6 Tdo 424/2023 — Nejvyšší soud

6 Tdo 424/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:15. 6. 2023 Spisová značka:6 Tdo 424/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:6.TDO.424.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Důkaz Úřední záznam Dotčené předpisy:§ 89 odst. 2 tr. ř. § 211 odst. 6 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:2. 9. 2023 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí II.ÚS 2502/23 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 424/2023-694 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 15. 6. 2023 o dovolání obviněného F. Š., nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 11. 2022, sp. zn. 8 To 142/2022, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu v Tachově pod sp. zn. 8 T 185/2016, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného F. Š. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Tachově ze dne 21. 4. 2022, sp. zn. 8 T 185/2016, byl obviněný F. Š. (dále také „obviněný“ nebo „dovolatel“) uznán vinným přečinem křivého obvinění podle § 345 odst. 1, odst. 2, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, za který byl podle § 345 odst. 3 tr. zákoníku, § 67 odst. 2 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k peněžitému trestu ve výměře 100denních sazeb po 250 Kč (25 000 Kč). Podle § 68 odst. 5 tr. zákoníku bylo stanoveno, že peněžitý trest bude zaplacen ve splátkách po 5 000 Kč. V dalším bylo rozhodnuto o zproštění obžaloby pro dva skutky [podle § 226 písm. a) a b) tr. ř.], stran kterých nebyla uvedena původní právní kvalifikace. 2. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali obviněný a státní zástupce odvolání. Obviněný napadl výroky o vině a trestu, státní zástupce podal v neprospěch obviněného řádný opravný prostředek výhradně proti jednomu ze zprošťujících výroků. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 11. 2022, sp. zn. 8 To 142/2022, byl napadený rozsudek k odvolání obviněného podle § 258 odst. 1 písm. b), písm. d), odst. 2 tr. ř. zrušen v odsuzující části a podle § 259 odst. 3 tr. ř. bylo znovu rozhodnuto tak, že obviněný byl uznán vinným přečinem křivého obvinění podle § 345 odst. 2, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, za který byl podle § 345 odst. 3 tr. zákoníku, za užití § 67 odst. 2 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k peněžitému trestu ve výměře 100denních sazeb po 250 Kč (25 000 Kč). Podle § 68 odst. 5 tr. zákoníku bylo stanoveno, že peněžitý trest bude zaplacen v měsíčních splátkách po 5 000 Kč. Odvolání státního zástupce bylo podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítnuto. 3. Podle skutkové věty výroku o vině v rozsudku odvolacího soudu se obviněný přečinu křivého obvinění podle § 345 odst. 2, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku dopustil tím, že dne 23. 10. 2015 telefonem nepravdivě sdělil J. S., příslušníkovi Policie České republiky v Tachově, který ho odtud kontaktoval, že od něj J. Č., referent Stavebního úřadu ve XY, přijal asi před rokem v jednom z bytů v areálu O. ve XY úplatek ve výši 10 000 Kč, a řekl to s cílem, aby proti J. Č., nar. XY, bylo vedeno trestní stíhání, a současně se záměrem poškodit ho v zaměstnání, protože nebyl spokojen s jeho úkony ve stavebním řízení vedeném podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. v tehdy platném znění. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 11. 2022, sp. zn. 8 To 142/2022, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Tachově ze dne 21. 4. 2022, sp. zn. 8 T 185/2016, resp. odsuzujícím částem těchto rozhodnutí, podal obviněný F. Š. prostřednictvím svého obhájce v zákonné lhůtě dovolání, v němž odkázal na dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. a namítl, že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy a že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzeni skutku nebo jinem nesprávném hmotněprávním posouzení. 5. Dovolatel brojil proti tomu, že byl uznán vinným toliko na podkladě úředního záznamu ze dne 23. 10. 