6 Tdo 941/2016 — Nejvyšší soud

6 Tdo 941/2016 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:27. 7. 2016 Spisová značka:6 Tdo 941/2016 ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:6.TDO.941.2016.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Důvod dovolání pro právní vady rozhodnutí Mimořádné opravné prostředky Dotčené předpisy:§ 157 odst. 1, 5 tr. zákoníku § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:10. 10. 2016 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tdo 941/2016-47 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. července 2016 o dovolání, které podal L. V . , proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 10. 2015, č. j. 1 To 71/2015-1553, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě- pobočka Olomouc, pod sp. zn. 29 T 14/2013, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. s e dovolání obviněného o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě - pobočka Olomouc, ze dne 21. 1. 2015, č. j. 29 T 14/2015-1443, byl obviněný L. V. (dále jen „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným zločinem ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty z nedbalosti podle § 157 odst. 1, odst. 5 zákona č. 40/2009 Sb. trestního zákoníku, ve změní pozdějších předpisů (správně přečinem) a přečinem porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží podle 244 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník“), jehož se podle jeho skutkového zjištění dopustil tím, že v době minimálně od měsíce března do počátku měsíce listopadu 2012 v O., jako fyzická osoba podnikající pod obchodním jménem L. V., provozující prodejnu smíšeného zboží na ulici D. N. č. ..., v rozporu s požadavky na bezpečnost potravin a jejich sledovatelnost stanovenými článkem 14 a 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002 ze dne 28. 1. 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva a také v rozporu s příslušnými zákonnými ustanoveními, zejména v rozporu s § 12 a § 13 zákona č. 61/1997 Sb., o lihu v tehdy platném znění, v rozporu s § 3, § 4 a § 6 zákona č. 676/2004 Sb., o povinném označení lihu v tehdy platném znění, v rozporu s § 3 písm. b), § 9 a § 10 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele v tehdy platném znění a v rozporu s § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 110/1997, o potravinách a tabákových výrobcích v tehdy platném znění, podle kterých bylo mimo jiného zakázáno do oběhu uvádět líh vadný či neznámého původu a byla stanovena povinnost označit líh ve spotřebitelském balení vyrobený na daňovém území České republiky nebo na toto území dovezený kontrolní páskou a byla také stanovena povinnost prodejce prodávat výrobky v předepsané nebo schválené jakosti, řádně informovat spotřebitele o vlastnostech prodávaných výrobků, zajistit, aby jím prodávané výrobky byly přímo, viditelně a srozumitelně označeny označením výrobce nebo dovozce, popřípadě dodavatele a též údaji o složení materiálu, si od nezjištěné osoby k dalšímu prodeji opakovaně opatřil přesně nezjištěné množství lihoviny o obsahu 0,5 l a 1 l deklarované jako rum a vodka v řádně neoznačených spotřebitelských baleních, kterým chyběla kontrolní páska určená ke značení lihu a etiketa výrobce, některé tyto lihoviny rozdal příbuzným a známým, resp. je sám zkonzumoval, aniž by u kohokoli zaregistroval nějaké zdravotní potíže a část z nich prodal ve své provozovně sám, nebo prostřednictvím své prodavačky J. Ch., přičemž a) v přesně nezjištěné době, zřejmě dne 2. 11. 2012, P. Š., jako nezávadnou a určenou ke konzumaci, prodal lihovinu deklarovanou jako vodka o obsahu 1 l bez etikety a kontrolní pásky, kdy následná konzumace tohoto alkoholu u poškozeného vedla k závažné intoxikaci methylalkoholem, neboť tato lihovina obsahovala množství methanolu mnohonásobně převyšující maximální povolený obsah, P. Š. musel být dne 5. 11. 2012 převezen do Fakultní nemocnice v Olomouci a téhož dne zemřel na těžký otok mozku při akutní otravě methylalkoholem, b) v přesně nezjištěné době, zřejmě dne 6. 11. 2012, M. H., jako nezávadnou a určenou ke konzumaci, prodal lihovinu deklarovanou jako rum o obsahu 0,5 l bez etikety a kontrolní pásky, kdy následná konzumace tohoto alkoholu u poškozeného vedla k závažné intoxikaci methylalkoholem, neboť tato lihovina obsahovala množství methanolu mnohonásobně převyšující maximální povolený obsah, M. H. musel být dne 10. 