6 Tdo 865/2024 — Nejvyšší soud

6 Tdo 865/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. e) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:12. 11. 2024 Spisová značka:6 Tdo 865/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:6.TDO.865.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Hodnocení důkazů Nepřípustnost trestního stíhání Podvod Res iudicata Škoda větší Úmysl Dotčené předpisy:§ 2 odst. 5, 6 tr. ř. § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku § 11 odst. 2 písm. b) bod 1 tr. ř. § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:CD EU Zveřejněno na webu:28. 1. 2025 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 26.03.2025I.ÚS 946/25 Jan Wintr odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost19. 8. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 865/2024-867 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. 11. 2024 o dovolání, které podal obviněný R. Š. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 3. 2024, sp. zn. 7 To 31/2024, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 3 T 123/2022, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného R. Š. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 17. 10. 2023, sp. zn. 3 T 123/2022 (dále také jen „rozsudek soudu prvního stupně“), byl obviněný R. Š. (dále jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) uznán vinným přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku, jehož se podle skutkových zjištění jmenovaného soudu dopustil tím, že: v průběhu měsíce září 2013 v úmyslu získat neoprávněně finanční prostředky vystupoval jako osoba oprávněná jednat za společnost Centrum Biomasy s.r.o., Zvolenská cesta 61B, 974 05 Bánská Bystrica, Slovenská republika, přičemž při telefonickém jednání přislíbil svému obchodnímu partnerovi v České republice, Janu Brtníkovi, narozenému XY, jednateli společnosti Brikmat s.r.o., IČ: 28339207, se sídlem Družstevní 702, 664 53 Újezd u Brna, že je schopen zajistit pro koncového zákazníka v České republice, poškozeného J. O., narozeného XY, nový briketovací stroj Biomasser DUO od polského výrobce, společnosti ASKET, se sídlem v Poznani, a to za konečnou cenu 11.800 EUR s dobou dodání 30 dnů, s tím, že poškozený J. O. musí zaplatit kupní cenu briketovacího stroje k rukám jednatele společnosti Brikmat s.r.o. jakožto prostředníka obchodní transakce předem, což poškozený učinil, když dne 30. 9. 2013 zaslal na základě faktury č. 3059800003 vystavené společností Brikmat s.r.o. na účet společnosti Brikmat s.r.o. částku 394.747 Kč, z níž částka v celkové výši 35.000 Kč měla být použita na úhradu řezačky na slámu Caravagi RS a vlhkoměru SuperPro Combi, které byly poškozenému společností Brikmat s.r.o. skutečně dodány a zbylá část měla být ze strany společnosti Brikmat s.r.o. použita na úhradu dohodnuté kupní ceny ve výši 11.800 EUR se zohledněním marže společnosti Brikmat s.r.o. realizované z předmětné obchodní transakce týkající se dodávky briketovacího stroje s tím, že následně společnost Centrum Biomasy s.r.o. bezodkladně objedná briketovací stroj Biomasser DUO u polské společnosti ASKET, kdy na základě tohoto ujednání zaslal obviněný Janu Brtníkovi e-mailem fakturu č. 212013 znějící na částku 11.800 EUR, kde byla jako dodavatel uvedena společnost Centrum Biomasy s.r.o., s tím, že požádal Jana Brtníka, aby z důvodu urychlení obchodní transakce zaslal finanční prostředky na bankovní účet číslo XY vedený u Slovenské spořitelně, a.s., jehož majitelem nebyla společnost Centrum Biomasy s.r.o., nýbrž manželka obviněného A. Š. s tím, že obviněný měl k účtu dispoziční právo, což Jan Brtník učinil hotovostním vkladem částky 11.800 EUR na shora uvedený účet provedeným dne 1.10.2013, kdy z těchto finančních prostředků si obviněný téhož dne vybral v hotovosti částku 10.000 EUR, s kterou naložil nezjištěným způsobem a zbývající finanční prostředky vložené Janem Brtníkem ponechal na tomto bankovní účtu k další spotřebě, přičemž poté v rozporu s dohodou s Janem Brtníkem briketovací stroj Biomasser DUO sám ani prostřednictvím jiného zástupce společnosti Centrum Biomasy s.r.o. u polské společnosti ASKET nikdy neobjednal, opakovaně uváděl nepravdivé výmluvy o komplikacích při dodávkách údajně objednaného briketovacího stroje, kterými reagoval na urgence Jana Brtníka a později i syna poškozeného a nepravdivě je informoval o tom, že předmětný stroj je již objednán a má mít konkrétní výrobní číslo XY, které zaslal svému obchodnímu partnerovi Janu Brtníkovi, neboť od počátku neměl v úmyslu dodávku objednaného briketovacího stroje zařídit a způsobil tak poškozenému koncovému zákazníkovi J. O., narozenému XY, zemědělskému podnikateli, se sídlem XY XY, XY, IČ: XY, škodu ve výši 11.800 EUR, což přestavuje dle kurzu ČNB ke dni 1. 