6 Tdo 756/2025 — Nejvyšší soud

6 Tdo 756/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:26. 11. 2025 Spisová značka:6 Tdo 756/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:6.TDO.756.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání Návyková látka Výkon trestu odnětí svobody Znalecký posudek Zpětvzetí opravného prostředku Dotčené předpisy:§ 337 odst. 1 písm. h) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:22. 1. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 756/2025-269 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 11. 2025 o dovolání, které podal obviněný M. V., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Valdice, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 1. 4. 2025, sp. zn. 7 To 25/2025, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 19 T 122/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 20. 12. 2024, č. j. 19 T 122/2024-200 (dále také jen „rozsudek soudu prvního stupně“) byl obviněný M. V. (dále jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. h) tr. zákoníku, jehož se podle jeho skutkových zjištění dopustil tím, že ačkoliv si byl vědom toho, že závažným způsobem porušuje přesně regulovaný a kontrolovaný režim ve věznici daný ustanovením § 28 odst. 3 písm. b) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, dle kterého je odsouzeným v rámci výkonu trestu odnětí svobody zakázáno mj. přechovávat a konzumovat návykové látky, tak - v přesně nezjištěné době před 10:40 hodin dne 30. 12. 2022 ve Věznici Horní Slavkov, okr. Sokolov, úmyslně užil látku obsahující opioidní analgetikum Tramadol, kdy se dne 30. 12. 2022 v 10:40 hodin podrobil orientačnímu toxikologickému vyšetření moči a v této byla zjištěna přítomnost tramadolu a jeho metabolitů, - v přesně nezjištěné době před 11:45 hodin dne 23. 8. 2023 ve Věznici Horní Slavkov, okr. Sokolov, úmyslně užil návykovou látku obsahující metamfetamin, který je uveden v příloze č. 5 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb. mezi psychotropními látkami zařazenými do Seznamu II podle Úmluvy o psychotropních látkách ze dne 21. 2. 1971, jež byla vyhlášena ve Sbírce zákonů České republiky pod č. 62/1989, kdy se dne 23. 8. 2023 v 11:45 hodin podrobil orientačnímu toxikologickému vyšetření moči a v této byla zjištěna přítomnost metabolitů metamfetaminu, - v přesně nezjištěné době před 13:30 hodin dne 11. 10. 2023 ve Věznici Horní Slavkov, okr. Sokolov, úmyslně užil návykovou látku obsahující metamfetamin, který je uveden v příloze č. 5 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb. mezi psychotropními látkami zařazenými do Seznamu II podle Úmluvy o psychotropních látkách ze dne 21. 2. 1971, jež byla vyhlášena ve Sbírce zákonů České republiky pod č. 62/1989, kdy se dne 11. 10. 2023 v 13:30 hodin podrobil orientačnímu toxikologickému vyšetření moči a v této byla zjištěna přítomnost metabolitů metamfetaminu. 2. Za tento přečin byl odsouzen podle § 337 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 16 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. 3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání, o kterém Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 1. 4. 2025, sp. zn. 7 To 25/2025 (dále jen „napadený rozsudek“), rozhodl tak, že podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. částečně zrušil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o uloženém trestu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného odsoudil podle § 337 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti citovanému rozsudku krajského soudu podal obviněný prostřednictvím zvoleného obhájce Mgr. Martina Bugaje dovolání, které zdůvodnil dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a tím, že došlo k porušení jeho práv zaručených v čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. 5. Předně uvedl, že rozsudek okresního soudu je nejasný, rozporný a nepřezkoumatelný. Soud prvního stupně ani krajský soud se nevypořádaly se všemi okolnostmi významnými pro rozhodnutí a oba soudy na řadě míst nepřípustně spekulovaly. Poukazuje na skutečnost, že řadu důkazů, které provedeny být měly, soudy neprovedly a o důkazních návrzích rozhodly jen nedostatečně. V tomto směru poukázal například na laboratorní příručku toxikologické laboratoře Sokolov, výslech svědků Z. M., B. a R. Skutkový děj tak nebyl zjištěn bez důvodných pochybností. 