Nejvyšší soud 7 Tz 103/2023 – Zahájení trestního stíhání

Usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství Policie Ústeckého kraje, SKPV, Územním odborem Louny, Oddělení obecné kriminality ze dne 12. 4. 2023, č. j. KRPU-35499-98/TČ-2023-040771-43 LN, bylo zahájeno trestní stíhání obviněného pro přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit jednáním spočívajícím ve verbálním a fyzickém napadení dalších osob. Tohoto jednání se vzájemně měli dopustit i další tři spoluobvinění, jejichž trestní stíhání pro stejný přečin, resp. pro přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a přečin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku bylo zahájeno týmž usnesením.

Obviněný proti usnesení o zahájení trestního stíhání podal dne 21. 4. 2023 stížnost, kterou následně dne 3. 5. 2023 prostřednictvím své obhájkyně odůvodnil.

Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Lounech napadeným usnesením ze dne 19. 5. 2023, sp. zn. ZT 137/2023, stížnost obviněného podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl jako nedůvodnou.

Lze doplnit, že s ohledem na níže uvedená zjištění byla dalším usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Lounech, a to ze dne 3. 7. 2023, sp. zn. ZT 137/2023, podle § 23 odst. 1 per analogiam tr. ř. věc obviněného P. H. vyloučena ze společného řízení.

Proti usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Lounech ze dne 19. 5. 2023, sp. zn. ZT 137/2023, podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného stížnost pro porušení zákona, podle které byl postupem státního zástupce porušen zákon v neprospěch obviněného.

Ministr spravedlnosti svou stížnost odůvodnil tím, že obviněný je příslušníkem Vojenské policie, což vyplynulo již z jím podaných informací v rámci podání vysvětlení dne 24. 2. 2023, resp. dále se odrazilo v přípisech při postupování spisu ze dne 14. 3. 2023 a ze dne 23. 3. 2023, a poté i v protokolu o výslechu obviněného ze dne 2. 5. 2023 a ve zprávě Velitelství ochranné služby Vojenské policie ze dne 11. 5. 2023. K tomu ministr spravedlnosti odkázal na ustanovení § 161 odst. 4 a § 175 odst. 2 tr. ř. a na § 10 odst. 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „jednací řád státního zastupitelství“). Následně dovodil, že s ohledem na zjištěné informace měl ve věci obviněného konat vyšetřování státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem, dozor nad zachováním zákonnosti potom státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze. V přípravném řízení tak došlo k závažnému procesnímu pochybení, které zasáhlo do práva obviněného na spravedlivý proces.

Závěrem ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením okresního státního zástupce byl porušen zákon v neprospěch obviněného v § 161 odst. 4 a § 175 odst. 2 tr. ř., aby toto usnesení a další rozhodnutí na něj obsahově navazující podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil a podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem, aby věc v potřebném rozsahu projednal a rozhodl.

Osobám uvedeným v § 274 odst. 5 tr. ř. bylo umožněno se k podané stížnosti pro porušení zákona vyjádřit. Této možnosti však nebylo využito.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. napadené usnesení stejně jako jemu předcházející řízení a shledal, že podaná stížnost pro porušení zákona je důvodná a došlo k porušení zákona v neprospěch obviněného.

Jak plyne z obsahu trestního spisu, a to již z úředního záznamu o podaném vysvětlení s obviněným ze dne 24. 2. 2023 (vyhotoveným v rámci prověřování, kdy se P. H. ještě v postavení obviněného nenacházel), obviněný je příslušníkem Vojenské policie. Této skutečnosti si tak byl policejní orgán již v danou dobu vědom, což se promítlo i do formulace přípisu při postoupení spisu mezi policejními orgány činnými v rámci Loun ze dne 14. 3. 2023, resp. 23. 3. 2023. Z pracovního hodnocení od Velitelství ochranné služby Vojenské policie ze dne 9. 5. 2023 potom bylo zřejmé, že obviněný je od 1. 7. 2015 příslušníkem Velitelství ochranné služby Vojenské policie a od 1. 10. 2022 je zařazen na pozici staršího důstojníka skupiny Policejní a tělesné přípravy štábu Velitelství ochranné služby Vojenské policie. Zmíněný úřední záznam přitom byl součástí spisového materiálu před vydáním usnesení o zahájení trestního stíhání obviněného (ze dne 12. 4. 2023), zmíněné pracovní hodnocení pak před vydáním napadeného unesení státního zástupce (ze dne 19. 5. 2023).

