8 Tdo 1035/2025 — Nejvyšší soud

8 Tdo 1035/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:26. 11. 2025 Spisová značka:8 Tdo 1035/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:8.TDO.1035.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Vražda Výjimečný trest Zvlášť závažný zločin Dotčené předpisy:§ 140 odst. 1,3 písm. i) tr. zákoníku § 54 odst. 2 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:14. 1. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 1035/2025-1086 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 11. 2025 o dovolání obviněného J. U., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Mírov, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 6. 2025, sp. zn. 7 To 50/2025, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. 98 T 18/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. U. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 3. 3. 2025, sp. zn. 98 T 18/2024, byl obviněný J. U. (dále též jen „obviněný“ nebo také „dovolatel“) uznán vinným zločinem vraždy podle § 140 odst. 1, odst. 3 písm. i) tr. zákoníku, za což byl podle § 140 odst. 3 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 23 let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku mu byl dále uložen trest propadnutí věci, a to kuchyňského nože a sekáčku tam blíže specifikovaných. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost nahradit nemajetkovou újmu poškozeným nezletilému AAAAA (pseudonym) ve výši 2 404 720 Kč, nezletilé BBBBB (pseudonym) ve výši 2 404 720 Kč, I. K. ve výši 868 240 Kč, V. K. ve výši 868 240 Kč, G. K. ve výši 500 000 Kč, I. M. ve výši 500 000 Kč, R. M. ve výši 500 000 Kč, všem jmenovaným poškozeným včetně úroků z prodlení ve výši 12,00 % ročně z přiznané částky od 3. 3. 2025 do zaplacení. Dále mu byla uložena povinnost nahradit majetkovou škodu poškozeným Vojenské zdravotní pojišťovně České republiky ve výši 5 812 Kč a České republice – Ministerstvu spravedlnosti ČR ve výši 400 000 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byli poškození nezletilý AAAAA, nezletilá BBBBB, I. K. a V. K. se zbytkem svých nároků na náhradu nemajetkové újmy odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Proti označenému rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání, které zaměřil proti výroku o trestu a výrokům o náhradě nemajetkové újmy. Rozsudek napadli odvoláními směřujícími proti výroku, jímž byli se zbytkem svých nároků na náhradu nemajetkové újmy odkázání na řízení ve věcech občanskoprávních, také poškození nezletilý AAAAA, nezletilá BBBBB, V. K. a I. K. Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 17. 6. 2025, sp. zn. 7 To 50/2025, podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. z podnětu odvolání obviněného napadený rozsudek částečně zrušil, a to ve výroku o trestu. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněný byl podle § 140 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 54 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k výjimečnému trestu odnětí svobody v trvání 23 let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku mu byl uložen trest propadnutí věci, a to kuchyňského nože a sekáčku tam blíže specifikovaných. Jinak zůstal napadený rozsudek nedotčen. Podle § 256 tr. ř. byla odvolání poškozených nezletilého AAAAA, nezletilé BBBBB, V. K. a I. K. zamítnuta. 3. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obviněný zločinu vraždy podle § 140 odst. 1, odst. 3 písm. i) tr. zákoníku dopustil tím, že v přesně nezjištěné době mezi 9:30 hodin a 10:30 hodin dne 22. 12. 