6. Obviněným navržené důkazy, jimiž jsou prohlášení o počínání velitele – funkcionáře, nenarušování kolektivního soužití, nezrušení žádného z rozhodnutí, kterým mu byl uložen kázeňský trest, anebo nedůvodného udržování vyšetřování v režimu prověřování, v jehož rámci policejní orgán provedl opatření znaleckého posudku podle § 105 odst. 1 tr. ř., aniž by o přibrání znalce byl obviněný vyrozuměn, jsou se závěry soudů v jasném rozporu. Dále namítá, že se trestní soudy nezabývaly poučením osoby ve výkonu trestu odnětí svobody (odsouzený) ze dne 30. prosince 2022 opatřené pochybným podpisem obviněného, poučením osoby ve výkonu trestu odnětí svobody (odsouzený) ze dne 23. srpna 2023 opatřeným zřejmě jiným podpisem, ani protokolem o provedení orientačního toxikologického vyšetření moče. Stejně tak se soudy nezabývaly jeho návrhem na zajištění pravosti listin. Odvolací soud se nezabýval ani námitkou, že po přednesení obžaloby ho nevyzval předseda senátu, aby se vyjádřil ke skutečnostem uvedeným v obžalobě. Rovněž namítá, že poukazoval na rozpory v protokolech, s čímž se soudy též nevypořádaly. Spatřuje porušení ústavně zaručeného práva na soudní ochranu též v tom, že není pravdivý bod 2. rozsudku okresního soudu, že v každém stadiu trestního řízení využil svého zákonného práva a ve věci nevypovídal. 7. Ohrazuje se dále proti postupu trestních soudů ohledně důkazů týkajících se údajného postoupení vzorků poskytnutých věznicí, respektive proti neprovedení důkazů – výslechů svědků M. R. a T. B. ohledně dokumentace vzorků, odesílání vzorků, přítomnosti a podepisování obviněného a nakládání se vzorkem moči po jeho vyčůrání. Nesouhlasí ani s tím, jak krajský soud naložil s návrhem na provedení důkazu laboratorní příručkou toxikologické laboratoře okresní nemocnice Sokolov z doby její platnosti v době vyšetřování vězeňských vzorků. Tato příručka měla podle obviněného prokázat obsah toliko orientačnosti toxikologického vyšetření moče, nesprávnost manipulace s urinovanou močí, zejména za situace, pokud bylo orientační toxikologické vyšetření prováděno se vzorky několika odsouzených prakticky současně, když byla mikcí zajišťována tělní tekutina, která je náchylná k poškození a změnám svého složení, vyvstalé pochybnosti o jakosti zajištěného materiálu. Zároveň nebyla manipulace s takovým materiálem řádně dokumentována a nebylo možné přezkoumat, zda se skutečně jedná o konkrétní moč zajištěnou u obviněného a že do jejího obsahu nebylo zasahováno, a to včetně kontaminace pohárku močením před ním testovanou osobou. 8. Z protokolu z hlavního líčení ze dne 20. 12. 2024 a veřejného zasedání ze dne 1. 4. 2024 je patrné, že obhájce navrhl, aby si soudy obstaraly a provedly k důkazu výše zmíněné výslechy svědků a laboratorní příručku. V odůvodnění rozsudku krajského soudu chybí jakákoli zmínka o tom, proč krajský soud nevyhověl těmto návrhům na provedení důkazů. Fakticky ani nepřipouští, že by takový důkazní návrh padl. Rovněž v odůvodnění samém se nezmiňuje ani o části obrany obviněného opřené o špatný fyzický stav vzorků poté, co měly opustit brány věznice. Krajský soud se k jeho výhradám ohledně neprovedených důkazů vyjádřil jen velmi stručně a také způsobem, kdy fakticky zcela pominul část jeho argumentace ohledně právního hodnocení věci. Současně obviněný dodává, že mu není jasné, z čeho vycházel krajský soud při svém závěru, že není důvodu pochybovat o tom, že jednotlivé odběry proběhly v souladu s (nějakými) předpisy, ostatně pokud by nemocnice Sokolov měla jakékoliv pochybnosti o dodaných vzorcích, nepochybně by na to reagovala. 9. Během trestního řízení opakovaně zmiňoval, že šlo o toliko orientační toxikologické vyšetření moče a žádanky na toxikologické vyšetření, ze kterých soud nemohl s jistotou zjistit skutečnosti citované v jednotlivých skutkových větách výrokové části obžaloby a dokonce, že neb