6 Tdo 675/2025 — Nejvyšší soud

6 Tdo 675/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:16. 12. 2025 Spisová značka:6 Tdo 675/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:6.TDO.675.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Znásilnění Týrání osoby žijící ve společném obydlí Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. § 185 odst. 1, 2a, 3 písm. a) tr. zákoníku § 199 odst. 1, 2 písm. d) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:28. 1. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 675/2025-572 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 16. 12. 2025 o dovolání, které podal obviněný V. L., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Stráž pod Ralskem, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 4. 2025, sp. zn. 3 To 24/2025, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 3 T 6/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni (dále též „soud prvního stupně“) ze dne 29. 1. 2025, č. j. 3 T 6/2024-413, byl obviněný V. L. (dále „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným zločinem týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku [ad 1)] a pokračujícím zvlášť závažným zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku [ad 2)], kterých se podle skutkových zjištění uvedeného soudu dopustil tím, že 1) v době od března 2022 do 29. 11. 2023, na různých místech, která obýval v obci XY, okr. XY, společně se svou manželkou M. L., nar. XY, zejména v pokoji ubytovny na adrese XY XY, tuto bez zjevné příčiny soustavně psychicky a fyzicky týral tak, že jí vulgárně nadával, že je kurva, mrcha a čubka, poškozenou fyzicky napadal tak, že ji fackoval přes obličej, shazoval ji na zem, přikládal jí nůž ke krku, bil ji pěstí a šroubovákem do těla a hlavy, do poškozené kopal a vyhrožoval jí zabitím, dále ji tahal za vlasy a rdousil; fyzickými útoky poškozené způsoboval podlitiny a oděrky na různých částech těla a hlavy, po posledním útoku poškozená vyhledala dne 29. 11. 2023 ošetření na Chirurgické ambulanci v léčebném zařízení MEDICA GR s.r.o. v Aši, kterým byla zjištěna poranění spočívající v podkožním hematomu v kštici, bodné poranění pravé paže staršího data a mnohačetné pohmožděniny v krajině obou stehen a bérců, 2) v blíže nezjištěné době nejméně od srpna 2021 do začátku listopadu 2023 na různých místech nejdříve na Ukrajině a od března 2022 v XY, okr. XY, na ubytovně na adrese XY XY, kterou obýval se svou manželkou M. L. a její dcerou poškozenou nezletilou AAAAA (pseudonym) jejíž věk velmi dobře znal, neboť ji nejméně 5 let vychovával a sdílel s ní společnou domácnost, se záměrem se na poškozené sexuálně uspokojit, ji v přesně nezjištěném počtu případů, proti její vůli a přes její nesouhlas osahával na prsou, zadku a přirození, mačkal jí prsa, jednou se musela dotýkat rukou ztopořeného penisu obžalovaného a dále v období od května 2023 v přesně nezjištěném počtu případů, nejméně však v deseti případech, na poškozené vykonal anální pohlavní styk a vaginální soulož, čemuž se poškozená bránila tak, že jej prosila, aby ji nechal být, plakala a odstrkovala ho, přičemž obžalovaný nezletilou ke strpění tohoto jednání donutil mimo jiné zneužitím toho, že byla zvyklá ho jako otčíma poslouchat a v důsledku své nezralosti vyplývající z jejího nízkého věku se mu jinak než slovně nedokázala bránit, dále tím, že poškozené hrozil, že ji pošle k otci, pokud to někomu řekne, a též jí dal facku a držel jí ruce, aby překonal její odpor. 1. Obviněný byl za tyto trestné činy odsouzen podle § 185 odst. 3 a § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody ve výměře 7 roků, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 80 odst. 1 tr. zákoníku mu byl dále uložen trest vyhoštění na dobu 10 let. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost uhradit poškozené AAAAA na náhradě nemajetkové újmy částku 200 000 Kč a poškozené M. L., nar. XY, na náhradě nemajetkové újmy částku 100 000 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byly poškozené odkázány se zbytkem jejich nároků na náhradu nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. O odvoláních obviněného a státního zástupce proti tomuto rozsudku rozhodl Vrchní soud v Praze (dále též „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 14. 