6 Tz 56/2019 — Nejvyšší soud

6 Tz 56/2019 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:31. 10. 2019 Spisová značka:6 Tz 56/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:6.TZ.56.2019.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Započítání trestu Dotčené předpisy:§ 147 odst. 1 písm. a) tr. ř. § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. § 74 odst. 1 tr. zákoníku § 350 odst. 1 tr. ř. § 268 odst. 2 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:11. 2. 2020 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 6 Tz 56/2019-154 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 31. 10. 2019 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Vladimíra Veselého a soudců JUDr. Jana Engelmanna a JUDr. Ivo Kouřila stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky v neprospěch obviněného J. H., nar. XY v XY, trvale bytem XY, adresa pro doručování XY, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. 61 To 244/2017, a podle § 268 odst. 2 tr. ř. rozhodl takto: Pravomocným usnesením Městského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. 61 To 244/2017, byl porušen zákon ve prospěch obviněného J. H., nar. XY, v ustanovení § 147 odst. 1 písm. a) a § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení mu předcházejícím v ustanovení § 74 odst. 1 tr. zákoníku a § 350 odst. 1 tr. ř. Odůvodnění:I. 1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 27. 1. 2017, sp. zn. 8 T 208/2016, byl obviněný J. H. (dále jen „obviněný“) uznán vinným přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se dopustil jednáním popsaným ve skutkové větě tak, že: „dne 4. 9. 2016 kolem 02.20 h v XY, po ulici XY, kde byl zastaven a kontrolován hlídkou Policie ČR, řídil osobní motorové vozidlo tovární značka XY, RZ XY, šedé metalické barvy, přestože před jízdou požil větší množství alkoholických nápojů, kdy hladina alkoholu v jeho krvi ještě v 04.15 h téhož dne, kdy se v Nemocnici Na Bulovce podrobil odběru krve, byla 2,03 g/kg alkoholu, a byl si tak vědom toho, že není v důsledku podnapilosti schopen motorové vozidlo bezpečně ovládat.“ 2. Za uvedený přečin mu byl uložen podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání třiceti měsíců, podle § 67 odst. 2 písm. a) a § 68 tr. zákoníku peněžitý trest ve výši 20 000 Kč (tvořený 20 denními sazbami po 1 000 Kč) s náhradním trestem (podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku) odnětí svobody v trvání dvou měsíců a podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu dvaceti měsíců. 3. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. 8 T 208/2016, bylo rozhodnuto, že se obviněnému podle § 74 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 350 odst. 1 tr. ř. do trestu zákazu činnosti započítává jeho vykonaná část ode dne 8. 9. 2016, kdy obviněný „odevzdal“ řidičský průkaz na odboru dopravy Městského úřadu Čáslav, do dne 27. 1. 2017. 4. Proti tomuto usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 podala státní zástupkyně stížnost, v níž mimo jiné konstatovala, že podle § 74 odst. 1 tr. zákoníku do výkonu trestu zákazu činnosti lze započítat dobu, po kterou bylo pachateli před právní mocí rozsudku oprávnění k činnosti, jež je předmětem zákazu v souvislosti s trestným činem, odňato podle jiného právního předpisu nebo na základě opatření orgánů veřejné moci. Dovodila, že ustanovení § 74 odst. 1 tr. zákoníku, kterému odpovídá i znění § 350 odst. 1 tr. ř., nedopadá na případ, kdy pachatel, jemuž nebyl, ať už z jakéhokoli důvodu, řidičský průkaz zadržen na místě policejním orgánem, se následně sám dostaví ke správnímu orgánu a řidičský průkaz „odevzdá“. 5. Tuto stížnost Městský soud v Praze usnesením ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. 61 To 244/2017, podle § 148 odst 1 písm. c) tr. ř. zamítl. II. 6. Proti uvedenému pravomocnému usnesení Městského soudu v Praze podal ministr spravedlnosti České republiky (dále jen „ministr spravedlnosti“) podle § 266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona v neprospěch obviněného. 