8 Tdo 1031/2016 — Nejvyšší soud

8 Tdo 1031/2016 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. d) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:24. 8. 2016 Spisová značka:8 Tdo 1031/2016 ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:8.TDO.1031.2016.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Úvěrový podvod Dotčené předpisy:§ 211 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:15. 11. 2016 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 1031/2016-29 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. 8. 2016 o dovolání obviněného T. H., proti kterému je vedeno řízení proti uprchlému podle § 302 a násl. tr. ř., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 2. 2016, sp. zn. 67 To 40/2016, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 6 T 105/2015, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného T. H. odmítá. Odůvodnění: 1. Obviněný T. H. (dále jen „obviněný“, příp. „dovolatel“) byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 14. 12. 2015, sp. zn. 6 T 105/2015, uznán vinným přečinem úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 tr. zákoníku. Podle skutkových zjištění soudu se výše uvedeného trestného činu dopustil tím, že dne 1. 10. 2012 v P., na V. n., v pobočce GE Money Bank, a. s., IČO: 256 72 720, uzavřel smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty, na základě které mu byla vydána kreditní karta typu MoneyCard Gratis MC Standard s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč, přičemž při sjednávání smlouvy o revolvingovém úvěru uvedl vědomě nepravdivé údaje, když předložil potvrzení o výši příjmu ze dne 28. 9. 2012, které vlastnoručně podepsal, ve kterém je uvedeno, že je od ledna roku 2010 zaměstnán jako manažer u obchodní společnosti Chequepoint, a. s., IČO: 005 41 389, se sídlem 28. října 13, 110 00 Praha 1, kdy pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou, a jeho průměrný čistý měsíční příjem za poslední tři měsíce činil 50 000 Kč, ačkoli u této společnosti v této době nepracoval a jím deklarovaný příjem nepobíral, přičemž z následně poskytnutého úvěrového rámce prostřednictvím kreditní karty v období od 01. 10. 2012 do 17. 10. 2012 realizoval výběry z bankomatů a platby u obchodníků, čímž překročil úvěrový rámec o částku 212,50 Kč, přičemž následně neuhradil ani jednu ze splátek, tedy společnosti GE Money Bank, a. s., IČO: 256 72 720, se sídlem Vyskočilova 1422, Praha 4, způsobil přímou škodu ve výši 20 212,50 Kč, která byla následně, jako pohledávka, postoupena postupníkovi, společnosti I-Xon, a. s., IČO: 28 218 761, sídlem Husitská 344/63, 130 00 Praha 3. 2. Pro uvedený skutek a trestný čin soud obviněnému uložil podle § 211 odst. 1 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání sedmi měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání třiceti měsíců. 3. Proti citovanému rozsudku podal obhájce uprchlého obviněného Mgr. Ondřej Hampl odvolání, o němž rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 17. 2. 2016, sp. zn. 67 To 40/2016, tak, že je podle § 256 tr. ř. zamítl. 4. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal výše jmenovaný obhájce uprchlého obviněného dovolání z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. d), g) a l) tr. ř. s tím, že soud druhého stupně rozhodl o zamítnutí odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, aniž byly splněny procesní podmínky pro takové rozhodnutí, přičemž současně vytkl jednak nesprávné právní posouzení skutku dané mimo jiné extrémním nesouladem mezi právními závěry a zjištěnými okolnostmi, a dále porušení procesních pravidel spočívající ve vedení řízení proti obviněnému jakožto uprchlému, ač pro to nebyly splněny podmínky. 5. K námitce nesprávného právního posouzení skutku dovolatel rozvedl, že nesouhlasí se závěrem orgánů činných v trestním řízení (včetně odvolacího soudu), že v době sjednání úvěrového vztahu nepracoval ve společnosti Harada Ltd., ačkoliv tuto společnost jako svého zaměstnavatele uvedl v potvrzení o výši příjmů. Ke dvěma provedeným důkazům, na jejichž podkladě takový závěr dovodily, a to vysvětlení podanému svědkem R. N. a písemné zprávě společnosti Chequepoint, a. s., poukázal na to, že úřední záznam o podaném vysvětlení jmenovaným svědkem neobsahuje jedinou zmínku o společnosti Harada Ltd., když navíc tento svědek nebyl ani v pozici, kdy mohl mít o dané společnosti a jejích zaměstnancích přehled, a tudíž na podkladě tohoto důkazu nelze jakkoli uzavírat, že jeho pracovní poměr v rozhodné době netrval (lze z něj dovodit maximálně to, že se již nezdržoval v pražské pobočce společnosti Chequepoint, a. s.); ke skutečnosti, že jeho pracovní poměr ve společnosti Chequepoint, a. s., byl ukončen ke dni 3. 