8 Tdo 1129/2024 – Nejvyšší soud

ECLI: ECLI:CZ:NS:2025:8.TDO.1129.2024.1
Datum: 2025-02-12
Z rozhodnutí: Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. 2. 2025 o dovolání obviněné L. K. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 8. 2024, sp. zn. 5 To 169/2024, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 52 T 14/2022, takto:…
8 Tdo 1129/2024-1137 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. 2. 2025 o dovolání obviněné L. K. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 8. 2024, sp. zn. 5 To 169/2024, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 52 T 14/2022, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné L. K. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 13. 5. 2024, sp. zn. 52 T 14/2022, byla obviněná L. K. (dále též jen „obviněná“, popř. „dovolatelka“) uznána vinnou přečinem lichvy podle § 218 odst. 1 tr. zákoníku. Za to byla podle § 218 odst. 1 tr. zákoníku odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 30 měsíců. Podle § 82 odst. 2 tr. zákoníku jí bylo uloženo, aby v průběhu stanovené zkušební doby podle svých sil nahradila škodu, kterou trestným činem způsobila. Podle § 67 odst. 1, § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku byl obviněné dále uložen peněžitý trest ve výši 1 000 Kč denní sazby v počtu 50 denních sazeb, celkem tedy ve výši 50 000 Kč. Podle § 68 odst. 5 tr. zákoníku jí bylo umožněno zaplatit uložený peněžitý trest v měsíčních splátkách po 5 000 Kč, splatných ke každému 15. dni v kalendářním měsíci, a to počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž toto rozhodnutí nabude právní moci. Výhoda úhrady peněžitého trestu ve splátkách odpadá, jestliže obviněná, byť jedinou měsíční splátku, neuhradí řádně a včas. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. jí byla uložena povinnost zaplatit poškozené H. H. na náhradu způsobené škody částku 800 000 Kč. 2. Proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně brojili odvoláními státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 i obviněná. Odvolání státní zástupkyně podané v neprospěch obviněné směřovalo proti výroku o trestu; obviněná odvolání zaměřila proti výroku o vině a tím i všem na něj navazujícím výrokům. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 22. 8. 2024, sp. zn. 5 To 169/2024, byla obě odvolání podle § 256 tr. ř. zamítnuta. 3. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obviněná dopustila přečinu lichvy podle § 218 odst. 1 tr. zákoníku tím, že zneužívajíc rozumové slabosti poškozené H. H. vyplývající z jejího špatného zdravotního a psychického stavu, která se podle znaleckého posudku z odvětví gerontopsychiatrie v období od října 2019 nacházela ve stavu středně těžké demence u Alzheimerovy choroby, kdy její schopnost správně vnímat byla výrazně snížená až vymizelá, nebyla schopna provádět finanční či smluvní operace, nebyla schopna projevit svobodnou vůli a byla osobou snadno manipulovatelnou, podléhající snadno psychickému nátlaku s tím, že tento stav je zřetelný i pro laika, tak nejprve dne 4. 5. 2020 odvedla poškozenou H. H. do pobočky České spořitelny, a. s., ul. XY, Praha XY, kde poškozená vybrala finanční částku ve výši 500 000 Kč v hotovosti ze svého účtu vedeného u České spořitelny, a. s., u přepážky a následně uvedenou hotovost předala obviněné, dále dne 7. 5. 2020 opětovně odvedla poškozenou H. H. do pobočky České spořitelny, a. s., ul. XY, Praha XY, kde poškozená vybrala finanční částku ve výši 300 000 Kč v hotovosti ze svého účtu vedeného u České spořitelny, a. s., u přepážky a následně hotovost předala obviněné, aniž by k tomu byl jakýkoliv důvod, kdy peníze obviněná použila pro vlastní potřebu, částečně pak ke splacení svého úvěru, a poškozené H. H. tak způsobila uvedeným jednáním škodu ve výši 800 000 Kč. 4. Pro úplnost je vhodné uvést, že soudy nižších stupňů nerozhodovaly ve věci obviněné poprvé. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 1. 6. 2022, sp. zn. 52 T 14/2022, byla obviněná uznána vinnou přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku. Za to byla podle § 209 odst. 3 tr. zákoníku odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 36 měsíců. Podle § 82 odst. 2 tr. zákoníku jí bylo uloženo, aby v průběhu stanovené zkušební doby podle svých sil nahradila škodu, kterou trestným činem způsobila. Podle § 67 odst. 1, § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku byl obviněné dále uložen peněžitý trest ve výši 1 000 Kč denní sazby v počtu 100 denních sazeb, celkem tedy ve výši 100 000 Kč. Podle § 68 odst. 5 tr. zákoníku jí bylo umožněno zaplatit uložený peněžitý trest v měsíčních splátkách po 10 000 Kč, splatných ke