu soudu v Chomutově k novému projednání a rozhodnutí. Obviněný rovněž vyslovil souhlas s projednáním dovolání v neveřejném zasedání podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. 11. K dovolání obviněného se vyjádřila státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně), která uvedla, že ani po zavedení dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud nestává jakousi „třetí instancí“ a v dovolacím řízení mu nepřísluší podrobné přehodnocování důkazů provedených soudy nižších stupňů. 12. Dovolatel ani spoluobviněný K. v předmětném trestním řízení nezpochybňovali existenci závazkového vztahu založeného danou smlouvu o úvěru ve výši 267.587,25 Kč. Obviněný však nevychází ze svého odpovědnostního vztahu statutárního zástupce úvěrového dlužníka. Pokud svým podpisem stvrdil správnost obsahu předávacího protokolu ze dne 6. 4. 2016 a ve skutečnosti umožnil dispozici s předmětným vozidlem spoluobviněnému K., jdou následky z toho plynoucí (neoprávněný prodej vozidla třetí osobě, neplnění platební povinnosti úvěrového dlužníka) na jeho vrub. Tímto způsobem dovolatel – v opozici s podepsaným předávacím protokolem – ponechal vozidlo v dispozici osoby nezatížené platební ani jinou povinností z předmětné úvěrové smlouvy. Jednal tak přitom s připuštěním možnosti, že automobil bude předmětem volného nakládání včetně eventuality obchodování ze strany této osoby. V dovolacích námitkách není zohledněno, že obviněný K., který utržil za vozidlo dvojí kupní cenu, čímž řešil finanční problémy, nebyl povinen úvěr splácet, přičemž tak nečinil ani touto povinností zavázaný dovolatel. 13. Státní zástupkyně dále zmiňuje, že není podstatné, že za stavu přisouzeného součinného trestného jednání obviněných, obdržel z prodeje vozidla utržené peněžní prostředky, v rozsahu těch poskytnutých z daného úvěru, do své dispozice obviněný K. Uvedenému odpovídá i relevantní část právní věty, tedy „sebe obohatili“. Samotné posouzení platnosti předmětné úvěrové smlouvy, postrádá ve světle skutkových zjištění naléz