7 Tdo 777/2022 — Nejvyšší soud

7 Tdo 777/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. a) tr.ř. § 265b odst.1 písm. b) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:8. 3. 2023 Spisová značka:7 Tdo 777/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:7.TDO.777.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Důvody dovolání Vydírání Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. f) tr. ř. § 175 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:16. 5. 2023 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí III.ÚS 1449/23 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 777/2022-784 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl dne 8. 3. 2023 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného R. B., nar. XY v XY, bytem XY, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 61 To 122/2022, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 9 T 77/2021, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. f) tr. ř. se dovolání obviněného R. B. odmítá. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 27. 1. 2022, č. j. 9 T 77/2021-194, byl obviněný uznán vinným zločinem vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku a odsouzen podle § 175 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody na dva roky, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu čtyř let. Dále byl obviněnému uložen podle § 67 odst. 1, § 68 (správně § 68 odst. 1) tr. zákoníku peněžitý trest v celkové výměře 500 000 Kč, podle § 71 odst. 1 tr. zákoníku trest propadnutí náhradní hodnoty a podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost zaplatit společně a nerozdílně s již pravomocně odsouzeným J. J., na náhradě majetkové škody 95 000 Kč poškozenému J. P. 2. Podle skutkových závěrů soudu prvního stupně se obviněný uvedeného zločinu dopustil tím, že v blíže nezjištěné době v listopadu roku 2017 na blíže nezjištěném místě informoval poškozeného J. P., zaměstnaného na pozici vedoucího Oddělení hygieny výživy oblast XY, Odboru hygieny a výživy a předmětů běžného užívání, Hygienické stanice hl. m. Prahy (dále jen „HSHMP“), kam byl přijat po předchozích opakovaných jednáních se samostatně trestně stíhanými a pravomocně odsouzenými Z. V., a J. J., který působil na pozici ředitele HSHMP, o tlaku ze strany J. J., jakožto nejvyššího nadřízeného poškozeného, s doporučením, že mu má dát nějaké peníze, následně v polovině prosince 2017 obviněný na jedné z pravidelných schůzek uskutečňovaných v daném období nejméně jednou týdně v restauračních zařízeních v centru Prahy prvotní informaci konkretizoval a vyzval poškozeného k vydání částky alespoň 20 000 Kč k rukám J. J., jako odměny za přijetí na pracovní pozici s tím, že pokud mu peníze nedá, ředitel jej vyhodí, současně poškozenému sdělil, že vlastně o nic nepřijde, protože od ředitele dostává vysoké odměny, které by v případě nevyhovění mít nemusel, mezitím došlo i ke schůzce poškozeného s J. J., na níž tento poškozenému mimo jiné řekl, že mu bylo z ministerstva doporučeno prostřednictvím ředitelky Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje, aby se jej zbavil, ale že pokud bude vše fungovat podle jeho představ a bude se řídit pokyny obviněného, nemá důvod jej vyhodit, načež poškozený v obavě o ztrátu zaměstnání později v polovině prosince roku 2017 v Praze 1, XY, v obchodním domě XY, předal obviněnému ze svých prostředků finanční hotovost v požadované výši 20 000 Kč pro J. J., poté v blíže nezjištěné době v březnu 2018 přišel obviněný za poškozeným přímo na pracoviště HSHMP na adrese Praha 1, XY, a vyzval jej k vydání dalších nejméně 20 000 Kč, následně dne 13. 3. 2018 sdělil poškozenému v kanceláři Z. V., v té době již ředitel odboru ekonomicko-provozních činností HSHMP, že má do pátku odevzdat další částku, a to celkem 40 000 Kč, jinak jej J. J., vyhodí, načež byl poškozený dne 15. 3. 2018 telefonicky vyzván Z. V., aby přišel do kavárny XY na adrese Praha 1, XY, kde v době oběda za přítomnosti Z. V., a P. V., předal v obálce obviněnému požadovanou finanční hotovost s tím, že na pracovní pozici nenastupoval, aby bral úplatky, načež mu obviněný a Z. V., sdělili, že pokud peníze dává ze své výplaty, je blázen a má odejít, peníze má získávat od podnikatelů, téhož dne z vlastní iniciativy J. J., navrhl poškozenému navýšení osobního příplatku, s čímž byl poškozený seznámen a obviněný jej ubezpečil, že toto inicioval J. J., po převzetí finančních prostředků, dne 11. 