každému 15. dni v kalendářním měsíci, a to počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž toto rozhodnutí nabude právní moci. V dalším bylo rozhodnuto o její povinnosti k náhradě škody. Z podnětu odvolání obviněné byl rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2022, sp. zn. 5 To 191/2022, podle § 258 odst. 1 písm. d) tr. ř. napadený rozsudek soudu prvního stupně zrušen v celém rozsahu. Podle § 259 odst. 1 (správně odst. 3) tr. ř. bylo znovu rozhodnuto tak, že obviněná byla uznána vinnou přečinem lichvy podle § 218 odst. 1 tr. zákoníku. Za to byla podle § 218 odst. 1 tr. zákoníku odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 30 měsíců. Podle § 82 odst. 2 tr. zákoníku jí bylo uloženo, aby v průběhu stanovené zkušební doby podle svých sil nahradila škodu, kterou trestným činem způsobila. Podle § 67 odst. 1, § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku byl obviněné uložen také peněžitý trest ve výši 1 000 Kč denní sazby v počtu 100 denních sazeb, celkem tedy ve výši 100 000 Kč. Podle § 68 odst. 5 tr. zákoníku jí bylo umožněno zaplatit uložený peněžitý trest v měsíčních splátkách po 10 000 Kč, splatných ke každému 15. dni v kalendářním měsíci, a to počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž toto rozhodnutí nabude právní moci. Výhoda úhrady peněžitého trestu ve splátkách odpadá, jestliže obviněná, byť jedinou měsíční splátku, neuhradí řádně a včas. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. jí byla uložena povinnost uhradit poškozené Heleně Havlíčkové způsobenou škodu ve výši 800 000 Kč. Rozsudek odvolacího soudu obviněná napadla dovoláním a usnesením Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2023, sp. zn. 8 Tdo 1177/2022, byl podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušen rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2022, sp. zn. 5 To 191/2022, i rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 1. 6. 2022, sp. zn. 52 T 14/2022, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a Obvodnímu soudu pro Prahu 4 bylo přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Dalším rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 20. 11. 2023, sp. zn. 52 T 14/2022, byla obviněná znovu uznána vinnou přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku a odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 36 měsíců. Podle § 82 odst. 2 tr. zákoníku jí bylo uloženo, aby v průběhu stanovené zkušební doby podle svých sil nahradila škodu, kterou trestným činem způsobila. Podle § 67 odst. 1, § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku byl obviněné dále uložen peněžitý trest ve výši 1 000 Kč denní sazby v počtu 100 denních sazeb, celkem tedy ve výši 100 000 Kč. Podle § 68 odst. 5 tr. zákoníku jí bylo umožněno zaplatit uložený peněžitý trest v měsíčních splátkách po 10 000 Kč, splatných ke každému 15. dni v kalendářním měsíci, a to počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž toto rozhodnutí nabude právní moci. V dalším bylo rozhodnuto o její povinnosti k náhradě škody. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2024, sp. zn. 5 To 15/2024, byl k odvolání obviněné tento rozsudek soudu prvního stupně podle § 258 odst. 1 psím. a), b), d) tr. ř. zrušen v celém rozsahu a podle § 259 odst. 1 tr. ř. byla věc vrácena soudu prvního stupně, aby učinil rozhodnutí nové. V řízení po přikázání věci bylo rozhodnuto soudem prvního stupně a odvolacím soudem, jak je uvedeno v tomto usnesení Nejvyššího soudu pod body 1.–3. II. Dovolání a vyjádření k němu 5. Proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 8. 2024, sp. zn. 5 To 169/2024, obviněná podala prostřednictvím obhájce dovolání, v němž odkázala na důvody dovolání uvedené v § 265b odst. 1 písm. g), h), m) tr. ř. V obsáhle zpracovaném mimořádném opravném prostředku v zásadě vytkla, že označené usnesení odvolacího soudu, jakož i jemu předcházející rozsudek soudu prvního stupně jsou rozhodnutími nezákonnými, neodůvodněnými, nepřezkoumatelnými a že jimi došlo mimo jiné i k porušení jejího práva na spravedlivý proces. 6. Obviněná zrekapitulovala dosavadní průběh řízení a měla za to (bez odkazu na konkrétní důvody dovolání), že ač soud prvního stupně provedl Nejvyšším soudem uložené důkazy, výsledky provedeného dokazování ignoroval a postupoval v rozporu s ustanovením § 265s odst. 1 tr. ř. Namítla, že výrok rozsudku v tzv. skutkové větě neobsahuje konkr

Citovaná ustanovení

§ 2 (141/1961 Sb.)§ 228 (141/1961 Sb.)§ 253 (141/1961 Sb.)§ 256 (141/1961 Sb.)§ 258 (141/1961 Sb.)§ 259 (141/1961 Sb.)§ 265a (141/1961 Sb.)§ 265b (141/1961 Sb.)§ 265f (141/1961 Sb.)§ 265h (141/1961 Sb.)§ 265i (141/1961 Sb.)§ 265k (141/1961 Sb.)