2023 v dětském pokoji společně obývaného bytu na adrese XY, XY, po předchozí hádce fyzicky napadl svou družku N. K., a to tak, že ji nejprve z kuchyně přineseným kuchyňským nožem o celkové délce 33 cm, s délkou čepele 20 cm a šířkou čepele 4,5 cm, zasadil 25 bodných a bodnořezných ran a 5 řezných ran do hlavy, krku, zad, hrudníku, obou horních končetin a pravého stehna, poté, co mu nůž násilím odebrala jeho matka J. U., přítomná v bytě, obviněný šel opět do kuchyně, kde vzal sekáček na maso o celkové délce 28 cm, s délkou čepele 15,5 cm a šířkou čepele 7,5 cm, s kterým se vrátil do dětského pokoje, kde ležící a v té době ještě živé poškozené zasadil 11 sečných ran do pravé části hlavy a levé horní končetiny, v důsledku zasazených ran poškozená N. K. utrpěla zakrvácení pravé pohrudniční dutiny, zevní krvácení při přetětí pravé podklíčkové žíly, krevní výron pod omozečnice levého temenního a spánkového laloku mozku při sečných ranách hlavy, vdechování krve do dýchacích cest z prokrváceného bodného kanálu pravé plíce a průbodu průdušnice, náhlou vmezeřenou rozedmu plic, napolykání krve do žaludku, povšechnou náhlou nedokrevnost vnitřních orgánů s šokovými ledvinami, vzduchovou embolii s přítomností vzduchu v pravé komoře srdeční při přetětí pravé podklíčkové žíly, náhlé rozšíření pravé komory s krevními výronky pod srdeční nitroblánou a otok mozku, když bezprostřední příčinou smrti poškozené N. K., která během útoku trvajícího několik desítek vteřin až málo minut intenzivně vnímala jednak výraznou bolestivost utrpěných poranění, jednak vzhledem k masivnímu krvácení z ran, si plně uvědomovala, že umírá a nemá možnost úniku či dovolání se pomoci, byl úrazový šok v kombinaci se vzduchovou embolií. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 6. 2025, sp. zn. 7 To 50/2025, podal obviněný prostřednictvím obhájkyně dovolání, v němž odkázal na dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. h), m) tr. ř. a namítl, že nesouhlasí s rozhodnutím soudů obou stupňů, pokud se jedná o výrok o trestu, jímž mu byl vyměřen výjimečný trest, který považoval za nepřiměřeně přísný a v rozporu se zásadou proporcionality, čímž bylo porušeno jeho ústavní právo na spravedlivý proces. 5. S odkazem na ústavní povahu zásady přiměřenosti trestních sankcí, která je předpokladem obecných principů spravedlnosti a humánnosti sankcí, zdůraznil, že jde-li o ukládání trestu odnětí svobody, je nutno zkoumat, zda zásah do osobní svobody pachatele je proporcionálním zásahem či nikoliv. Dovolatel vyjádřil přesvědčení, že soudy obou stupňů dostatečně nepřihlédly k jeho osobním poměrům, polehčujícím okolnostem i okolnostem spáchání daného skutku. Odvolací soud se vůbec nezabýval jeho argumenty, kterými poukazoval na emocionálně náročné období, kterým si před spácháním skutku procházel. Jednalo se o úmrtí otce, vzájemné hádky a vyhrožování poškozené odchodem ze společné domácnosti, kdy opakovaně uváděla, že dcera není jeho biologická dcera a připraví jej o ni. Tyto okolnosti pak vedly ke spáchání skutku, kterého hluboce a upřímně lituje a je si vědom jeho závažnosti i zavrženíhodnosti. Konstatoval, že jednal v silném rozrušení, zkratově a v afektu. Poškozené po uvědomění si, čeho se dopustil, zavolal první pomoc a následně spolupracoval s orgány činnými v trestním řízení. Soudy řádně nezohlednily jeho dosavadní bezúhonnost ani skutečnost, že předtím nikdy nespáchal žádný násilný trestný čin. Odvolacímu soudu dále vytkl, že se nezabýval jeho argumentem, že v řízení u soudu prvého stupně bylo postupováno v rozporu s ústavní zásadou presumpce neviny a z ní plynoucí zásady in dubio pro reo, když neuzavřel v jeho prospěch, že jeho schopnost ovládat své jednání byla snížena způsobem podstatným. V rozsudcích soudů obou stupňů pak absentuje bližší úvaha o formě jeho zavinění. Dovolatel měl za to, že je namístě uložit mu trest mírnější, a to s ohledem ke všem okolnostem, skutečnosti, že prohlásil vinu, čímž podstatně zkrátil dobu řízení, i jeho osobním poměrům, ve výměře okolo 19 let. Zdůraznil, že ve vazbě i ve výkonu trestu se choval vždy řádně a v době, kdy byl omezen na osobní svobodě, neměl žádný problém se zneužíváním návykových látek, ve věznici se zapojuje do různých programů a je motivován v budoucnu vést řádný život, proto není splněna podmínka podle § 54 odst. 2 tr. zákoníku, podle které je možnost nápravy obzvláště ztížena. 6. Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 6. 2025, č. j. 7 To 50/20215-1000, jakož i rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 3. 3. 2025, č. j. 98 T 18/2024-939, ve výroku o trestu podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil a podle § 265m odst. 1 tr. ř. ve věci nově rozhodl tak, že mu uloží trest mírnější. 7. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“