4. 2018 v kanceláři poškozeného sdělil Z. V., poškozenému, že do pátku musí odevzdat peníze pro J. J., poté Z. V., telefonicky upřesnil částku na 35 000 Kč, což dne 18. 4. 2018 po poradě potvrdil gestem naznačeným prsty sám J. J., načež téhož dne na pracovišti předal poškozený v kanceláři Z. V. obálku s finanční hotovostí ve výši 35 000 Kč, kterou Z. V., vložil do časopisu, zalepil mezi stránky a bezprostředně poté odnesl do kanceláře J. J., kde mu ji předal, dne 11. 5. 2018 v době kolem 09:30 hod. vyzval J. J., poškozeného prostřednictvím telefonátu Z. S., aby šel ihned do své kanceláře, před níž na něho čekal Z. V., jenž mu v kanceláři sdělil, že peníze od něho předal s tím, že nemá zapotřebí jej „stáhnout o čtyři pětky“ a s tím, že J. J., očekává peníze za další měsíc, což doložil textovou zprávou a sdělením, že kdyby to tenhle měsíc s J. J., nevyřešil, tak by jej vyhodil, ale další si s ním již bude řešit sám, a pokud to řešit nebude, tak jej asi „vysype“, dne 21. 5. 2018 vyhledal poškozeného osobně v kanceláři obviněný, jenž jej vyzval k procházce venku, na níž mu mimo jiné tlumočil rozčilení J. J., s tím, že měl udělat těch 300 až 500 kontrol, a že z toho musí míst spoustu peněz, současně jej opakovaně ubezpečil, že on ani Z. V., z toho nic nemají a vše si bere J. J., přibližně v polovině června 2018 opětovně obviněný osobně kontaktoval na pracovišti poškozeného s tím, že si zjistili, že žádné peníze nevzal a J. J., mu dává novou šanci s tím, že za měsíc květen bude postačovat částka 15 000 Kč, ale za červen již částka 35 000 Kč, když však poškozený nadále nic neuhradil, byl opětovně kontaktován obviněným, jenž mu sdělil, že měsíční částku mu snižují na 30 000 Kč, načež obviněný po poškozeném dne 8. 8. 2018 požadoval finanční prostředky za „předchozí měsíce“ v celkové výši 85 000 Kč, na jejichž vydání mu stanovil termín do 10. 8. 2018, kdy od něho obviněný ve své kanceláři č. 107 převzal v hotovosti částku 20 000 Kč s tím, že její převzetí verbálně nepotvrdil, ale poškozenému na papírový blok napsal „NAHRÁVÁŠ“ a následně odešel ke kanceláři J. J., s nímž chtěl okamžitě mluvit, avšak v tomto mu zabránila sekretářka B. O., s odkazem na již sjednanou odpolední schůzku v pozdějším termínu toho dne. 3. Rozsudek soudu prvního stupně napadl obviněný odvoláním, které Městský soud v Praze usnesením ze dne 20. 4. 2022, č. j. 61 To 122/2022-425, podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti usnesení soudu druhého stupně podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. a), b), g), h) a m) tr. ř. Pod dovolacím důvodem podle písmene a) namítl, že senát soudu prvního stupně byl v rozporu s rozvrhem práce obsazen přísedícími, kteří podle pořadí neměli v senátu být. K tomu připustil, že je sice namístě rozlišovat rozsah konkrétnosti určení mezi soudci a přísedícími s ohledem na rozdíly v povaze jejich funkcí, avšak zdůraznil, že nesmí jít o libovolné či účelové obsazování rozhodujícího senátu v rozporu s rozvrhem práce. Postup při obsazování senátu přísedícími se ve světle těchto pravidel jeví být pochybný. Zvláště pokládá za problematické rozhodnutí soudu prvního stupně vůbec nevolat přísedící Helenu Vojtěchovou, aniž by o tomto postupu byl ve spisu založen doklad. Má za to, že jeho věc měla být podle rozvrhu práce rozhodována v senátě složeném z předsedy senátu a přísedících Mgr. Bohumily Turzó a Heleny Vojtěchové, a pokud senát takto obsazen nebyl a ze spisu k tomu ani nevyplýval důvod, považuje to za porušení svého práva na zákonného soudce. Konstatoval, že takto široká diskrece soudního funkcionáře stanovit složení senátu bez jakéhokoli záznamu či procesního rozhodnutí mu neposkytuje dostatečné záruky zajišťující objektivitu a transparentnost rozdělování případů. Rovněž namítl, že přísedící Mgr. Bohumila Turzó je zaměstnankyní soudu a s ohledem na její loajalitu k zaměstnavateli, tedy soudu, lze pochybovat o její nestrannosti. 5. K dovolacímu důvodu podle písmene b) orgánům činným v trestním řízení vytkl, že vycházely až příliš vstříc poškozenému a naopak argumentaci obhajoby ne