4. 2025, sp. zn. 3 To 24/2025, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. z podnětu odvolání obviněného napadený rozsudek zrušil ve výroku o vině pod bodem 2), v celém výroku o trestu a ve výroku o náhradě škody ve vztahu k poškozené AAAAA. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že při zachování skutkových zjištění soudu prvního stupně uznal obviněného pod bodem 2) výroku o vině vinným zvlášť závažným zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2024. 3. Za tento trestný čin a za sbíhající se zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, 2 písm. d) tr. zákoníku, kterým byl uznán vinným pod bodem 1) rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 1. 2025, č. j. 3 T 6/2024-413, ho odsoudil podle § 185 odst. 3 tr. zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2024 za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 7 let. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku ho pro výkon tohoto trestu zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 80 odst. 1, 2 tr. zákoníku mu uložil trest vyhoštění z území České republiky na dobu 10 let. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu uložil povinnost uhradit poškozené AAAAA na náhradě nemajetkové újmy částku 200 000 Kč a jmenovanou poškozenou dále podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázal se zbytkem jejího nároku na náhradu nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle § 256 tr. ř. odvolání státního zástupce zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti citovanému rozsudku vrchního soudu podal obviněný prostřednictvím ustanovené obhájkyně Mgr. Barbory Čihákové dovolání, jež opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. Pokud jde o zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí [skutek pod bodem 1) výroku rozsudku soudu prvního stupně], kterého se měl dopouštět vůči své manželce, své jednání doznával, popíral pouze dobu, po kterou se tohoto jednání měl dopouštět, tedy že by tak měl činit od března 2022. Opakovaně uvedl, že svého jednání lituje a opakovaně se omlouval, jako spouštěč svého jednání označoval sociální a ekonomickou situaci v rodině, kdy více než rok žilo devět lidí, tedy obviněný s manželkou a jejich děti v jedné místnosti, kdy v důsledku toho ve spojení s konzumací alkoholu a postupně i drog u obou manželů docházelo k eskalaci násilí. I přes své doznání ke skutku pod bodem 1) obviněný upozorňuje ve vztahu k době páchání tohoto zločinu na porušování zásady rovnosti, kterou spatřuje v nestejném přístupu k hodnocení věrohodnosti vyslechnutých svědků, a to zejména ve vztahu k výslechu svědkyně M., poškozené manželky a svědka B. Soudy se navíc nijak nevypořádaly zejména s motivem a důvodem zásadní změny chování obviněného na Ukrajině před jeho odjezdem do ČR a po příjezdu rodiny do ČR, kdy během necelého měsíce měl začít při stejném osobnostním nastavení týrat manželku, ačkoliv měsíc předtím bylo jejich soužití bezproblémové.1. 2. Ve vztahu ke zločinu znásilnění [skutek pod bodem 2) výroku odvolacího soudu] dovolatel namítá, že po celou dobu trestního stíhání toto jednání popíral. Jeho obhajobu podporují výsledky genetického zkoumání, kdy ze stěru z pochvy poškozené nebyl izolován mužský Y haplotyp, stejně jako gynekologická lékařská zpráva o vyšetření nezletilé v souvislosti s falometrickým vyšetřením obviněného provedeném v rámci jeho znaleckého zkoumání. Uvedl, že v omezeném prostoru v jedné místnosti za naprosto neexistujícího soukromí nemohlo reálně docházet k sexuálním útokům popisovaným nezletilou. Poukázal na to, že od nezletilých dětí požadoval podstatně vyšší míru kázně než jejich matka, kterou děti nevnímaly jako autoritu. Také namítá nesoulad v popisu průběhu jednotlivých útoků a místa, kde mělo docházet k sexuálním útokům vůči nezletilé tak, jak je tato popisovala v rámci své jediné procesně použitelné výpovědi po zahájení trestního stíhání a následně v rámci psychologického znaleckého zkoumání nezletilé provedeného více než s ročním odstupem. Ze zmíněného znaleckého posudku navíc vyplývá snížená obecná věrohodnost poškozené, přičemž znalkyně uzavřela, že rozvoj duševní poruchy poškozené nelze s jednáním obviněného spojovat