6 Tdo 720/2016 — Nejvyšší soud

6 Tdo 720/2016 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. f) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:27. 9. 2016 Spisová značka:6 Tdo 720/2016 ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:6.TDO.720.2016.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Amnestie Úřední osoba Zastavení trestního stíhání Dotčené předpisy:§ 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku § 329 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:3. 1. 2017 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 720/2016-42 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. září 2016 o dovolání, které podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněného J. D. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 12. 2015, sp. zn. 10 To 359/2015, jako soudu druhého stupně v trestní věci vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 2 T 105/2015, t a k t o : Podle § 265k odst. 1 tr. ř. s e usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 12. 2015, sp. zn. 10 To 359/2015, a usnesení Okresního soudu v Semilech ze dne 13. 10. 2015, sp. zn. 2 T 105/2015, z r u š u j í . Podle § 265k odst. 2 tr. ř. s e současně z r u š u j í také další rozhodnutí na zrušená usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. s e Okresnímu soudu v Semilech p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í : 1. Usnesením Okresního soudu v Semilech ze dne 13. 10. 2015, sp. zn. 2 T 105/2015, bylo podle § 188 odst. 1 písm. c) tr. ř. za použití § 172 odst. 1 písm. d) tr. ř. a § 11 odst. 1 písm. a) tr. ř. zastaveno trestní stíhání obviněného pro skutek spočívající v tom, že v T. ve funkci náčelníka Okresního oddělení Veřejné bezpečnosti v T. a jako člen komise projednávající otázky dalšího začleňování rodinných příslušníků potrestaných vesnických boháčů ustanovené v roce 1952 při ONV v T. na podkladě nezákonných pokynů a instrukcí vycházejících z tajné Směrnice ministrů národní bezpečnosti, vnitra a spravedlnosti ze dne 22. října 1951, která neměla oporu v zákoně, rozhodoval a spolu s dalšími dnes již zemřelými členy komise (předsedou ONV, okresním prokurátorem, tajemníkem OV KSČ a případně i zemědělským referentem) tato rozhodnutí podepisoval, a to ve dnech 17. listopadu roku 1952, 27. ledna 1953 a 8. dubna 1953, o vysídlení rodinných příslušníků níže uvedených zpravidla v té době nepravomocně odsouzených soukromých zemědělců, kdy konkrétně takto nejméně spolurozhodl: dne 17. listopadu 1952 - o vysídlení rodinných příslušníků odsouzeného soukromého zemědělce F. M., a to jeho matky E. M., jeho manželky B. M., a jejich dcery B. M. z obce S. do obce D., okr. Č. B., kdy jejich vysídlení bylo realizováno dne 20. prosince 1952; dne 27. ledna 1953 - o vysídlení rodinných příslušníků odsouzeného soukromého zemědělce K. B., a to jeho manželky A. B., syna K. B., a dcery J. B., z obce O., okres T., do obce U., okres K., kdy vysídlení bylo realizováno dne 16. dubna 1953; - o vysídlení rodinných příslušníků odsouzeného soukromého zemědělce J. M., a to jeho manželky F. M., a jejich syna J. M., z obce V., okr. T., do obce V. L., okr. Š., kdy vysídlení bylo realizováno dne 2. dubna 1953; - o vysídlení rodinných příslušníků odsouzených v zemědělství soukromě hospodařících V. M. a A. F., a to manžela V. M. J. M., manžela A. F. J. F., a jejich syna J. F., z obce D., okr. T., do obce V. L., okr. Š., kdy vysídlení bylo realizováno dne 9. dubna 1953; - o vysídlení matky odsouzeného soukromého zemědělce Z. P., E. P., z obce O., okr. T., do obce Z., okr. M. B., kdy vysídlení bylo realizováno dne 14. dubna 1953; - o vysídlení rodinných příslušníků odsouzeného soukromého zemědělce L. Š., a to jeho manželky B. Š., jejich syna V. Š., a jejich dcery L. Š., z obce Č. D., okr. T., do obce K., okr. Ř., kdy vysídlení bylo realizováno dne 28. března 1953; dne 8. dubna 1953 - o vysídlení rodinných příslušníků odsouzených zemědělců V. B. a jeho syna J. B., a to manželky V. B. (a matky J. B.) P. B., z obce B., okr. T., do obce D., okr. T., kdy vysídlení bylo realizováno dne 8. června 1953; - o vysídlení rodinných příslušníků odsouzeného soukromého zemědělce J. Č., a to jeho manželky A. Č., a jejich dcery A. Č., z obce L., okres T., do obce