6 Tdo 944/2023 – Nejvyšší soud

6 Tdo 944/2023- USNESENÍNejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. 2. 2024 o dovoláních, která podali obvinění P. B., M. Č., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Vinařice, a M. V., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Stráž pod Ralskem, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. 1. 2023, č. j. 10 To 393/2022-5893, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 6 T 82/2021, takto: I. Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněných P. B. a M. Č. odmítají. II. Podle § 265i odst. 1 písm. f) tr. ř. se dovolání obviněného M. V. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 22. 9. 2022, č. j. 6 T 82/2021-5684, byli uznáni vinnými obviněný P. B. pod bodem 9. přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku ve formě spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, obviněný M. Č. pod bodem 3. přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku ve formě spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, pod bodem 5. účastenstvím ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku k přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, pod bodem 35. přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a obviněný M. V. pod body 1. - 8., 10., 11. – 18. a 20. pokračujícím zločinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), odst. 2, odst. 4 písm. c) tr. zákoníku ve formě spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, pod bodem 9. zločinem legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1, odst. 3 písm. b), c) tr. zákoníku a pod body 22. – 32. pokračujícím přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Uvedených trestných činů se podle skutkových zjištění soudu prvního stupně dopustili způsobem specifikovaným ve výroku rozsudku. Zároveň bylo rozhodnuto o vině obviněných J. L., K. L., P. M. a J. R. 2. Obviněný P. B. byl odsouzen za shora uvedenou trestnou činnost a sbíhající se přečiny podle § 216 odst. 2, § 274 odst. 1, odst. 2 písm. a) a § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, jimiž byl uznán vinným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 3. 6. 2021, sp. zn. 39 T 32/2021, podle § 205 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří roků, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1, § 84 a § 85 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 60 měsíců za současného stanovení dohledu. Podle § 85 odst. 3 tr. zákoníku mu bylo uloženo, aby v průběhu zkušební doby podmíněného odsouzení s dohledem podle svých sil nahradil škodu, kterou způsobil trestnou činností. Dále mu byl podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu v trvání 24 měsíců. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 3. 6. 2021, sp. zn. 39 T 32/2021, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla svého podkladu. 3. Obviněný M. Č. byl odsouzen za shora uvedenou trestnou činnost a sbíhající se přečiny podle § 274 odst. 1 a § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, jimiž byl uznán vinným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 27. 1. 2021, sp. zn. 3 T 141/2020, podle § 205 odst. 3 tr. zákoníku, za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 30 měsíců, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1, § 84 a § 85 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 60 měsíců za současného stanovení dohledu. Podle § 85 odst. 3 tr. zákoníku mu bylo uloženo, aby v průběhu zkušební doby podmíněného odsouzení s dohledem podle svých sil nahradil škodu, kterou způsobil trestnou činností. Podle § 85 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 48 odst. 4 písm. b), h) tr. zákoníku mu byla uložena přiměřená povinnost, aby se v průběhu zkušební doby podmíněného odsouzení s dohledem podrobil vhodnému programu sociálního výcviku a převýchovy a dále omezení, aby se zdržel požívání omamných a psychotropních látek a na výzvu probačního úředníka se podrobil testování na přítomnost těchto látek v jeho těle. Dále mu byl podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu v trvání 18 měsíců. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 27. 1. 2021, sp. zn. 3 T 141/2020, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla svého podkladu. 4. Obviněný M. V. byl odsouzen podle § 205 odst. 4 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 54 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku mu byl uložen trest propadnutí věcí specifikovaných ve výroku rozsudku. 5. Zároveň bylo rozhodnuto o trestech spoluobviněných. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněným uložena povinnost nahradit poškozeným škodu způsobem specifikovaným ve výroku rozsudku. 6. O odvoláních všech obviněných a státního zástupce proti tomuto rozsudku rozhodl Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 24. 1. 2023, č. j. 10 To 393/2022-5893, jímž ho podle § 258 odst. 1 písm. d), e), f), odst. 2 tr. ř. částečně zrušil, a to z podnětu odvolání státního zástupce a obviněného M. Č. ve výrocích o vině pod body 3. a 5., v důsledku toho ve výroku o trestu a ve výroku o náhradě škody ve vztahu k obviněnému M. Č., z podnětu odvolání státního zástupce ohledně obviněného J. L. ve výroku o trestu a z podnětu odvolání obviněných K. L., J. R., M. V. ve výroku o náhradě škody poškozené G. H. a poškozenému G. R. Za podmínek § 259 odst. 3 tr. ř. při nezměněných výrocích o vině obviněného M. Č. přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku (pod bodem 34. výroku napadeného rozsudku) a vině obviněných J. L., K. L., P. M., J. R. a M. V. vyjmenovanými trestnými činy a při nezměněných výrocích o náhradě škody všem poškozeným vyjma poškozené G. H. a poškozeného G. R. ve věci znovu rozhodl následovně. 7. Odvolací soud shledal obviněného M. Č. vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku dílem jako spolupachatele podle § 23 tr. zákoníku a dílem ve formě účastenství-pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku (pod body 3. a 5. výroku napadeného rozsudku). Za uvedený trestný čin a sbíhající se přečiny podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku a § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, jimiž byl uznán vinným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9, sp. zn. 3 T 141/2020, ze dne 27. 1. 2021, ho odsoudil podle § 205 odst. 3 tr. zákoníku, za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku, k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 30 měsíců, pro jehož výkon ho podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Dále mu podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel v trvání 18 měsíců. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku zároveň zrušil výrok o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9, sp. zn. 3 T 141/2020, ze dne 27. 1. 2021, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla svého podkladu. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu uložil povinnost poškozeným nahradit škodu způsobem specifikovaným ve výroku rozsudku. 8. Způsobem ve výroku uvedeným odvolací soud nově uložil trest obviněnému J. L. Podle § 256 tr. ř. odvolací soud zamítl odvolání obviněných P. B., J. L., P. M. a odvolání státního zástupce podaná v neprospěch obviněných P. B., J. R. a M. V. II. Dovolání a vyjádření k nim 9. Proti citovanému rozsudku krajského soudu podali obvinění P. B., M. Č. a M. V. prostřednictvím svých obhájců dovolání. 10. Obviněný P. B. tak učinil prostřednictvím své obhájkyně Mgr. Diany Kokešové. Označil v něm dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h), m) tr. ř., a to ve všech jejich variantách. Předně pak upozornil, že v nalézacím i odvolacím řízení bylo „zcela hrubým způsobem pošlapáno“ jeho právo na spravedlivý proces. Shledává to v nedostatečném, svévolném a tendenčním odůvodnění odvolacího rozhodnutí. Odvolací soud se nezabýval jeho obhajobou, případně ji nepochopil nebo záměrně překroutil. 11. Soudu prvního stupně obviněný vytkl, že jeho rozsudek byl postaven prakticky jen na výpovědi obviněného J. R., přičemž důkazy předložené obhajobou byly ignorovány. Touto námitkou se odvolací soud zabýval pouze částečně, věcně ji však zkreslil. Obviněný připomněl, že odvolací soud je povinen se se závažnými konkrétně formulovanými námitkami vypořádat. Nezabýval se však vůbec záznamy Mapy Google prokazujícími, že v době spáchání činu byl v místě svého bydliště. Tyto jsou navíc podporovány důkazy založenými ve spise – zá