7 Tdo 578/2024 — Nejvyšší soud

7 Tdo 578/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:31. 7. 2024 Spisová značka:7 Tdo 578/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:7.TDO.578.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dovolání Ochranná opatření Ochranné léčení ústavní Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. § 99 odst. 6 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:4. 9. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 578/2024-140 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 31. 7. 2024 o dovolání J. H. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. 10. 2023, sp. zn. 7 To 308/2023, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 1 Nt 2801/2022, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání J. H. odmítá. Odůvodnění: 1. Dovolatelce J. H. bylo usnesením Okresního soudu v Jihlavě ze dne 4. 10. 2023, sp. zn. 1 Nt 2801/2022, podle § 99 odst. 6 tr. ř. prodlouženo dříve uložené ochranné psychiatrické léčení v ústavní formě o 2 roky do 20. 10. 2025; současně byl podle § 351a odst. 1 tr. ř. a § 99 odst. 5 tr. zákoníku zamítnut návrh dovolatelky na změnu formy ochranného léčení na formu ambulantní. 2. Proti usnesení soudu prvního stupně podala dovolatelka stížnost, která byla Krajským soudem v Brně usnesením ze dne 19. 10. 2023, sp. zn. 7 To 308/2023, podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta. 3. Usnesení stížnostního soudu napadla dovolatelka dovoláním, v němž argumentovala, že jí měla, resp. má být změněna forma ochranného léčení na formu ambulantní. Proto navrhla, aby Nejvyšší soud toto rozhodnutí zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení. 4. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření k dovolání uvedl, že není přípustné, neboť napadené usnesení ani mu předcházející rozhodnutí soudu prvního stupně nejsou rozhodnutími ve věci samé podle § 265a odst. 1, 2 tr. ř. 5. Toto vyjádření bylo zasláno obhájkyni dovolatelky k možné replice, čehož však nebylo využito. 6. Nejvyšší soud se jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) v dané věci nejdříve zabýval otázkou, zda je podané dovolání přípustné. 7. Podle § 265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Na to v textu zákona navazuje taxativní výčet rozhodnutí ve věci samé, proti nimž je dovolání přípustné [§ 265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř.]; proti rozhodnutím, která nejsou v tomto výčtu obsažena, dovolání přípustné není. 8. Usnesením, které stížnostní soud přezkoumával, byla jednak prodloužena doba ochranného léčení v ústavní formě, jednak byl zamítnut návrh dovolatelky na změnu formy ochranného léčení. 9. Jak již dříve vysvětlil Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 21. 1. 2015, sp. zn. 8 Tdo 21/2015 (srov. i další judikaturu tam citovanou, zejména rozhodnutí uveřejněné pod č. 19/2014 Sb. rozh. tr. týkající se obdobné problematiky u zabezpečovací detence), dovolání lze podat proti rozhodnutí, kterým bylo uloženo ochranné léčení [§ 265a odst. 2 písm. e) tr. ř.], nikoli však proti rozhodnutí, kterým bylo ochranné léčení prodlouženo, neboť takové rozhodnutí v zákonném výčtu v § 265a odst. 2 tr. ř. obsaženo není. Stejné platí, jak opět již dříve vysvětlil Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 30. 7. 2014, sp. zn. 7 Tdo 934/2014, o rozhodnutí, kterým se rozhodovalo o změně formy ochranného léčení (srov. i rozhodnutí publikované pod č. 34/2049 Sb. rozh. tr.). 10. Nejvyšší soud proto s ohledem na výše uvedené uzavírá, že dovoláním napadené usnesení stížnostního soudu, ani jemu předcházející usnesení soudu prvého stupně [při využití dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř.], nelze považovat za rozhodnutí ve věci samé, proti nimž by bylo dovolání přípustné. 11. Za těchto jen stručně uvedených okolností (§ 265i odst. 2 tr. ř.) Nejvyšší soud dovolání J. H. podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. bez věcného přezkumu (§ 265i odst. 3 tr. ř.) odmítl, neboť shledal, že není přípustné. Učinil tak v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 31. 7. 2024 JUDr. Radek Doležel předseda senátu