7 Tdo 1034/2025 — Nejvyšší soud

7 Tdo 1034/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:14. 1. 2026 Spisová značka:7 Tdo 1034/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:7.TDO.1034.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Ublížení na zdraví Úmysl nepřímý Dotčené předpisy:§ 146 odst. 1, 4 tr. zákoníku § 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:28. 1. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 1034/2025-853 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. 1. 2026 o dovolání nejvyšší státní zástupkyně podaného v neprospěch obviněného M. D. podaném proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 7. 2025, sp. zn. 6 To 23/2025, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. 53 T 10/2023, takto: Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušují usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 7. 2025, sp. zn. 6 To 23/2025, a rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 21. 3. 2025, sp. zn. 53 T 10/2023. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočce v Liberci přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: 1. Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 21. 3. 2025, č. j. 53 T 10/2023-799, byl obviněný M. D. podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěn podané obžaloby, v níž byl spatřován zločin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1, 4 tr. zákoníku. Podle § 229 odst. 3 tr. ř. pak bylo rozhodnuto o nárocích poškozených na náhradu škody. 2. Uvedeného zločinu se měl obviněný podle obžaloby dopustit v podstatě tím, že dne 26. 1. 2022 kolem 12:44 hod. ve Stráži pod Ralskem, Máchova č.p. 260, v ložnici č. XY, oddílu XY ubytovny pro odsouzené č. XY Věznice XY, v reakci na ranní incident a poté, co byl M. D. vyzván, aby si s ním šel promluvit, jej nečekaně a záměrně dlaní sevřenou v pěst udeřil do obličejové části hlavy takovou intenzitou, že poškozený ztratil rovnováhu a celou svou vahou spadl na betonovou podlahu, kde se prudce udeřil do týlní krajiny hlavy, přičemž utrpěl vláskovou zlomeninu klenby lební v týlní krajině vlevo táhnoucí se k velkému týlnímu otvoru, rozhmoždění mozkové tkáně na spodině čelně spánkového laloku vpravo a na spodině čelního laloku vlevo a v levé týlní krajině a rozsáhlý plášťový krevní výron pod tvrdou plenou mozkovou táhnoucí se nad celou pravou mozkovou polokoulí s otokem mozku a přesunem středočárových struktur doleva, a ačkoliv jevil známky vážné poruchy zdraví, lékařská péče mu byla poskytnutá až dne 27. 1. 2022, s odstupem cca 24 hodin, kdy na neurochirurgickém oddělení Krajské nemocnice Liberec podstoupil neodkladnou život zachraňující operaci, při které mu byla odstraněna část klenby lební a uvolněn tlak vyvíjený krvácením pod tvrdou plenu mozkovou na mozek; přestože byl ve stabilizovaném stavu s přístrojovou podporou životních funkcí dne 16. 2. 2022 přeložen na oddělení následné intenzivní péče Nemocnice Tanvald, opakovaně prodělal infekce dýchacího traktu s nutností agresivní antibiotické léčby a s přetěžováním oběhového systému, což vedlo k postupnému vyčerpání rezerv jeho organismu a dne 25. 5. 2022 k jeho smrti, která nastala v přímé souvislosti se zraněními, která utrpěl. 3. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 7. 2025, č. j. 6 To 23/2025-828, bylo odvolání státní zástupkyně podané v neprospěch obviněného proti zprošťujícímu výroku napadeného rozsudku podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítnuto. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti usnesení odvolacího soudu podala nejvyšší státní zástupkyně dovolání v neprospěch obviněného, v němž uplatnila dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. s odkazem na dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř., neboť napadeným rozhodnutím bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku uvedenému v § 265a odst. 2 písm. b) tr. ř., přestože v řízení mu předcházejícím rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů a rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. 