7 Tz 134/2022 — Nejvyšší soud

7 Tz 134/2022 citace  Právní věta:O tutéž věc ve smyslu § 34 odst. 4 t. o. p. o. jde jak v případě vedení společného řízení, tak i v případě vedení samostatných řízení pro stejný skutek proti právnické osobě a proti fyzické osobě uvedené v tomto ustanovení. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:25. 1. 2023 Spisová značka:7 Tz 134/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:7.TZ.134.2022.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Právnická osoba Dotčené předpisy:§ 34 odst. 4 t.o.p.o. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:23. 4. 2023 Publikováno ve sbírce pod číslem:17 / 2023 Anotace:Ministr spravedlnosti podal u Nejvyššího soudu ve prospěch obviněné právnické osoby stížnost pro porušení zákona. Poukázal na to, že jedinou osobou, která byla oprávněna za obviněnou právnickou osobu jednat, byla její jednatelka D. Š. Konstatoval, že usnesením policejního orgánu bylo zahájeno trestní stíhání obviněné D. Š. pro přečin zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3 tr. zákoníku. Zdůraznil, že obviněná právnická osoba a obviněná D. Š. se podle obou usnesení policejního orgánu měly dopustit trestného činu týmž skutkem. Vyjádřil názor, že za uvedených okolností vzhledem k ustanovení § 34 odst. 4 t. o. p. o. nemohla v řízení vedeném proti obviněné právnické osobě za ni činit úkony jednatelka D. Š. Dodal, že správně měla být obviněná právnická osoba nejprve vyzvána k určení jiné osoby oprávněné činit za ni v řízení úkony, a pokud by výzvě nevyhověla, měl jí být ustanoven opatrovník podle § 34 odst. 5 t. o. p. o. Namítl, že když nebylo postupováno podle uvedených ustanovení, je řízení předcházející napadenému usnesení zatíženo závažnou procesní vadou. Ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením byl porušen zákon v ustanovení § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v předcházejícím řízení v ustanoveních § 34 odst. 4, 5 t. o. p. o. v neprospěch obviněné právnické osoby. Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí zabýval otázkou, zda o tutéž věc ve smyslu § 34 odst. 4 t. o. p. o. jde jak v případě vedení společného řízení, tak i v případě vedení samostatných řízení pro stejný skutek proti právnické osobě a proti fyzické osobě uvedené v tomto ustanovení, na niž odpověděl kladně. Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tz 134/2022-33 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Mazáka a soudců JUDr. Radka Doležela a JUDr. Romana Vicherka, Ph.D., projednal v neveřejném zasedání konaném dne 25. 1. 2023 stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti ve prospěch obviněné právnické osoby T. a D. L., v likvidaci, IČ XY, se sídlem XY, proti pravomocnému usnesení státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 14. 7. 2020, č. j. 8 KZT 11/2020-26, a rozhodl takto: Podle § 268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocným usnesením státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 14. 7. 2020, č. j. 8 KZT 11/2020-26, byl porušen zákon v ustanovení § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení, jež mu předcházelo, v ustanoveních § 34 odst. 4, 5 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů, v neprospěch obviněné právnické osoby T. a D. L., v likvidaci, IČ XY, se sídlem XY. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. se napadené usnesení státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně – pobočky ve Zlíně zrušuje. Zrušují se také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. se státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Brně – pobočky ve Zlíně přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: 1. Usnesením policejního orgánu Policie České republiky – Krajského ředitelství policie Zlínského kraje, územního odboru Uherské Hradiště, oddělení hospodářské kriminality, ze dne 17. 4. 2020, č. j. KRPZ-37027-6/TČ-2020-151181-VES, bylo podle § 160 odst. 1 tr. ř. zahájeno trestní stíhání obviněné právnické osoby T. a D. L., IČ XY, se sídlem XY, pro přečin zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3 tr. zákoníku. Proti tomuto usnesení podala obviněná právnická osoba stížnost, která byla usnesením státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 14. 