V. K., okr. J., kdy vysídlení bylo realizováno dne 25. května 1953; - o vysídlení rodinných příslušníků odsouzeného soukromého zemědělce J. J., a to jeho manželky B. J., a jejich dcery V. J., z obce D., okr. T., do obce V., okr. Š., kdy vysídlení bylo realizováno dne 27. května 1953; - o vysídlení rodinných příslušníků odsouzeného soukromého zemědělce J. K., a to jeho manželky M. K., a jejich synů J. K. a Z. K., z obce N. V., okr. T., do obce R. – B., okr. H. B., kdy vysídlení bylo realizováno dne 3. června 1953; - o vysídlení rodinných příslušníků odsouzeného soukromého zemědělce H. L., a to jeho manželky L. L., jejich syna H. L., a jejich dcery J. L., z obce V., okr. T., do obce D., okr. T., kdy vysídlení bylo realizováno dne 30. dubna 1953; - o vysídlení rodinných příslušníků odsouzeného soukromého zemědělce V. N., a to jeho manželky V. N. a jejich syna V. N., z obce O., okres T., do obce V. K., okr. J., kdy vysídlení bylo realizováno dne 27. května 1953; kdy spolu s dalšími členy uvedené komise, do které byl ustanoven a ohledem na svoji funkci náčelníka Okresního oddělení Veřejné bezpečnosti v T. musel tedy mít alespoň základní právní povědomí, rozhodl v rozporu nejméně s § 1, § 7 a § 8 tehdy platné Ústavy (zákon č. 150/1948 Sb.), a přitom využil postupně vystupňované tíživé situace a faktické bezmoci shora uvedených poškozených, neboť jejich rodiny byly po únoru roku 1948 vystavovány cíleně v rámci realizace celostátně centrálně organizované tzv. akce „KULAK“, zaměřené proti velkým soukromě hospodařícím zemědělcům, přičemž v době rozhodování uvedené komise se zpravidla jejich příbuzný nacházel ve vazbě a byl dosud nepravomocně odsouzen, ačkoliv mu muselo být zřejmé, že tyto osoby, ač nebyly souzeny, a tedy ani potrestány, byly zbavovány svého majetku a následně nedobrovolně vysídlovány z místa jejich trvalého pobytu a bylo jim přikazováno nové místo pobytu v jiném kraji nebo alespoň v jiném okrese, a to často v nedůstojných podmínkách, aniž by to stanovil zákon nebo pravomocné a vykonatelné rozhodnutí soudu, a to vše za účelem dosažení vytlačení a zbavení vlivu těchto větších soukromě hospodařících a majetných zemědělců a jejich rodin, které veřejná široká přesvědčovací kampaň v té době probíhající označovala za třídní nepřátele – „kulaky“, proti nimž je nutné ve jménu socializace vesnice a budování JZD (do nichž jim bylo zapovězeno vstupovat a pokud vstoupili, byli následně vylučováni) vést stále se zostřující třídní boj a docílit jejich likvidace jako třídy, označované mimo jiné i jako poslední kompaktní vykořisťovatelská vrstva, v důsledku čehož sami poškození vnímali svoji situaci jako beznadějnou s tím, že veškerá snaha brojit proti tomuto postupu by byla zbytečná, přičemž s ohledem na postoj společnosti a orgánů veřejné moci a státu neměli prakticky možnost domoci se právními prostředky spravedlnosti. 2. Proti uvedenému usnesení Okresního soudu v Semilech podal státní zástupce stížnost, kterou Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 29. 12. 2015, sp. zn. 10 To 359/2015, podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou zamítl. 3. Usnesení soudu druhého stupně napadl nejvyšší státní zástupce dovoláním v neprospěch obviněného, které opřel o dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. f), g) a l) tr. ř. Na podporu uplatněných dovolacích důvodů nejvyšší státní zástupce podrobně argumentoval především nutností zohlednění vylučovací podmínky podle čl. IV písm. c) soudy nižších stupňů aplikovaného Rozhodnutí presidenta republiky a vlády Republiky československé o amnestii ze dne 9. 5. 1960, publikovaného pod č. 54/1960 Sb. (dále jen „rozhodnutí o amnestii“), jakož i skutkovými námitkami vztahujícími se k roli obviněného v procesu rozhodování o vysídlení poškozených. Závěrem svého dovolání nejvyšší státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. za podmínky uvedené v § 265p odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 12. 2015, sp. zn. 10 To 359/2015, i jemu předcházející usnesení Okresního soudu v Semilech ze dne 13. 10. 2015, sp. zn. 2 T 105/2015, a podle § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušená usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále postupoval podle § 265l odst. 1 tr. ř. a přikáz