2015, který byl sepsán J. S. a jehož procesní použitelnost je značně zpochybněna, ve spojení s výpovědí J. S. Podle nalézacího soudu je s ohledem na charakter trestné činnosti prolomena zásada uvedená v § 158 odst. 6 tr. ř. a úřední záznam může být přečten nebo může být jinak konstatován jeho obsah. Podle dovolatele se ovšem nalézací soud mýlí, poněvadž uvedený úřední záznam není úředním záznamem o podaném vysvětlení. Dovolatel upozornil, že ve smyslu zákona o policii (§ 61) nebyl k podání vysvětlení vyzván, takové podání vysvětlení nepodepsal, a dokonce nebyl ani poučen o svých právech a povinnostech, pokud jde o úkon, který je spojený se zásahem do práv nebo svobod (§ 13). Dovolatel nadto nikomu telefonoval a s J. S. nemluvil. J. S. měl být tím, kdo učinil telefonický hovor. On sám si však podrobnosti nepamatuje a poznámky, které si údajně zaznamenal, ve spise absentují. Pokud ale jmenovaný zvolil postup údajného mluvení s osobou, která se mu představila jako F. Š., nepoučil ji o svých právech, nezaznamenal ani její doklad totožnosti, úřední záznam osobu nenechal podepsat, nenapsal ani další bližší údaje k této osobě, neuvedl, od kdy do kdy osobu „vytěžoval“, nevyjádřil se, z jakého zdroje vzal konkrétní číslo, na které volal, apod., potom si musel být vědom, že údaje v záznamu použité nebude možné procesně použít. Z pohledu dovolatele tak došlo k profesnímu pochybení ze strany tohoto policisty. Připuštění předmětného úředního záznamu k důkazu považoval obviněný za nepřípustný průlom do dosavadní rozhodovací praxe soudů a porušení práva na spravedlivý proces. Dále se dovolával pravidla in dubio pro reo, pokud svědek J. S. si na událost blíže nepamatoval a obviněný telefonický hovor s ním popřel. 6. Dovolatel dále vytkl, že soudy neakceptovaly jeho návrh na doplnění dokazování ze dne 4. 3. 2022, v němž poukazoval na časové rozpory uvedené v jednotlivých úředních záznamech, které byly evidovány v systému evidence trestního řízení (dále jen „ETŘ“). Jím navrhované důkazy byly způsobilé prokázat, že s J. S. nehovořil. 7. Nesprávné právní posouzení skutku a jiné nesprávné hmotněprávní posouzení dovodil obviněný z toho, že odvolací soud prezentoval ve svém usnesení ze dne 20. 4. 2021, sp. zn. 8 To 25/2021, jako i v tímto dovoláním napadeném rozhodnutí (v bodě 79.) závazný právní názor (že se jedná o trestný čin, že byla prokázána subjektivní stránka a společenská škodlivost), který je v rozporu se základními pravidly trestního procesu, je protiústavní a porušuje právo obviněného na spravedlivý proces. Odvolací soud nedal soudu nalézacímu jakýkoliv prostor pro vlastní úvahy. Dovolatel konstatoval, že v právním státě nelze připustit, aby na základě telefonátu, který měl být vyvolán ze strany policejního orgánu, došlo k situaci, že osoba, která s policistou mluvila a tento hovor popírá, byla pravomocně odsouzena za trestný čin (ať už je jeho kvalifikace jakákoliv) jen na základě záznamu, který po zavolání sepsal policista, aniž by osobu jakkoliv poučil o jejích právech, nechal ji úřední záznam podepsat, hodnověrným způsobem si ověřil její totožnost apod. Takový postup nelze aprobovat výslechem policisty a přečtením tohoto záznamu u soudu. I kdyby obviněný hypoteticky připustil, že úřední záznam mohl být proveden tvrzeným způsobem a byl použitelný v trestním řízení vedeném proti jeho osobě, jednalo by se pouze o prokázání stavu, že policista tento úřední záznam sepsal. Úřední záznam by byl stále jediným usvědčujícím důkazem. Obviněný uzavřel, že došlo k automatickému favorizování nesprávného postupu představitele státní moci – policisty – a jeho následné výpovědi u soudu v pozici svědka. Tento postup, který obviněný odmítá, aprobuje odvolací soud rouškou věrohodnosti tohoto policisty s ohledem na jeho služební hodnocení a absenci důvodů vypovídat nepravdu. Obviněný poukázal na pravidlo in dubio pro reo. 8. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil výrok I. rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 11. 2022, sp. zn. 8 To 142/2022, a stejně tak rozsudek Okresního soudu v Tachově ze dne 21. 4. 2022, sp. zn. 8 T 185/2006, v části, ve které byl uznán vinným přečinem křivého obvinění podle § 345 odst. 1, odst. 2, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku a byl podle § 345 odst. 3 tr. zákoníku, § 67 odst. 2 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, odst. 2