5. 2012, jak se podává z druhého důkazu, uvedl, že z tohoto nelze jakkoli dovodit jeho vztah ke společnosti Harada Ltd., natožpak to, že u této společnosti nebyl na podzim 2012 zaměstnán. 6. Vzhledem k uvedeným výhradám obviněný konstatoval, že orgány činné v trestním řízení pochybily, neboť v extrémním rozporu s provedenými důkazy dospěly k závěru, že budoucímu věřiteli úmyslně předložil nepravdivé potvrzení o výši svých příjmů, a tím naplnil skutkovou podstatu posuzovaného přečinu. Vyjádřil přesvědčení, že je nutné došetřit skutečnosti, jež jsou pro rozhodnutí v dané věci bez jakýchkoli pochybností významné, kdy zejména je třeba, aby policejní orgán adresoval kompetentní osobě ze společnosti Harada Ltd. přípis, v němž by se dotázal na to, zda byl v době předložení potvrzení o výši příjmů v této společnosti zaměstnán či nikoliv; bez takového šetření nebude možné připustit, že se orgány činné v trestním řízení se spisem v potřebném rozsahu vypořádaly. V této souvislosti ještě připomněl, že byť policejní orgán měl od počátku vyšetřování informaci o tom, že byl ve společnosti Harada Ltd. zaměstnán, a to počínaje lednem 2012 (tj. přibližně devět měsíců před vystavením potvrzení o výši příjmů), rezignoval (stejně jako jiné orgány činné v trestním řízení) na svoji povinnost objasňovat i bez návrhu stran stejně pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i neprospěch osoby, proti níž se trestní řízení vede. 7. Ve vztahu k námitce porušení procesních pravidel v posuzovaném případě dovolatel předně zdůraznil, že v řízení proti uprchlému jsou z povahy věci významně omezena práva obviněného na obhajobu, a toto řízení je proto možné vést pouze ve výjimečných případech za splnění příslušných zákonných podmínek. Vyslovil názor, že pokud orgány činné v trestním řízení konaly proti němu takové řízení proto, že nebydlí tam, kde má nahlášené trvalé bydliště, a policejnímu orgánu se nepodařilo o jeho současném pobytu ničeho zjistit, nepostačovaly takové okolnosti k vedení tohoto typu řízení, neboť z těchto se nijak nepodává, že by se vyhýbal danému trestnímu řízení tím, že by pobýval v zahraničí nebo se skrýval (zde odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 4 Tdo 4/2009). Uvedl, že popsané vady řízení významně zasáhly do jeho práv, včetně práv garantovaných Listinou základních práv a svobod, když nesprávným postupem orgánů činných v trestním řízení byl zbaven účasti na hlavním líčení a veřejném zasedání o odvolání. 8. V závěru svého podání proto obviněný navrhl (aniž citoval příslušná zákonná ustanovení), aby Nejvyšší soud zrušil obě napadená rozhodnutí, přikázal věc příslušnému orgánu veřejné moci k novému projednání a rozhodnutí a zároveň nařídil provedení potřebných úkonů a doplnění. 9. K podanému dovolání se ve smyslu § 265h odst. 2 tr. ř. písemně vyjádřila státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“), která k obviněným uplatněnému dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jehož naplnění odůvodnil tvrzením, že v rozhodné době sice netrval jeho pracovní poměr ke společnosti Chequepoint, a. s., ale trval jeho pracovní poměr ke společnosti Harada Ltd., a proto nemohl být uznán vinným daným přečinem, především zdůraznila, že obviněný byl odsouzen pro tu variantu trestného jednání, která spočívá v tom, že při sjednání úvěrové smlouvy uvedl nepravdivé údaje. V tomto směru poukázala na to, že obviněný uvedl prostřednictvím falza potvrzení o výši příjmu ze dne 28. 9. 2012, že je od ledna 2010 zaměstnán jako manažer u obchodní společnosti Chequepoint, a. s., kdy jeho pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou a jeho čistý měsíční příjem za poslední tři měsíce činil 50 000 Kč; uvedený údaj je třeba považovat v každém případě za nepravdivý, neboť na této skutečnosti nemění nic ani namítaná okolnost, že mohl být zaměstnancem jiné obchodní společnosti se srovnatelným jako deklarovaným příjmem. Obviněný byl v květnu 2012 odvolán