7. 2020, č. j. 8 KZT 11/2020-26, podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodná zamítnuta. Dne 14. 7. 2020 bylo usnesení státního zástupce v právní moci. O stížnosti rozhodl v souladu s ustanovením § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně – pobočky ve Zlíně, neboť státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Uherském Hradišti, který jinak vykonával dozor nad přípravným řízením, dal k usnesení o zahájení trestního stíhání pokyn. 2. Ministr spravedlnosti podal dne 14. 12. 2022 u Nejvyššího soudu ve prospěch obviněné právnické osoby stížnost pro porušení zákona. Poukázal na to, že jedinou osobou, která byla oprávněna za obviněnou právnickou osobu jednat, byla její jednatelka D. Š.. Konstatoval, že usnesením policejního orgánu Policie České republiky – Krajského ředitelství policie Zlínského kraje, územního odboru Uherské Hradiště, oddělení hospodářské kriminality, ze dne 27. 11. 2019, č. j. KRPZ-107073-39/TČ-2019-151181-VES, bylo zahájeno trestní stíhání obviněné D. Š. pro přečin zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3 tr. zákoníku. Zdůraznil, že obviněná právnická osoba a obviněná D. Š. se podle obou usnesení policejního orgánu měly dopustit trestného činu týmž skutkem. Vyjádřil názor, že za uvedených okolností vzhledem k ustanovení § 34 odst. 4 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim nemohla v řízení vedeném proti obviněné právnické osobě za ni činit úkony jednatelka D. Š. Dodal, že správně měla být obviněná právnická osoba nejprve vyzvána k určení jiné osoby oprávněné činit za ni v řízení úkony, a pokud by výzvě nevyhověla, měl jí být ustanoven opatrovník podle § 34 odst. 5 cit. zákona. Namítl, že když nebylo postupováno podle uvedených ustanovení, je řízení předcházející napadenému usnesení zatíženo závažnou procesní vadou. Poznamenal, že obviněná právnická osoba je v likvidaci na podkladě pravomocného rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 19. 10. 2021, č. j. 85 Cm 2600/2021-3, s datem zápisu do obchodního rejstříku dne 29. 11. 2021. Ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením byl porušen zákon v ustanovení § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v předcházejícím řízení v ustanoveních § 34 odst. 4, 5 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim v neprospěch obviněné právnické osoby, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení včetně dalších obsahově navazujících rozhodnutí a aby podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Brně – pobočky ve Zlíně věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. 3. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se ve vyjádření ztotožnil se stížností pro porušení zákona a vyslovil souhlas s jejím závěrečným návrhem. 4. Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. napadené usnesení i předcházející řízení a shledal, že zákon byl porušen. 5. Nejprve bylo usnesením policejního orgánu ze dne 27. 11. 2019 zahájeno trestní stíhání obviněné D. Š. pro skutek, který spočíval v podstatě v tom, že obviněná jako jednatelka obchodní společnosti T. a D. L., a jako zprostředkovatel prodeje nemovitosti čp. XY v katastrálním území XY majitelek J. Š. a M. V. v srpnu 2019 nabízela tuto nemovitost k prodeji, přičemž na nabídku reagovala J. B., která dne 3. 9. 2019 s obchodní společností T. a D. L., zastoupenou jednatelkou obviněnou D. Š. uzavřela smlouvu o složení depozita č. 2/2019 ve výši 200 000 Kč, předala obviněné D. Š. tuto částku a obviněná D. Š. si ji ponechala a nevrátila ji podle smlouvy o složení depozita J. B. přesto, že dne 5. 9. 2019 jí M. V. sdělila, že nemovitost se nebude prodávat a že ruší souhlas s prodejem, takže nedošlo k uzavření kupní smlouvy. 6. Poté byly podle záznamu policejního orgánu ze dne 15. 4. 2020 zahájeny úkony trestního řízení a následně bylo usnesením policejního orgánu ze dne 17. 4. 2020 zahájeno trestní stíhání obviněné právnické osoby T. a D. L., pro skutek, který spočíval v podstatě v tom, že obviněná právnická osoba dne 3. 9. 2019 prostřednictvím své jednatelky D. Š. na základě smlouvy o složení depozita č. 2/2019 uzavřené s J. B. jako zájemcem o koupi nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. XY pro katastrální území XY převza