6 Tdo 419/2022 — Nejvyšší soud

6 Tdo 419/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:12. 5. 2022 Spisová značka:6 Tdo 419/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:6.TDO.419.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání Dotčené předpisy:§ 337 odst. 1 písm. e) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:7. 8. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 419/2022-165 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. 5. 2022 o dovolání, které podal obviněný J. K., nar. XY, trvale bytem XY, XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Pardubice, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 1. 2022, č. j. 5 To 414/2021-136, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 66 T 32/2021, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 1. 9. 2021, č. j. 66 T 32/2021-112, byl obviněný J. K. (dále „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku, jehož se podle jeho skutkových zjištění dopustil tím, že v době nejméně od 23. 10. do 9. 11. 2020 v Bruntále, ani jinde, bezdůvodně nenastoupil výkon trestu odnětí svobody v trvání 7 měsíců, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 22. 5. 2018, sp. zn. 4 TM 4/2018, který nabyl právní moci dne 22. 5. 2018, ve spojení s usnesením Okresního soudu v Bruntále, soudu pro mládež, ze dne 11. 9. 2020 sp. zn. 4 TM 4/2018, které nabylo právní moci dne 15. 9. 2020, i přesto, že byl k nástupu do výkonu trestu vyzván Okresním soudem v Bruntále s poučením o trestních následcích v případě neuposlechnutí, výzvu převzal osobně dne 17. 10. 2020 s tím, že má nastoupit do Věznice v Ostravě do 5 pracovních dnů, a v závěru musel být do věznice dodán až dne 9. 11. 2020 na základě příkazu Okresního soudu v Bruntále ze dne 5. 11. 2020. 2. Obviněný byl za shora uvedený přečin a sbíhající se přečiny podle § 325 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a § 358 odst. 1 tr. zákoníku, pro které byl uznán vinným v bodě 6) výroku o vině rozsudku Okresního soudu v Bruntále, soudu pro mládež, ze dne 10. 3. 2021 pod č. j. 4 TM 13/2020-609, odsouzen podle § 325 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl v rozsudku Okresního soudu v Bruntále, soudu pro mládež, ze dne 10. 3. 2021, č. j. 4 TM 13/2020-609, zrušen výrok o trestu ve vztahu k bodu 6) výroku o vině, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. 3. O odvolání obviněného proti tomuto rozsudku rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 14. 1. 2022, č. j. 5 To 414/2021-136, jímž ho podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti citovanému usnesení krajského soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce Mgr. Josefa Blažka dovolání, jež opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. 5. Obviněný projevil nesouhlas s právní kvalifikací skutku. Poukázal na to, že pachatel se předmětného přečinu dopustí, pokud svým jednáním navodí protiprávní stav tím, že nenastoupí výkon trestu odnětí svobody, a to výhradně úmyslně. Nebylo-li v průběhu trestního řízení nepochybně prokázáno, že na samém začátku výkonu uloženého trestního opatření odnětí svobody, tj. po dodání do výkonu trestu odnětí svobody policejním orgánem, se uměl zorientovat ve čtení anebo zda se naučil číst až po nástupu do výkonu trestního opatření a kdo se na realizaci tohoto přínosu pro něj podílel, poté v případě, kdy jeho obhajoba spočívá v neschopnosti přečíst si doručenou výzvu k nástupu do výkonu trestu odnětí svobody, nelze přijmout závěr o jeho úmyslném zavinění. 6. Obviněný uvedl, že neabsolvoval ani povinné základní vzdělání, a neměl proto povědomí, co bylo obsahem výzvy k nástupu do výkonu trestu. Nelze mu proto přičítat úmyslné zavinění. Soudy se dopouštějí spekulací, pokud mu přičítají vědomost na základě jeho přítomnosti na veřejném zasedání, v němý bylo o přeměně trestu rozhodováno. Nepostačuje ani odkaz na jeho předchozí odsouzení. Setrvává na tom, že si výzvu k nástupu trestu nepřečetl, resp. nebyl schopen přečíst. Provedené dokazování podle něj věc z namítaného hlediska dostatečně neobjasnilo („Dosavadní provedené dokazování nasvědčuje, že vzdělanost odsouzeného čtením v době doručování výzvy k nástupu do výkonu trestu vzbuzuje natolik velké pochybnosti, že jde o podstatný nedostatek dokazování.