11. 2012 hospitalizován a léčen ve Fakultní nemocnici v Olomouci, kde se nacházel až do 19. 11. 2012, c) v přesně nezjištěné době, zřejmě dne 11. 11. 2012, L. Z., jako nezávadnou a určenou ke konzumaci prodal lihovinu deklarovanou jako rum o obsahu 1 l bez etikety a kontrolní pásky, kdy následná konzumace tohoto alkoholu L. Z. a jeho manželkou V. Z. u obou vedla k závažné intoxikaci methylalkoholem, neboť tato lihovina obsahovala množství methanolu mnohonásobně převyšující maximální povolený obsah, L. Z. musel být v době od 14. 11. 2012 do 27. 11. 2012 hospitalizován a léčen ve Fakultní nemocnici v Olomouci, V. Z., která dne 13. 11. 2012 rovněž byla hospitalizována ve Fakultní nemocnici v Olomouci, téhož dne, přes veškerou poskytnutou odbornou lékařskou péči, zemřela na těžký otok mozku při akutní otravě methylalkoholem, takto přitom jednal, ačkoli věděl, že za velmi nízkou nákupní cenu pořizuje alkohol bez etikety výrobce a kontrolní pásky, tento alkohol za velmi nízkou cenu také dál prodával, a to dokonce i v době, kdy již registroval, že na území České republiky je distribuován závadový alkohol, po jehož požití od počátku měsíce září 2012 docházelo k vlně otrav methylalkoholem a ačkoli sám s neoznačeným alkoholem, který odebíral a dále prodával, neměl negativní zkušenosti, vzhledem k uvedenému mohl a měl předpokládat, že alkohol prodávaný v jeho provozovně může být závadný a jeho konzumace může vést k závažným, až život ohrožujícím komplikacím, současně také věděl, že porušuje zájem státu na kontrole pohybu zboží podléhajícího spotřebním daním a na příjmu z těchto daní, kterým podléhají vybrané výrobky označené k tomu určenými kontrolními páskami, 2. Obviněný byl za uvedené trestné činy odsouzen podle § 157 odst. 5 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 3 roků, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 let. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívají v zákazu prodeje zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej v trvání 7 roků. 3. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému se spoluobviněnou J. Ch. uložena povinnost společně a nerozdílně nahradit Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR škodu ve výši 3 142 Kč, poškozeným A. Š. škodu ve výši 240 000 Kč, A. T. škodu ve výši 175 000 Kč, P. Š. škodu ve výši 240 000 Kč, V. Š. škodu ve výši 240 000 Kč, s tím, že podle § 229 odst. 1 tr. ř. byl poškozený M. H. odkázán s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Obviněný dále byl podle § 228 odst. 1 tr. ř. zavázán k povinnosti nahradit Vojenské zdravotní pojišťovně škodu ve výši 74 196 Kč, L. Z. ve výši 240 000 Kč, J. D. ve výši 240 000 Kč, L. Š. ve výši 300 000 Kč, V. P. ve výši 300 000 Kč s tím, že podle § 229 odst. 2 tr. ř. byli poškození A. T. a Vojenská zdravotní pojišťovna odkázání se zbytkem nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 4. O odvoláních, která proti tomuto rozsudku podali obvinění L. V. a J. Ch. a poškození, Všeobecná zdravotní pojišťovna a E. Š., rozhodl ve druhém stupni Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 22. 10. 2015, č. j. 1 To 71/2015-1553, jímž podle § 259 odst. 3 tr. ř. doplnil z podnětu odvolání poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovny napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci, ze dne 21. 1. 2015, č. j. 29 T 14/2013-1443, tak, že podle § 228 odst. 1 tr. ř. obviněnému uložil povinnost zaplatit poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, se sídlem Orlická 4/2020, 130 00 Praha 3, IČ: 41197518, majetkovou škodu ve výši 221 174 Kč. Odvolání obviněných L. V., J. Ch. a poškozené E. Š. podle § 256 tr. ř. zamítl. 5. Proti citovanému rozsudku Vrchního soudu v Olomouci podal obviněný prostřednictvím obhájce Mgr. Františka Stratila dovolání, v němž uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. 6. Dovolatel má za to, že napadené rozhodnutí vychází z nesprávného právního posouzení skutku a nesprávného hmotně právního posouzení. 7. Obviněný v rámci dovolání uvádí, že i přes jisté výhrady nezpochybňuje, že prodával alkohol