5. Dovolatelka se předně neztotožnila se závěrem Vrchního soudu v Praze, jenž vedl k vyloučení aplikace trestného činu ublížení na zdraví podle § 146 tr. zákoníku. Názor odvolacího soudu, podle něhož obviněný zasáhl poškozeného úderem nízké intenzity, je ve zjevném rozporu s obsahem provedeného dokazování, konkrétně výpovědí očitého svědka a znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství. Ze svědecké výpovědi L. C. vyplývá, že obviněný udeřil poškozeného do obličeje, přičemž poškozený po úderu „úplně usnul, úplně se vypnul, prohnul se a padal celou vahou dozadu na záda“. Svědek dále popsal, že poškozenému po pádu tekla krev z úst a hlavy, na hlavě byla patrná boule a následně docházelo k otírání krve. Zároveň upozornila na závěry znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství, zpracovaného MUDr. Tomášem Adámkem, a na doplňující výpověď znalce učiněnou ve veřejném zasedání před odvolacím soudem. Znalec uvedl, že ve zprávě o ošetření poškozeného nebylo zaznamenáno poranění na hlavě, což však nelze interpretovat jako absenci takového poranění. Vysvětlil, že úder na hlavu, resp. bradu, který vede k tzv. „vypnutí osoby“, musí být veden značnou silou. Hematom na bradě způsobený úderem pěstí pak lze snadno přehlédnout, neboť krevní výron v této oblasti nebývá rozsáhlý. Lékař přijímající pacienta v akutním ohrožení života se přirozeně soustředí na život zachraňující úkony a drobnější poranění nemusí být v dokumentaci zaznamenána. 6. Jestliže se klade důraz na intenzitu úderu, který poškozeného tzv. „vypnul“, jak o tom vypovídal svědek L. C., je třeba ve světle vyjádření znalce z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství konstatovat, že takový účinek je typicky spojen s úderem vedeným značnou silou. Odvolací soud se přitom omezil na odkaz na lékařskou zprávu o prvním ošetření poškozeného, ačkoli v daném případě nelze identifikovat jinou, prvotně určující příčinu pádu poškozeného. Uvedený přístup označila za překračující meze zásady volného hodnocení důkazů podle § 2 odst. 6 tr. ř. a selektivní přístup k důkaznímu materiálu. Uvedl-li pak, že do hodnocení důkazů soudem prvního stupně zasahovat nemůže, nenavrhla-li státní zástupkyně důkazy nové, je takový závěr v rozporu s právním názorem vyjádřeným v rozhodnutí uveřejněném pod č. 53/2022 Sb. rozh. tr. 7. Napadené rozhodnutí dále vykazuje nedostatek i ve vztahu k následně formulovanému právnímu závěru, že obviněný nenaplnil znaky trestného činu ublížení na zdraví podle § 146 tr. zákoníku. Tento alternativní závěr byl učiněn s přihlédnutím k nízké intenzitě úderu vedeného obviněným vůči poškozenému a absenci záznamu o poranění hlavy poškozeného. Na základě provedeného dokazování podle přesvědčení nejvyšší státní zástupkyně nelze důvodně pochybovat o existenci příčinné souvislosti mezi úderem vedeným obviněným proti obličeji poškozeného a následným zdravotním stavem poškozeného. Tato souvislost je doložena svědeckou výpovědí L. C. a závěry znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství. Úder obviněného představoval bezprostřední příčinu pádu poškozeného, který vedl k závažnému poranění hlavy. I za předpokladu nižší intenzity úderu musel být obviněný srozuměn s tím, že úder vedený do obličeje může vyvolat pád poškozeného na tvrdý povrch, s reálným rizikem zranění hlavy. Náraz hlavy o betonovou podlahu je objektivně způsobilý vyvolat poranění i závažného charakteru, což je skutečnost, kterou si obviněný mohl a měl uvědomit. 8. Dále nelze opomenout, že odvolací soud ve svém rozhodnutí zmiňoval intoxikaci poškozeného návykovými látkami, neboť lékařská zpráva Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa ze dne 11. 2. 2022 potvrdila přítomnost metamfetaminu, amfetaminu a THC. Na uvedenou intoxikaci je třeba nahlížet jako na spolupůsobící okolnost, přičemž byla obviněnému prokazatelně známa, tedy měl povědomí o tom, že se poškozený nachází ve stavu snížené tělesné i psychické kondice, což zvyšovalo pravděpodobnost vzniku závažného následku v případě fyzického útoku. Tato okolnost je významná nejen z hlediska příčinné souvislosti, ale i pro posouzení subjektivní stránky trestného činu. Odvolací soud ji však dostatečně nezohlednil při posouzení jednání obviněného, když dospěl k závěru, že nebyla naplněna subjektivní