“). Potřebná forma jeho zavinění nebyla naplněna, ač se soudy ve svých odůvodněních, na něž odkazuje, snaží vyložit opak. 7. Obiter dictum s žádostí o vyjádření Nejvyššího soudu obviněný poukázal na procesní nepoužitelnost protokolů, které vznikly v přípravném řízení, a to o výslechu obviněného a o prostudování spisu při ukončení vyšetřování. V případě prvního proto, že není jasné, proč mu policista četl protokol o jeho výslechu a zda toho on sám skutečně nebyl schopen, v případě druhého z toho důvodu, že z žádného ustanovení trestního řádu nevyplývá, že by obviněnému nemusel být předložen originál spisového materiálu při prostudování trestního spisu. 8. Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 1. 2022, č. j. 5 To 414/2021-136, zrušil, podle § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil také všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle § 265l odst. 1 tr. ř. Krajskému soudu v Ostravě přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. 9. Nejvyšší státní zástupce se k dovolání obviněného vyjádřil prostřednictvím státní zástupkyně činné u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“), která poukázala na to, že dovolatel v podaném dovolání uplatňuje dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Po obsahové stránce však námitky obviněného směřují nejen proti skutkovým zjištěním soudů, ale i proti nesprávnému právnímu hodnocení posuzovaného jednání, neboť namítá, že nedošlo k naplnění subjektivní stránky posuzovaného trestného činu, jelikož nejednal zaviněně, což je dovolací důvod uvedený od 1. 1. 2022 v § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Protože obviněný dovolání směřuje proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo jako nedůvodné podle § 256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání podané proti odsuzujícímu rozsudku soudu prvního stupně, mělo být správně jeho dovolání opřeno o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. v jeho tzv. druhé alternativě ve spojení s dovolacími důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. Státní zástupkyně je však přesvědčená, že část námitek obviněného pod uvedené dovolací důvody nespadá a námitka podřaditelná pod dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. v jeho tzv. druhé alternativě ve spojení s dovolacím důvodem uvedeným v § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. je neopodstatněná. 10. Námitky obviněného směřující proti chybnému postupu orgánů činných v trestním řízení, který měl spočívat v nepředložení originálu spisového materiálu obviněnému při jeho prostudování na konci vyšetřování, nelze podřadit pod žádný z dovolacích důvodů uvedených v § 265b tr. ř. Obviněný navíc tyto námitky uplatnil i v předchozích stadiích trestního řízení a soudy obou stupňů se s nimi náležitě vypořádaly. Odvolací soud se ztotožnil (viz bod 10. a 11. odůvodnění napadeného usnesení) s nalézacím soudem, že policejní orgán plně dostál své povinnosti stanovené v § 166 odst. 1 tr. ř., když obviněnému ve věznici za účasti jeho obhájce předložil k prostudování kompletní obsah trestního spisu i s přílohami. Z žádného ustanovení trestního řádu nevyplývá, že by obviněnému musel být předložen originál spisového materiálu, což v praxi často ani není možné. Pokud tedy byla obviněnému předložena kopie spisového materiálu, která obsahovala veškeré listiny jako originál, nebylo právo obviněného ve smyslu § 166 odst. 1 tr. ř. jakkoliv zkráceno. Odvolací soud se vyjádřil i k námitce obviněného, že z protokolů není zřejmé, proč svědek M. D. jakožto vyšetřovatel četl obviněnému protokol o jeho výslechu. Odvolací soud k této námitce uvedl, že svědek M. D. předpokládá, že obviněnému četl protokol o jeho výslechu, ve kterém obviněný uvedl, že neumí číst a psát, přičemž soud v tomto postupu neshledal žádné pochybení. Podle stá