Dále je namístě připomenout, že podle § 161 odst. 4 věta první tr. ř. vede vyšetřování o trestných činech spáchaných mj. příslušníky Vojenské policie státní zástupce.

Podle § 175 odst. 2 věta první tr. ř. ve věcech, v nichž vyšetřování vede státní zástupce, vykonává dozor nad zachováním zákonnosti v případech řízení státní zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství.

Podle § 10 odst. 2 jednacího řádu státního zastupitelství je k vyšetřování trestných činů spáchaných (mimo jiné) příslušníky Vojenské policie a ke zkrácenému přípravnému řízení o těchto trestných činech příslušný státní zástupce krajského státního zastupitelství, jehož příslušnost se určí podle § 12, § 14 a § 16 jednacího řádu státního zastupitelství.

S ohledem na uvedené je zřejmé, že pokud ministr spravedlnosti namítl, že státní zástupce okresního státního zastupitelství nebyl příslušný k rozhodnutí o stížnosti podané obviněným proti usnesení o zahájení jeho trestního stíhání, je namístě s ním souhlasit. Porušení zákona lze v tomto dovodit už z té skutečnosti, že okresní státní zastupitelství je nejnižší článek soustavy státního zastupitelství, a tedy nemůže být vůči žádnému jinému článku soustavy, kterému by svědčilo oprávnění vést vyšetřování, vyšším státním zastupitelstvím, jak zákon podle § 175 odst. 2 věta první tr. ř. vyžaduje.

Stížnost pro porušení zákona je důvodná, s tím, že k porušení zákona došlo v neprospěch obviněného, jemuž se nedostalo specifické úrovně ochrany, provedené změnou státního zastupitelství provádějícího v takové věci dozor.

Současně Nejvyšší soud dodává, že zjištěné pochybení má původ již v předcházejícím usnesení policejního orgánu Policie České republiky o zahájení trestního stíhání obviněného. Usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 tr. ř. je vyšetřovacím úkonem, ke kterému je příslušný ten orgán, který je příslušný vést vyšetřování. Ve vztahu k obviněnému měl výlučnou příslušnost k vedení vyšetřování státní zástupce, a tedy to byl on, kdo měl vydat usnesení o zahájení trestního stíhání, nikoli útvary Policie České republiky (srov. ŠÁMAL, P. a kol. Trestní řád II. § 157 až 314s. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, s. 2063-2065), jak se stalo v této věci. Tímto státním zástupcem přitom měl být státní zástupce krajského státního zastupitelství, a to konkrétně (s ohledem na výše citovaná pravidla) Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem.

V návaznosti na uvedené závěry Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. shledal a vyslovil, že napadeným usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Lounech byl porušen zákon, a to v neprospěch obviněného v ustanovení § 175 odst. 2 tr. ř., přičemž k porušení zákona, rovněž v neprospěch obviněného, došlo již i v řízení předcházejícím, a to konkrétně usnesením policejního orgánu o zahájení trestního stíhání, v ustanovení § 161 odst. 4 tr. ř. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. tak Nejvyšší soud usnesení státního zástupce a usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání jako součást předcházejícího řízení zrušil, přičemž usnesení státního zástupce bylo zrušeno v celém rozsahu, neboť jím bylo rozhodováno pouze o stížnosti obviněného P. H., usnesení policejního orgánu pak bylo zrušeno jen v části týkající se tohoto obviněného, neboť jím bylo zahájeno trestní stíhání i dalších tří osob (na které se podaná stížnost pro porušení zákona a shora popsané závěry nijak nevztahovaly). Nejvyšší soud také zrušil všechna další rozhodnutí na tato zrušená usnesení, resp. jejich zrušené části obsahově navazující, pokud vzhledem k této změně pozbyla svého podkladu. Věc potom podle § 270 odst. 1 tr. ř. a s přihlédnutím k jednacímu řádu státního zastupitelství přikázal státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem, aby ji v potřebném rozsahu projednal a rozhodl, což znamená, aby – pokud k tomu budou splněny podmínky uvedené v § 160 odst. 1 tr. ř. – vydal usnesení o zahájení trestního stíhání obviněného (nyní podezřelého) nebo učinil jiné odpovídající úkony. Toto rozhodnutí Nejvyšší soud učinil v souladu s § 274 odst. 3 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání, a to s vyhlášením rozsudku vyvěšením na úřední desce soudu (§ 274a odst. 2 tr. ř.).