7. V odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku poznamenal, že oba soudy pochybily, pokud konstatovaly, že ve smyslu § 74 odst. 1 tr. zákoníku byla naplněna podmínka odnětí oprávnění k činnosti tím, že obviněný odevzdal vydané potvrzení o oznámení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu (dále jen „náhradní řidičský průkaz“) na odbor dopravy Městského úřadu Čáslav a nově vyhotovený průkaz si již nevyzvedl, v důsledku čehož započetly dobu ode dne 8. 9. 2016 do 27. 1. 2017 do doby výkonu trestu zákazu činnosti. 8. Řidičské oprávnění v dotčené době totiž obviněnému nebylo postupem podle § 118b a § 118c zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonu (zákon o silničním provozu) [dále jen „zákon o silničním provozu“] odňato a obviněný se jej ani postupem podle § 94 odst. 2 zákona o silničním provozu nevzdal. Odevzdání náhradního řidičského průkazu a nevyzvednutí si nově vydaného řidičského průkazu tak nemělo žádné právní účinky. V zohlednění této skutečnosti pak nelze spatřovat formalističnost, neboť pokud k odnětí oprávnění k činnosti, která je předmětem zákazu, příp. k jeho vzdání se jeho držitelem dojde, je následný výkon postihován důraznými sankčními mechanismy. Ten, kdo vykonává činnost, pro níž mu bylo příslušné oprávnění podle jiného právního předpisu odňato nebo pro kterou oprávnění pozbyl, dopouští se přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Obdobně pak vzdá-li se řidičského oprávnění podle § 94 odst. 2 zákona o silničním provozu, dopouští se přestupku podle § 125c odst. 1 písm. e) zákona o silničním provozu, za který může být uložena pokuta od 25.000 Kč do 50.000 Kč a zákaz činnosti na dobu jednoho roku až dvou let. Oproti tomu, při porušení povinnosti mít u sebe řidičský průkaz v době řízení se dotyčný dopouští přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, za nějž je možno uložit pokutu od 1.500 Kč do 2.500 Kč, případně příkazem na místě do 2.000 Kč, nikoliv však již zákaz činnosti. Pokud by se obviněný navíc následně dostavil na odbor dopravy Městského úřadu Čáslav, neexistuje právní důvod k tomu, aby mu nebyl řidičský průkaz (potažmo náhradní řidičský průkaz) vydán zpět. 9. Ministr spravedlnosti dále konstatoval, že je potřeba vlastní jednání obviněného hodnotit kladně, neboť vypovídá o jeho reflexi porušení právních pravidel z jeho strany, nicméně je namístě vyjasnit, za jakých okolností tato sebereflexe může být v souladu se zákonem promítnuta do příslušného trestního řízení, případně jaký postup mají v této souvislosti zvolit držitelé řidičských oprávnění, obecní úřady a orgány činné v trestním řízení. 10. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením Městského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. 61 To 244/2017, byl porušen zákon ve prospěch obviněného J. H., nar. XY, v ustanovení § 147 odst. 1 písm. a) a § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení mu předcházejícím v ustanovení § 74 odst. 1 tr. zákoníku a § 350 odst. 1 tr. ř. 11. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství při veřejném zasedání Nejvyššího soudu zdůraznil, že odevzdání řidičského průkazu nemá povahu odnětí oprávnění k činnosti ve smyslu § 74 odst. 1 tr. zákoníku, a proto není možný zápočet této doby do trestu zákazu činnosti, přičemž není možné toto připustit ani do budoucna, neboť by to mělo nečekané konsekvence ohledně různých výkonů jiných druhů trestů. Proto navrhl, aby stížnosti pro porušení zákona bylo vyhověno v souladu s jejím písemným vyhotovením. 12. Obviněný se ke stížnosti pro porušení zákona do konání veřejného zasedání Nejvyššího soudu nevyjádřil. III. 13. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud neshledal důvody pro zamítnutí stížnosti pro porušení zákona podle § 268 odst. 1 písm. a), b) tr. ř., přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost výroku rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k následujícím závěrům. 14. Předně je potřeba připomenout, že podle § 350 odst. 1 tr. ř. předseda senátu (případně vyšší soudní úředník podle § 27a tr. ř. ve spojení s § 12 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů), rozhodne ihned po právní moci rozsudku, jímž byl odsouzenému uložen trest zákazu činnosti, o započtení doby, po kterou bylo odsouzenému před právní mocí rozsudku oprávnění k činnost