10. 2013, kdy došlo k připsání částky na účet obviněného, ekvivalent částky 302.670 Kč. 2. Za to byl obviněný odsouzen podle § 209 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 16 měsíců, jenž byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 let, a to za současného uložení přiměřené povinnosti ve zkušební době podle svých sil nahradit způsobenou škodu podle § 82 odst. 3 tr. zákoníku s přihlédnutím k § 48 odst. 4 tr. zákoníku. Dále byl obviněnému uložen podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku peněžitý trest ve výměře 70 denních sazeb, s výší denní sazby 500 Kč, tedy celkem ve výměře 35 000 Kč. 3. Výrokem podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost uhradit poškozené L. O. majetkovou škodu ve výši 217 697 Kč. 4. Proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání, které Krajský soud v Brně svým usnesením ze dne 21. 3. 2024, sp. zn. 7 To 31/2024, podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 5. Proti usnesení soudu druhého stupně podal obviněný dovolání opřené o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. V prvé řadě vytkl porušení zásad ústnosti a bezprostřednosti soudem prvního stupně v hlavním líčení. Dále namítl, že ve světle rozhodovací praxe Soudního dvora Evropské unie v otázce použití zásady ne bis in idem, nemohl být v České republice trestně stíhán, neboť o tomtéž skutku bylo již rozhodnuto usnesením vyšetřovatele slovenského policejního orgánu o zastavení trestního stíhání ze dne 6. 4. 2019, č. j. CVS:ORP-448/3-VYS-BB-2018, a to pro uplynutí promlčecí doby. Jelikož jde o rozhodnutí konečné, týkající se totožného skutku, uvedené bylo a je závažnou objektivní překážkou pro konání trestního řízení (odkázal v těchto souvislostech pod čarou na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 29. 6. 2016, sp. zn. C-486/14, ze dne 28. 9. 2006, sp. zn. C-150/05, a ze dne 9. 3. 2006, sp. zn. C-436/04). S tímto se však oba soudy nižších stupňů dostatečně nevypořádaly. V tomto ohledu odkaz odvolacího soudu na své rozhodnutí ze dne 30. 3. 2023 nepostačuje. Stejně tak obviněný nesouhlasil s nevyhověním jeho návrhu na předběžné projednání obžaloby či zastavení trestního stíhání. Vytkl také nedodržení zásady subsidiarity trestní represe ve smyslu § 12 odst. 2 tr. ř. Podle jeho přesvědčení orgány činné v trestním řízení dovozením trestněprávní odpovědnosti nahradily nezbytnou míru opatrnosti, kterou měl poškozený v souladu se zásadou vigilantibus iura scripta sunt projevovat v soukromoprávních vztazích. Tomuto svědčí i chování poškozeného, který nejen že podal trestní oznámení až téměř po 4 letech od objednání předmětného stroje, tedy až v době, kdy svá práva nemohl uplatnit v soukromoprávním řízení, ale také za osobu podezřelou označil Jana Brtníka. Obviněný měl dále za rozporné, zda byl skutkový stav věci zjištěn v souladu s § 2 odst. 5, 6 tr. ř., tedy aby o něm nebyly důvodné pochybnosti. Soud prvního stupně na jednu stranu vycházel z čestného prohlášení svědka Z. O., které nelze s ohledem na provedené dokazování považovat za osamocené, ovšem současně jeho vyjádření nepovažoval za podstatné, jelikož nešlo o výslech svědka. Tento nedostatek však soudy odmítly zhojit výslechem dotyčného. Nebylo ani provedeno dostatečné dokazování k vložení prostředků do společnosti, k čemuž se vztahovalo právě vyjádření svědka Z. O. a další důkazy. K tomuto se dále vázal i závěr soudů, že obviněný se získanými penězi naložil ve svůj prospěch, byť to nebylo prokázáno, ba právě podle již zmíněného svědka byly tyto peníze odevzdány do pokladny společnosti Centrum Biomasy s.r.o. Vzhledem k uvedenému závěr soudů o nadbytečnosti výslechu tohoto svědka nemohl obstát. Rovněž odvolací soud neshledal důvodným návrh na doplnění dokazování o kopii účetní rozvah